Vedle války hrozí Ukrajině i sociální exploze

Email Tisk PDF

Masakr v Oděse nabídl drastickou „ochutnávku“, jak brutální by občanská válka na Ukrajině mohla být, přičemž rozdílné reakce Kyjeva a jihovýchodu Ukrajiny na „Oděsu“ svědčí právě o tom, že se země noří do mentality občanské války.

AKTUALIZOVÁNO



Kyjevská vláda mezitím dál - tři týdny před plánovanými prezidentskými volbami – zintenzivňuje pokusy potlačit rebelii v regionu Donbasu, protože chce prokázat, že ovládá celé území, což by mělo legitimizovat samo hlasování, které podporují Spojené státy a EU, zatímco Rusko ho odmítá coby nelegitimní.

A rozjelo se kolo vzájemně se míjejících výzev k diplomatickému řešení. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nabídl možnost dalšího kola „ženevských jednání“, ovšem za podmínky, že by se ho nově zúčastnili i představitelé profederalistických ruskojazyčných rebelů z východu Ukrajiny. Kyjev je také připraven jednat, ale bez rebelů z Donbasu, protože současná vláda v Kyjevě „reprezentuje celý lid Ukrajiny“, a za podmínky, že Rusko slíbí uznat legitimitu prezidentských voleb. EU konstatovala, že podpoří jakoukoli iniciativu, která by vedla k řešení krize na Ukrajině, nicméně k ruskému požadavku se mluvčí šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové nevyjádřila. Sama Ashtonová pak vyzvala Rusko, aby se připojilo k výzvě zastavit „protiprávní činy“, které ale podle jejího prohlášení provádějí jen „ozbrojení separatisté“. EU ale není – už tradičně – jednotná, a tak například Rumunsko vyzývá Kyjev, aby s rebely z východu začal jednat. USA hrozí Rusku dalšími sankcemi, pokud Kreml pro změnu uzná „zcela umělé a fiktivní“ donbaské referendum naplánované na 11. května. A francouzský prezident Francois Hollande jaksi mimo realitu tvrdí, že „pokud se prezidentské volby neuskuteční, vznikne chaos a riziko občanské války“.

Jinými slovy, diplomatická jednání nejsou aktuálně v plánu. 

---------------------

AKTUALIZOVÁNO

Ve středu v odpoledních hodinách Vladimir Putin vyzval východoukrajinské rebely, aby odložili referendum o budoucím statutu území, které je plánováno na 11. května, aniž by jeho organizátoři měli jasno, co by mělo následovat. Tímto krokem by měl podle Kremlu vzniknout prostor pro dialog mezi oběma polovinami Ukrajiny. Stalo se tak po jednání s šéfem OBSE, švýcarským prezidentem Didierem Burkhalterem, který následně oznámil, že během několika hodin předloží všem stranám zúčastněným na "ženevském procesu" cestovní mapu dalšího konkrétního postupu.
--------------------

 

Předvolební kampaň

Není pochyb, že se 25. května hlasovat bude, protože Kyjev v tom podporují USA i EU, nicméně nový prezident, který vzejde z takto „výběrových“ voleb, stabilitu v zemi zaručí jen těžko.
Tím spíš, že nejžhavější kandidát na nového kyjevského prezidenta, „čokoládový král“ Petro Porošenko, tvrdí, že „protiteroristická operace“ na východě skončí ještě před volbami. „Pokud to někde nepůjde, obklíčíme ta místa a nedovolíme jim, aby zasahovali do voleb.“ Parlament v Kyjevě má přitom podle Porošenka důkazy, že v oděském Domě odborů byl spáchán „teroristický čin“, neboť v budově byl použit otravný plyn. Poprvé o plynu přitom mluvil už 3. května kyjevský vicepremiér Vitalij Jarema. Podrobnosti nejsou příliš jasné stejně jako zprávy ukrajinských médií o desítkách pohřešovaných v Oděse, nicméně v Porošenkově případě nelze vyloučit ani vliv předvolební kampaně. V ní už veřejně daroval krev zraněným z Oděsy, zatímco například protikandidát z východu Michail Dobkin prohlásil, že je připraven v případě nutnosti bránit Ukrajinu „se samopalem v ruce“, načež „plynové princezně“ Juliji Tymošenkové nabídl ve svém oddílu funkci zdravotnice. A Tymošenková pro změnu hrozí, že pokud ve volbách zvítězí Porošenko, nezbude než uspořádat třetí Majdan, tedy třetí revoluci, tentokrát proti oligarchii: „Nechci už dál nést zodpovědnost za prohru revoluce, ale jestli si země vybere jiného prezidenta, a já mám vlastně jen jednoho konkurenta, myslím, že nám nezbude než třetí kolo revoluce. Nevidím totiž u něj naději na jakékoli změny. Prostě ty lidi dobře znám.“ Lvovská kancelář Baťkivščiny, strany Julie Tymošenkové a aktuálního kyjevského premiéra Jaceňuka, vzápětí lehla popelem

Šéf Ústřední volební komise upozorňuje, že první kolo prezidentských voleb se uskuteční za každých okolností, ale případné druhé kolo už se konat nemusí, pokud by jeden z kandidátů po vypršení příslušné lhůty z boje odstoupil…

Kyjev mezitím dál vyostřil spor s východem země, když parlament neodhlasoval konání referenda o územní integritě a statusu ruštiny. Podle slibu premiéra Arsenije Jaceňuka z půli dubna se referendum mělo konat zároveň s prezidentskými volbami, nyní je kvůli „válečnému stavu“ odloženo, předběžně na červen. Ještě před úterním hlasováním byl přitom ze sálu „vládní většinou“ vyhnán šéf ukrajinských komunistů Petro Symoněnko, protože jeho názory většina shledala „proseparatistickými“, načež ze solidarity parlament opustili nejen poslanci za komunisty, ale také zákonodárci za Stranu regionů. Samo jednání pak probíhalo za zavřenými dveřmi a jak podotýká ukrajinská agentura UNN, na uzavřeném zasedání pak k jakémukoli hlasování nezůstalo dost poslanců pro naplnění kvóra.

Podle poslankyně za Stranu regionů Anny Germanové je ovšem i vyhnání Symoněnka ve skutečnosti provokací namířenou proti prozatímnímu prezidentovi Oleksandru Turčynovovi před blížícím se výročím konce druhé světové války: „Mám za to, že uvnitř ´oranžové´ koalice nyní probíhá boj o moc, o funkce. Chtějí svrhnout Turčynova, a tak mu tuto provokaci podsunuli. Lidé budou protestovat a 9. května tento fakt povede ke konfliktu. Z něj obviní Turčynova, a to bude důvodem pro jeho odvolání z funkce.“ Podle poslankyně z jednacího sálu nebyli vyhnáni komunisté, ale 2,5 milionu voličů, kteří této straně dali hlas. „Kdyby tak zítra vyšla před parlament protestovat jen desetina z nich, lze si představit, čím to všechno může skončit.“

Primátor Charkova Gennadij Kernes, který se v Izraeli zotavuje po atentátu, nařídil ve městě radikálně omezit oslavy konce druhé světové války, neboť po událostech v Oděse „nemá právo riskovat zdraví občanů a klid ve městě“. Ke snížení napětí podle všeho nepřispěje rozhodnutí vlády provést právě v Charkově své výjezdní zasedání.

Dnes už takřka zapomenutá strana UDAR bývalého boxera a lídra Majdanu Vitalije Klička navrhuje, aby se příslušníci speciálních oddílů Berkut „rehabilitovali“ tím, že poté, co policie v Oděse zklamala na celé čáře a jen zdůraznila omezený vliv Kyjeva na chod země, převezmou její roli ochránce pořádku ve východoukrajinských městech. Jako první ale tento nápad a plnění příkazů z Kyjeva odmítli berkutovci z Poltavy

 

Trvalé základny NATO?

Naprostá ztráta důvěry ve sliby Kyjeva, pokračující protesty, ozbrojené střety, to vše rámováno četnými pohřby obětí z obou „stran barikády“ na východě Ukrajiny a kyjevská „protiteroristická operace“ proti rebelii mezitím pokračuje. Kyjevské ministerstvo vnitra hlásí zabití „nejméně 30 teroristů“ ve Slavjansku, rebelové naopak přiznávají ztrátu „jen“ dvacítky mužů a hlásí zatčení bojovníků z řad neonacistického Pravého sektoru a desítky zraněných civilistů po útoku kyjevských sil. Kyjevští reagují obviněním, že ozbrojenci ve Slavjansku se stáhli a nechali obranu města plně na civilistech.

Jediným „normálním“ kontaktem mezi oběma stranami je tak nejspíš výměna zajatců, na níž se s Národní gardou domluvila „Doněcká lidová republika“, byť je to fenoménem, který ze všeho nejvíc spadá už do skutečné války.

Kyjev mezitím oznámil utváření „dobrovolnických“ polovojenských oddílů k „rychlému obnovování zákona a pořádku“ v oblasti Doněcka a Luhanska. Přitom Kyjev otevřeně mluví o tom, že rekrutováni budou bojovníci z Majdanu, tedy mimo jiné i ozbrojenci z Pravého sektoru. Právní postavení těchto milicí není příliš jasné – částečně by měly spadat pod ministerstvo obrany, ale financovány mají být plně z fondů „místní charity nazvané Patriot“. Zájem bude nejspíš veliký, a to nejen kvůli „vlastenectví“ – navrhovaný měsíční plat u „dobrovolníků“ má činit 15 tisíc hřiven, což je v přepočtu asi 1 300 dolarů, zatímco žold v řadách ukrajinské armády dosahuje dvou set dolarů. I tím lze vysvětlit malé nadšení pravidelné armády potlačovat civilní protesty na východě, což by měl Pravý sektor nyní změnit.

Severoatlantická aliance mezitím nepředpokládá, že by Rusko provedlo skutečnou invazi na Ukrajinu, neboť k uchování vlivu přinejmenším na východě země mu stačí „nekonvenční síly“, soudí vrchní velitel NATO, americký generál Philip Breedlove. Po vyslání nepočetných kontingentů do východní Evropy nyní ale generál údajně chce tyto jednotky posílit a hlavně, z dočasné mise učinit trvalou. Politici by prý měli zodpovědět „tvrdé otázky“ ohledně toho, jak moc velká by stopa vojáků NATO ve východní Evropě měla být. Původně vyslané oddíly měly oficiálně pomoci Polsku a pobaltským státům pomoci proti hrozbě ruské agrese, kterou velitel NATO sám popírá, posilování těchto jednotek a jejich přechod na trvalé základny zdá se být iniciativou amerických zákonodárců, kteří argumentují, že střet s Ruskem si žádá navýšení zbrojních výdajů na úroveň válečného stavu.

Příznačné přitom je, že podle průzkumu veřejného mínění si 34 procent Rusů myslí, že válka Ruska s Ukrajinou už běží, zatímco 65 procent jich situaci na Ukrajině vnímá jako válku občanskou. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier pak dodal, že „krvavé obrázky z Oděsy ukazují, že jsme už jen pár kroků od vojenské konfrontace“, kterou jsme ještě „před nedávnem nepovažovali za možnou“. A německá vláda varovala své občany před cestami na východ Ukrajiny a na Krym.

 

Sílí sociální napětí

Na Prvního máje prostým Ukrajincům vzrostly ceny za plyn o 40 procent, blíží se oznámené razantní zdražení elektřiny a nástup dalších škrtů, které jsou podmínkou záchranného „bailoutu“ od Mezinárodního měnového fondu - první tři miliardy dolarů už dorazily na účty kyjevské vlády. Podle oficiálních statistik přitom zdražily také potraviny, a to za duben v průměru o 4,3 procenta a ceny cukru vyskočily o 7 procent. To vše za situace, kdy nevyplácení mezd za uplynulý měsíc vyskočilo o dalších bezmála 13 procent (na celkovou sumu 1,147 miliardy hřiven), k čemuž Kyjev varuje, že obyvatelé vzbouřeného doněckého regionu mohou zůstat zcela bez mezd či penzí. Dněpropetrovský oligarcha a gubernátor Ihor Kolomojský, který se v posledních týdnech proslavil jako „lovec Moskalů“, mezitím uzavřel v regionech Luhanska a Doněcka pobočky své PrivatBanky, takže klienti mají nyní ke svým úsporám přístup jen přes internetové bankovnictví.

Hlavním problémem Kyjeva tak nejsou ani tak místní milice nebo jakékoli ruské vměšování, ale ze všeho nejvíc spíše prudce se zhoršující sociálně-ekonomická situace a sílící rozčarování mnoha Ukrajinců z výsledků únorového převratu, který, pokud vůbec něco, jen posílil moc oligarchů, míní šéf moskevského Carnegieho střediska Dmitrij Trenin. „Potenciálně by to mohlo vést k novému Majdanu a nové revoluci.“

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 07 Květen 2014 15:10 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz