Kyjev je prý připraven na dialog s východem

Email Tisk PDF

Zatímco experti spekulují o motivech Putinovy „olivové ratolesti“ vůči Kyjevu, která vyvolává víc otázek, než odpovědí, jeho tah možná přináší první výsledky.

AKTUALIZOVÁNO



Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil konec vojenských manévrů a odsun 40 tisíc vojáků od ukrajinských hranic a zároveň vyzval rebely na východě Ukrajiny, aby odložili svá referenda plánovaná na 11. května. Nabídl také náznak podpory prezidentským volbám na Ukrajině („je to krok správným směrem“), pokud se ovšem uskuteční na celém území a budou se jich moci zúčastnit všichni voliči, což například v minulých dnech vylučoval hlavní favorit voleb, oligarcha Petro Porošenko.

Není jasné, jestli Putinův překvapivý tah, jímž podpořil připravovanou „cestovní mapu“ v režii OBSE, značí skutečnou změnu politiky Kremlu vůči ukrajinské krizi, v každém případě ale nabízí určité východisko nejen pro Kyjev, ale i pro rebely z východu, aby ustoupili od směřování k plnohodnotné občanské válce.

Není ale jasné ani to, zda rebelové z východu Ukrajiny Putina poslechnou. Jeden z lídrů doněcké revolty například reagoval prohlášením, že „odklad referenda není nutný“ a Putinovu výzvu „vnímá krajně negativně“. Odmítavě se k návrhu Kremlu postavil i kyjevský premiér Arsenij Jaceňuk, který Putinův tah odmítl coby „prázdné řeči“ a zdůraznil, že vojenská operace proti „teroristům“ na východě Ukrajiny bude pokračovat. V tomto postoji ho podpořil Pentagon, podle něhož NATO nemá žádné informace o odsunu ruských vojsk od ukrajinských hranic, což ovšem nic neznamená – NATO mělo o ruské armádě u hranic „informace“, i když tam žádní ruští vojáci nebyli. A i kdyby to nyní byla pravda, USA beztak znovu vyjádřily podporu pokračující vojenské ofenzívě Kyjeva proti východu země k „nastolení zákona a pořádku“. A v neposlední řadě, ruští vojáci se k ukrajinské hranici mohou zase kdykoli vrátit…

Americký Christian Science Monitor cituje v této souvislosti komentátora ruského deníku Kommersant Sergeje Strokana, podle něhož Putinova slova nejsou až tak přelomová, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Neřekl, aby proruští na východě referendum zcela zrušili, vyzval je jen k tomu, aby je odložili na vhodnější dobu. Datum konání je už 11. května a nic nenasvědčuje tomu, že by se hlasování mohlo konat nějakým důvěryhodným způsobem. A tak Putin nabízí pochybný ústupek za nejvyšší cenu, jakou nyní může dostat.“ I Strokan ale podotýká, že Putinova výzva je „i tak nejlepší zprávou, jakou Ukrajina za poslední týdny slyšela. Je ale příliš brzy tvrdit, že se nějak mění pravidla hry. Počkejme, jestli budou následovat nějaké smysluplné kroky.“

Agentura Reuters cituje nejmenovaného bankovního makléře, podle něhož „to vše zní jako deeskalace a jako že Putin přistupuje na západní podmínky“. Znamená to ale, že Putin v souboji nervů se Západem opravdu mrkl jako první? ptá se agentura. Cituje moskevského analytika Vladimira Frolova, který míní, že Putin vyměnil referendum za možnost, že Kyjev zahájí jednání s Doněckou republikou jako rovný s rovným. „To je ale pro Kyjev velmi bolestná představa.“ Podle Frolova na jedné straně Putin aktuálně ubírá „tlak zpod kotle“, ale na druhé straně chce dovést Kyjev a rebely k „novému Daytonu, v jehož rámci by byl Kyjev donucen přijmout Ukrajinu takovou, jakou si ji přeje Rusko.“ Přitom si ale Putin nemůže být jistý, jak by takový vyjednávací proces skončil a přitom může ztratit i podporu, kterou zatím v Rusku jeho politika v ukrajinské krizi má, soudí Frolov.

Přesto má Putinův tah nejspíš první konkrétní výsledky – a s tím nejspíš i konflikt v kyjevském vedení. Bez ohledu na rozhodně odmítavý postoj premiéra Jaceňuka totiž místopředsedkyně kyjevské Rady národní obrany a bezpečnosti (SNBO) Viktoria Sjumarová prohlásila, že je Kyjev na dialog s východem připraven. „Všichni už jsou válkou unavení: i vojáci i pokojní občané Ukrajiny. Proto tam, kde situace půjde řešit prostřednictvím dialogu, je ukrajinská vláda připravena to udělat.“

Globální akciové trhy v reakci na „deeskalační“ Putinův návrh v každém případě vzrostly a rubl zpevnil.

 

USA potřebují ruské motory

Mezitím sílí nesouhlas s americkou snahou využít ukrajinské krize k eskalaci zbrojních výdajů. „Žádná ze zemí NATO není žádným způsobem ohrožená,“ prohlásila například německá poslankyně Alexandra Neuová, podle níž jsou příběhy o ruské hrozbě jen „uměle vytvářenou hysterií“ ve snaze podpořit výdaje na zbrojení, a tím i zisky vojenskoprůmyslového komplexu. Jak podotýká Deutsche Welle, německý nesouhlas se zbrojením není v NATO ojedinělý, tím spíš, že i bez amerických výdajů na zbrojení evropské země NATO vydávají na zbraně mnohem víc než Rusko. Americký požadavek navýšit tyto výdaje na „dvě procenta HDP“ proto považují za vyhazování peněz v době, kdy jsou státní rozpočty beztak napnuté k prasknutí.

Při vší eskalaci vztahů mezi USA a Ruskem pak kuriózně působí kauza raketových motorů. Zatímco americké ministerstvo financí ostře dohlíží na soukromé firmy a jejich dodržování sankcí, firma Space X se nyní obrátila na soud, aby k dodržování sankcí přiměl i Pentagon. Ukázalo se totiž, že sankce nesankce, americké letectvo dál kupuje raketové motory od ruské NPO Energomaš. Soud vyhověl. Motory měly sloužit v raketách Atlas 5 při vysílání satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, a tak Obamova administrativa (spolu s firmou United Launch Airline, což je společný podnik koncernů Lockheed Martin a Boeing) nyní žádá soud, aby zákaz nákupu ruských raketových motorů zrušil. Argumentuje přitom, že dodávky motorů „neodporují dekretu prezidenta“ o sankcích.

 

---------------------
AKTUALIZOVÁNO

Vladimir Putin přijal pozvání francouzské vlády k účasti na oslavách 70. výročí bitvy o Normandii a 6. června přijede do Francie. Podle ruského velvyslance v Paříži "není vyloučeno", že se sejde se západními státníky k projednání situace na Ukrajině. Mezi hosty budou také například Barack Obama, Angela Merkelová nebo britská královna Alžběta II.

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian k Putinově cestě konstatoval, že výsadek v Normandii by nebyl možný bez Rudé armády bojující na východní frontě. "Pokud by byl Putin zbaven možnosti přijet, byla by to urážka všech padlých," prohlásil. "Můžeme mít s Vladimirem Putinem rozdílné názory, ale osobně nikdy nezapomenu, že ruský národ ztratil miliony životů," dodal francouzský prezident Francois Hollande.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 13 Květen 2014 10:59 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz