Ukrajina v dokonalém patu

Email Tisk PDF

Kyjev nekontroluje území a rebelové na východě vidí maximálně k 11. květnu. Rozhodne o dalším vývoji někdo z venku, čeká se na zázrak, nebo je Ukrajina prostě „na odpis“?


Poslední dny naznačují, že situace na Ukrajině dospěla do patu. „Protiteroristická operace“ Kyjeva proti vzbouřenému východu země skončila záhy poté, co vojáci zastřelili pět rebelů ve Slavjansku, a zdá se, že její obnovení v plném měřítku by nejvíce škod přineslo samotnému Kyjevu: vedle početných případů dezerce riskuje další ztrátu vojenské techniky typu vybuchlého vrtulníku v Kramatorsku a samozřejmě riskuje hlavně zvýšený počet civilních obětí, což – přinejmenším – „nevypadá dobře“. I bez rozsáhlé vojenské operace přitom Kyjev dál ztrácí příslušníky tajné služby SBU: po třech jejích lidech zajatých ve Slavjansku nyní do rukou rebelů padl další důstojník SBU v Luhansku.

Kyjev neovládá přinejmenším polovinu území a podle všeho nemá k potlačení vzbouřeného východu žádné prostředky, samozřejmě pokud by nepřistoupil – s nadsázkou – ke kobercovým náletům. Svůj „ráj“ tak v oblasti mají Pravý sektor, Národní garda a další uskupení z Majdanu, které sice mohou šířit smrt i strach, ale celkový pat neukončí. Cynik by řekl, že nejvýhodnější by z hlediska Kyjeva bylo, aby Rusko zahájilo vojenskou agresi – veškerá ta bezmocnost a neschopnost najít nějaké východisko by se tím rázem „smazaly“ pod návalem „jiných starostí“, z nichž by navíc nebylo možné vinit Kyjev.

O moc lépe na tom není ani vzbouřený východ země. Doněck i Luhansk sice vyhlásily „lidové republiky“, ale není jasné, do jaké míry vůbec rebelové ovládají svá města a jejich okolí, přičemž jisté je, že nejsou s to svůj vliv příliš šířit. Obě „republiky“ vyhlásily na 11. května referenda o budoucím statutu, ale jako by nikdo nevěděl, co pak. Referenda budou stejně nezákonná jako svržení Janukovyčovy vlády v Kyjevě a na rozdíl od toho krymského ani není jasné, zda se vůbec uskuteční. A není jisté ani to, zda hlasování dopadnou podle očekávání jejich organizátorů, je ale naopak takřka jisté, že výsledky bude horko těžko uznávat i Rusko, které má svých starostí dost už s Krymem. Rusko navíc mezi svými hranicemi a NATO potřebuje mít „polštář“, i proto nyní Ameriku ujišťuje, že se krymský scénář na východě Ukrajiny opakovat nebude.

Patová situace vládne i v dalších východoukrajinských městech jako například v Oděsse, Charkovu nebo Záporoží, na jejichž náměstích se pokojná shromáždění očividně už vyčerpala, a tak se v ulicích pravidelně střetávají stoupenci „jednotné Ukrajiny“ se zastánci federalizace, kteří jsou vydávány za „separatisty“. O budoucnosti příliš jasno nemají ani v dnes už mediálně slavném Slavjansku. Igor Strelkov, velitel tamních rebelů, který je podle Kyjeva agentem ruské tajné služby, nyní alespoň ve videorozhovoru pro ruskou bulvární Komsomolskou Pravdu popsal složení svých „bojovníků“:



Prý dal oddíly dohromady na Krymu, jsou to dobrovolníci a dvě třetiny z nich jsou občané Ukrajiny, a to jak z východní, tak i ze západní části. A do Slavjanska přijeli „na pozvání místních“. Strelkov se přitom vyhnul odpovědi na otázku ohledně podílu ruských tajných služeb v jeho „misi“, vysvětlil ale, že většina jeho mužů má za sebou službu v ruské nebo ukrajinské armádě a bojové zkušenosti z Čečenska, střední Asie, bývalé Jugoslávie, Iráku a někteří prý i ze Sýrie, což naznačuje, že jsou to nejspíš profesionální žoldnéři. Tedy podle Strelkova…

Nicméně, nejdůležitějším konstatováním v této patové situaci je to, že Kyjev vývoj v zemi nekontroluje, vzbouřená města nemají jasno, co dál, a pod tím vším je neustále se prohlubující vzájemná nedůvěra. Záruky kyjevské vlády ohledně statutu ruštiny nebo ujištění o uspořádání celonárodního referenda o státním systému tak na východě nedělají žádný velký dojem. Obě strany přitom bez rozpaků porušují ženevská ujednání a odmítají spolu vyjednávat, jako by se slepá ulička, do níž směřují, měla vyřešit sama od sebe. Možnost urovnání se vzdaluje.

Za této situace byl v Charkově postřelen primátor Gennadij Adolfovič Kernes. Útočníci jsou zatím neznámí, nicméně verzí o pachatelích je hned několik a vesměs souvisejí s Kernesovou politickou činností či s jeho podnikáním. Primátor dlouhé roky podporoval Janukovyčovu vládu, nicméně po jejím svržení „převlékl kabát“, a tak nyní každý viní každého -- Janukovyčova Strana regionů z atentátu viní vládu v Kyjevě, rebelové mají Kernese sice za zrádce, ale pachatele hledají v řadách Pravého sektoru, zatímco kyjevští zase za atentátem vidí Rusko a jeho snahu „likvidovat klíčová centra odporu“. Vzhledem k často diskutované otázce ukrajinského antisemitismu přitom ale může sehrávat roli i skutečnost, že Kernes byl k léčbě převezen až do Izraele, kde nyní lékaři v Haifě bojují o jeho život.

 

Rotschildové skupují akcie Gazpromu

Barack Obama mezitím zveřejnil další várku nových sankcí proti Rusku s tím, že cílem je donutit Kreml změnit své chování na Ukrajině. Mnohem horší sankce jsou ještě v záloze, varuje Bílý dům.

Sankce míří na pár lidí, kteří jsou v USA považováni za blízké Putinovy spojence a patří k nim například i ropný magnát Igor Sečin – to znamená, že USA se v rámci svých trestů proti Rusku vůbec poprvé osmělily do sféry energetiky. Podle Ruska je to očividná snaha Washingtonu vrátit se ke studené válce a dál bránit diplomatickému řešení ukrajinské krize. Putinův ekonomický poradce Andrej Bělousov navíc nové sankce odmávl coby naprosto neefektivní s tím, že postižení lidé se podle nich zařídí a ruská ekonomika je v zásadě nepocítí. Své – další -- sankce po USA podle očekávání vyhlásila také Evropská unie, a to svým dalším seznamem ruských činitelů, kteří nesmějí mít konta v zahraničí nebo nově nebudou moci cestovat do zemí EU.

Koncern Visa v uplynulých dnech připustil, že kvůli americkým sankcím prodělává, nově ale kvůli týmž sankcím oznámil, že končí se službami pro klienty dvou ruských bank, a stejné rozhodnutí oznámil i MasterCard, což podle všeho jen urychlí vznik ruského platebního systému nezávislého na amerických firmách.

To fond rodiny Rotschildů, Rothschild Investment Corporation, se vydal přesně obráceným směrem a sedminásobně navýšil své vklady v amerických depozitech (ADR) ruského energetického gigantu Gazprom. Rotschildský fond koncem loňského roku vlastnil akcie Gazpromu jen v hodnotě 241 tisíc dolarů, nyní navýšil na 1,7 milionu. Právě Gazprom přitom dál sponzoruje kyjevskou vládu nesplácenými dodávkami zemního plynu, přičemž kyjevský ministr energetiky Jurij Prodan oznámil, že první „plynové“ jednání mezi EU, Ruskem a Ukrajinou by se mělo uskutečnit 2. května ve Varšavě.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 29 Duben 2014 12:26 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz