Ženevská dohoda o Ukrajině: Ďábel je v detailech

Email Tisk PDF

Jednání podle všeho nepřinesou kýžený průlom, byť eskalující a nepřehledná situace na východě Ukrajiny rychlé řešení vyžaduje stále naléhavěji.



Ženevská jednání o Ukrajině skončila dohodou USA a Ruska (přítomní zástupci EU a Kyjeva nebyli z hlediska výsledků důležití) na společném prohlášení o deeskalaci situace, které zní de facto stejně jako americké požadavky z posledních dnů. Nicméně, shoda nejspíš příliš velká nebude, protože lze očekávat, že USA budou dokument interpretovat jako vítězství svého požadavku na jednostrannou kapitulaci východoukrajinských rebelů, zatímco Rusko nejspíš bude vše hodnotit zase po svém. Potvrdilo se to ostatně už jen tím, že ministři zahraničí John Kerry a Sergej Lavrov po jednáních uspořádali tiskové konference separátně a dokonce i ve stejnou chvíli.

Požadavek uvolnit „ilegálně okupované ulice“ může pro Američany znamenat ukončení protestů, ale není přitom jasné, zda je třeba protesty na veřejných prostranstvích opravdu považovat za „ilegální“. Zajímavý názorový střet lze čekat také z formulace o vyklizení „ilegálně obsazených budov“ a jejich navrácení „legitimním vlastníkům“. USA si tím představují navrácení budov státní správy kyjevské prozatímní vládě, Rusko ale dává opakovaně najevo, že kyjevská vláda pro něj „legitimní“ rozhodně není. Tím spíš, že Kreml tlačí na federalizaci Ukrajiny. Kyjevská vláda sice chce otázku decentralizace včlenit do nové ústavy ještě do letošního října, nicméně v plánech Kremlu to už nyní znamená, že „ilegálně“ okupované budovy nejspíš nepatří kyjevské vládě, ale spíš místním samosprávám v jednotlivých městech.

Slovní hříčky s „legálností“ a „ilegálností“ nejspíš ze čtvrteční ženevské dohody, která navíc neobsahuje ani žádné kontrolní mechanismy nebo časové lhůty, udělají zdroj permanentního sváru a vzájemných obvinění.

 

Dohody o nedohodě

Fakt, že ženevská jednání skončila na první pohled rozumnou dohodou, ale na pohled druhý dohodou jaksi vytunelovanou, není asi překvapivý. Oslavovat je totiž třeba hlavně samotný fakt, že se vůbec sešli. Kerry s Lavrovem měli před pár měsíci v Ženevě vyřešit také syrskou krizi, ale USA na poslední chvíli do agendy zařadily nepředjednaný požadavek na demisi Bašára Asada, a celé rozhovory se zhroutily. USA a EU uzavřely dohodu i se s svrženým Viktorem Janukovyčem, ale ta vydržela sotva pár hodin.

Vladimir Putin nyní tvrdí, že vzájemná důvěra se do značné míry ztratila už dlouho před ukrajinskou krizí, připouští, že ruští vojáci na Krymu byli, nevylučuje možnost použití síly na Ukrajině, ale že prý udělá vše, aby se tomu vyhnul (ovšem paradoxně při současném zajištění „plné ochrany protestujících“ na východě Ukrajiny). Barack Obama kontruje tvrzením, že Rusové jsou si dobře vědomi „významné vojenské převahy“ USA, a proto nebudou chtít žádnou vojenskou konfrontaci. Pozitivní je tedy alespoň skutečnost, že americký prezident těmito slovy fakticky nejen snižuje pravděpodobnost vyslání významných vojenských sil USA či NATO na Ukrajinu, ale tím i pravděpodobnost války v Evropě. Stvrzuje to i šéf unijní tajné služby Georgij Alafuzoff, podle něhož na ukrajinském území nejsou žádní ruští vojáci. „Podle mého jsou to většinou jen lidé, kteří žijí v regionu a nejsou spokojení se současným stavem věcí,“ popsal „proruské rebely“ commodor Alafuzoff, bývalý šéf finské rozvědky.

Shrnutí ukrajinské krize? Vojenské řešení ze strany Západu nepřichází do úvahy; západní sankce budou sice pokračovat, ale Rusku příliš neubližují, neb je to zbraň dvojsečná, a jen dál posilují Putinovu domácí popularitu (a například ropný koncern Rosněfť nově vyhrál tendr na dodávky paliva pro turecké aerolinie); čas očividně není na straně Kyjeva a Západu, protože vývoj na východě Ukrajiny – ať už řízený z Moskvy či spontánní – nabírá na obrátkách; Kyjev s východem Ukrajiny odmítá vyjednávat, sílu na vojenské potlačení tamní rebelie ale nemá; Západ sice v Kyjevě ovládá oligarchy, ale nikoli už různé ozbrojené milice Pravým sektorem počínaje a bůhví čím konče, a je otázkou, jak je na tom Kreml s kontrolou neustále se rodících východoukrajinských ozbrojených uskupení…

 

Totální chaos

Vývoj událostí na východě Ukrajiny je přitom těžko uchopitelný. V návalu často protichůdných informací není zřejmé, jaká je skutečná situace, přičemž asi jediným správným termínem je „naprostý chaos“.

Například Kramatorsk. Z dostupných informací se dá poskládat tento obrázek: do města ve čtvrtek vjela kolona výsadkářů ukrajinské armády v očekávání, že narazí na tuhý ozbrojený odpor „teroristů“, jak neustále opakuje Kyjev, ale našla tam civilisty, kteří je navíc vítali v centru chlebem a solí a květinami. Někteří vojáci na svá vozidla vyvěsili ruské vlajky, na uniformu připnuli ruské georgijevské stužky, další prý uniformy rovnou svlékli a zvolili civil, ostatní po chvíli z města odjeli. Bizarnost této vojenské „protiteroristické operace“ dokonale shrnulo Aktuálně.cz: „Stanice Hromadske.tv píše, že se v Kramatorsku podařilo třem ukrajinským obrněným transportérům uniknout z města. Separatisté je pronásledují na automobilech a čtyřkolkách.“

A některé záběry z „protiteroristické operace“ jsou pak až formanovské:



Co se ve skutečnosti v Kramatorsku a jinde odehrává, je velkou otázkou. Lze ale shrnout, že značná část Ukrajinců se odmítá mezi sebou zabíjet, armáda se ještě ve středu v noci stáhla i ze Slavjanska, přičemž mnozí vojáci dezertovali a vzdali se místním. Kyjev to považuje za neuspokojivé, a tak prozatímní prezident Oleksandr Turčynov slíbil dezertérům vojenský soud. Za skutečné války by to byl krok logický, za nynější situace na Ukrajině, kdy chce nikým nezvolený Kyjev vést válku proti polovině území a polovině občanů, je to ale silně nenormální. A tři mrtví z Mariupole, kde se demonstranti pokusili „vyčistit“ vojenskou základnu, jsou stále ještě přijatelnou cenou za všeobecné běsnění.  

S přihlédnutím k takovému vývoji je ovšem paradoxní, že Kyjev okamžitě po přijetí „dohody o deeskalaci“ oznámil, že jeho „protiteroristická operace“ na východě země bude pokračovat, byť se ve skutečnosti drolí od samého počátku. A co víc, pokud se na stranu východních rebelů postavili elitně vycvičení výsadkáři, jsou – při žalostném stavu ukrajinské armády - veškerá prohlášení o pokračující „operaci“ beztak jen propagandistickým slovním cvičením.

Kýžené výsledky přitom nepřinášejí ani nízké přelety stíhaček, které mají ve vzbouřených městech vyvolat paniku. Na některých letadlech Mig 29 jsou totiž znaky akrobatické skupiny Ukrainian Falcons, což na sociálních sítích vyvolalo vlnu posměšků, že jediné letuschopné stroje, které má Kyjev k dispozici. jsou ty určené k akrobacii. (Ukrainian Falcons přitom byli rozpuštěni v roce 2002 poté, co jeden z jejich strojů havaroval na přehlídce u Lvova a způsobil smrt 77 lidí. Dva piloti a několik dalších lidí bylo poté odsouzeno na 14 let vězení.)

Po uzavření čtvrteční dohody v Ženevě lze sice předpokládat, že některé východoukrajinské domobrany pro formu vyklidí budovy, které obsadily hlavně ze symbolických důvodů, ale zbraně si podle všeho ponechají a třeba čas, který se tímto „naplňováním dohody“ nabídne, využijí k lepšímu přezbrojení. Tím spíš, že podle dohody nesmí být nikdo z východukrajinských rebelů (přinejmenším legálně) za aktivity posledních dnů zatčen a uvězněn, nicméně Ženeva je daleko a její význam nejasný – a tak „proruští aktivisté“ mezitím obsadili další budovu, konkrétně televizní vysílač pro Doněckou oblast, na stranu „povstání“ nově přešel Novoazovsk a „lidovou republiku“ vyhlásili také příslušníci „antimajdanu“ v Oděse…  

Spojené státy slíbily Kyjevu vojenskou pomoc, ale výhradně „neletální“, a tak, aby se dělo alespoň něco, zakázal Kyjev vstup na své území všem ruským mužům ve věku od 16 do 60 let, a to ve snaze „předejít terorismu a provokacím“. Témuž účelu má posloužit odměna 10 tisíc dolarů za každého chyceného „muže v zeleném“, tedy ruského žoldáka, nebo za osvobození obsazené budovy, kterou vypsal zástupce gubernátora Dněpropetrovského regionu Borys Filatov. Lov na „zelené mužíčky“ už vedl k recesistickému videu, které reklamním stylem uvažuje, kolik lidí je třeba ulovit například na pěknou dovolenou…



Evropská unie mezitím souhlasila se zahájením rozhovorů o bezpečném tranzitu ruského zemního plynu přes Ukrajinu do Evropy. Ochota jednat přišla současně s Putinovým opakovaným varováním, že pokud Ukrajina nebude za plyn dál platit, začne Gazprom za dodávky požadovat platby předem. „Můžeme to udělat dnes, můžeme počkat ještě měsíc,“ konstatoval šéf Kremlu s tím, že Kyjev v březnu za dodávky nezaplatil ani dolar z 525 milionů…

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 18 Duben 2014 14:31 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz