Krize na Ukrajině a podivný antisemitský „klacek“

Email Tisk PDF

Doněcký rabín zkouší zklidnit situaci kolem falešných antisemitských letáků, ale politici si svou „hračku“ jen tak vzít nenechají. Izrael nicméně do sporu podle všeho nevstoupí a odmítá se vést i na aktuální protiruské vlně.



Také do českých médiích si našla cestu zpráva o doněckých rebelech, kteří údajně požadují registraci místních Židů. Na jedné straně to nabízí příležitost zintenzivnit srovnávání nynější ukrajinské krize s obdobím druhé světové války, na straně druhé pak šanci ukazovat, že skutečnými antisemity na Ukrajině nejsou prozápadní neonacisté s wolfsangely na helmách.

Antisemitismus je výslovně zmíněn i v textu ženevské dohody „o deeskalaci“ situace na Ukrajině, a tím se z něj stává klacek v aktuální geopolitické hře. Ministerstvo zahraničí USA letáky požadující registraci Židů v Doněcké oblasti považuje za zcela reálné, byť se informace o nich do světa dostala z izraelského bulváru, který se navíc odvolával na nejmenované zdroje.  

Vedení samozvané Doněcké lidové republiky se od letáků distancovalo hned, přičemž je označilo za podvrh s padělaným podpisem jednoho jeho z lídrů, Denise Pušilina. Doněcké rebely, kteří totiž naopak oblepili město antifašistickými letáky, podpořil i tamní rabín Pinchas Višedski, podle něhož je to vše něčí snaha „zneužít židovské komunity coby nástroje v tomto konfliktu. Proto nás to velmi zlobí,“ prohlásil. Pro agenturu Reuter´s hlava asi 15 tisíc doněckých Židů dodal, že letáky jsou „krutou provokací“, protože antisemitské incidenty na ruskojazyčném východě jsou „na rozdíl od Kyjeva a západní Ukrajiny vzácné“. Na webu pak rabín Višedski zkusil situaci uklidnit: „Je to všechno jen špína, a tak bychom měli i reagovat – udělat za tím tlustou čáru a celou věc uzavřít.“

Marně. Kyjevský premiér Arsenij Jaceňuk „ve snaze udržet si americkou podporu proti Rusku“, jak konstatuje Reuter´s, v sobotu prohlásil, že využije „všech legálních prostředků“, aby zabránil „importu“ antisemitismu a xenofobie z Ruska: „Ideologie a praktikování pogromů, vyvážené sousedním státem, nebudou na Ukrajině dovoleny,“ řekl.  

Podivná hra kolem židovské otázky na Ukrajině nicméně není nijak nová. Lídři kyjevských a západoukrajinských Židů si koncem března zaplatili celostránkový inzerát v New York Times, v němž ostře odsoudili „Putinovy lži“ o tom, jak nové vedení země zachází s menšinami. „Ruskojazyční občané Ukrajiny nejsou ponižováni nebo diskriminováni, jejich občanská práva nejsou nijak omezována,“ konstatovalo prohlášení adresované ruskému prezidentovi. „Vaše jistota o růstu antisemitismu na Ukrajině neodpovídá faktům. Zdá se, že jste si spletl Ukrajinu s Ruskem, kde židovské organizace loni zaznamenaly nárůst antisemitských tendencí.“ Následně se rozhořela válka slov mezi ukrajinskými a ruskými Židy, kteří názor ukrajinských rozhodně odmítli.

S postojem „kyjevských“ Židů vyslovila souhlas americká Liga proti hanobení (ADL), Světový židovský kongres, který má ve svém výkonném výboru dva Rusy a tři Ukrajince, a rovněž New York Times. A co víc, izraelští dobrovolníci bojovali na Majdanu za Janukovyčovo svržení.

Postoj „kyjevských“ Židů naproti tomu odmítla Evropská židovská asociace a odporují mu i konkrétní události: izraelští experti už v Kyjevě zahájili kurzy, které mají tamní Židy naučit obraně před lynčováním, několik izraelských organizací vyslalo do Kyjeva bezpečnostní experty s cílem bránit „ohrožené Židy“, zatímco v Kyjevě byl zbit a pobodán prominentní rabín a v Oděse byl památník holocaustu pomalován hákovými kříži. Stejně dopadly židovské památníky v Ivano-Frankivsku, Kamenci-Podolském a Kostoreni, zatímco synagoga v Záporoží skončila v plamenech.

A vypovídající hodnotu má i to, že vývoj událostí na Ukrajině citelně navýšil počet ukrajinských Židů, kteří přesídlili do Izraele – jen za první tři měsíce letošního roku jich přijelo 557, což je meziroční nárůst o 43 procent.    

 

Nezúčastněný Izrael

Je významné, že Izrael se v tomto sporu tváří spíše indiferentně, přičemž loňská zpráva izraelské vlády konstatuje, že z hlediska antisemitismu mezi Ukrajinou a Ruskem většího rozdílu nespatřuje a v obou zemích je patrný „prominentní trend antisemitské propagandy“.

Obamova administrativa nicméně jen s krajní nelibostí nese fakt, že Izrael na Valném shromáždění OSN odmítl podpořit rezoluci, která odsuzovala Rusko za anexi Krymu. Izraelští politici soudí, že ukrajinská krize není jejich věc a (sovětský rodák) Avigdor Lieberman, takto ministr zahraničí Izraele, konstatoval, že židovský stát bude v této otázce vystupovat neutrálně. Ministerstvo zahraničí proto jen nezúčastněně konstatovalo, že „sleduje s velkými obavami události na Ukrajině“ a očekává, že „krize bude vyřešena diplomaticky a mírovými prostředky“. Podobně se vyjádřilo i izraelské ministerstvo obrany, podle něhož není třeba automaticky podporovat všechny americké názory. Bílý dům tato situace silně rozladila, protože zatímco USA Izrael ročně podporují miliardami dolarů, Rusko židovskému státu zdarma nedává nic.  

Izrael nebyl mimochodem z blízkovýchodních zemí jediný, kdo rezoluci o anexi Krymu nepodpořil. Zatímco židovský stát (spolu s dalšími 58 zeměmi, včetně Íránu nebo Spojených arabských emirátů) vůbec nehlasoval, Egypt nebo Irák se zdržely a spolu s Ruskem podle očekávání hlasovala Sýrie. (Ve finále tak „krymskou rezoluci“ nepodpořilo 93 zemí, zatímco pro jich bylo stovka -- z těch blízkovýchodních Saúdská Arábie, Katar, Jordánsko a Libye.)

Vzhledem ke své vlastní politice vůči okolním státům Izrael samozřejmě není v nejpevnější pozici, aby kritizoval ruské akce, ale navíc se zdá, že Krym pro něj není důvodem, aby riskoval zhoršení jinak velmi dobrých vztahů s Ruskem. Ty jsou založeny na početné a politicky vlivné ruskojazyčné menšině, sílících ekonomických vazbách (včetně plánované smlouvy o volném obchodu) nebo masivní turistice – loni navštívilo Izrael 600 tisíc Rusů, což z nich činí druhou nejpočetnější národnost hned po Američanech. Vzájemnou podporu generuje rovněž společný boj proti terorismu a co víc, Vladimir Putin už byl na návštěvě v Izraeli ve funkci prezidenta dvakrát, zatímco třeba Barack Obama jen jednou.

Jak připomíná Al Monitor, Izrael se podobně choval už při gruzínsko-ruské válce v roce 2008, kdy přerušil zbrojní dodávky Gruzii. Tehdejší gruzínský ministr obrany Davit Kezerašvili měl i izraelské občanství a dojednal s Izraelem bohaté obchody, v jejichž rámci byly do Gruzie dodány například bezpilotní letouny nebo raketomety. Přerušení těchto obchodů pak prý ale významně přispělo k rozhodnutí Ruska zrušit dojednanou smlouvu o dodávkách protiraketového systému S300 do Íránu. Nynější neshody mezi židovskými komunitami na Ukrajině a v Rusku nebo i neshody mezi ruskojazyčnými občany Izraele tak podle všeho nepřinutí Izrael, aby s Ruskem ukončil spolupráci, protože z ní Izrael tyje nejen bilaterálně, ale i strategicky. Z hlediska Izraele udržuje Kreml mnoho důležitých vazeb na Blízkém východě, ať už je řeč o Sýrii, Íránu nebo nově Egyptu, než aby je mohl ignorovat.



PS. Mezitím už „očitý svědek“ vypráví také o protiromských pogromech, tentokrát ve vzbouřeném Slavjansku…

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 20 Duben 2014 07:09 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz