Frackingem proti Rusku? Ano, ale…

Email Tisk PDF

(foto Occupy)Ukrajinská krize vyvolala úvahy o nutnosti snížit závislost Ukrajiny i Evropy na zemním plynu z Ruska. Otevírá se tak cesta boomu kontroverzní těžby břidlicového plynu tzv. frackováním. Pro mocnou lobby fosilních paliv přišel střet Západu s Ruskem jako na zavolanou.


Velvyslanci zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska o víkendu předali šéfovi americké Sněmovny reprezentantů Johnu Boehnerovi dopis, v němž konstatují, že „dodávky amerického zemního plynu by byly ve střední a východní Evropě velmi vítány“. Boehner ideu podle očekávání podpořil, byť mluvčí ministerstva zahraničí USA konstatuje, že „neexistují náznaky“, že by střední Evropu čekal nedostatek zemního plynu, a eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger nevěří, že by Rusko přestalo zemní plyn do Evropy dodávat, neboť je to obchod výhodný pro obě strany.

Výzva, jakou Spojeným státům adresovaly země V4, nicméně padá na úrodnou půdu, protože někteří američtí zákonodárci právě zintenzivněním frackingu hodlají vyvést Ukrajinu z energetické závislosti na Rusku. Například právě Boehner, který patří k předním frackingovým lobbistům, má za to, že vývoz většího množství zemního plynu „posílí americkou ekonomiku a bezpečnost doma i v zahraničí“, přičemž jedinou překážkou, která tomu brání, jsou prý „byrokraté z amerického ministerstva energetiky“. „Urychlení schvalovacího procesu pro vývoj zemního plynu by bylo jasným krokem, jak se postavit po bok našich spojenců a vzepřít se ruské agresi, zatímco se zároveň vytvoří pracovní místa doma,“ dodal při jiné příležitosti. Coloradský senátor Mark Udall pro změnu prohlásil, že si situace na Ukrajině „naléhavě žádá zvýšení vývozu zemního plnu“ a vyzval k urychlenému schválení výstavby terminálů na zkapalňování plynu. Podobný návrh zákona byl předložen minulou středu.

Přání politiků i očekávané hlasování Kongresu ovšem naráží na realitu, protože ani jejich zesílené naléhání nedokáže celý proces urychlit, podotýká americký portál Politico. „USA v současnosti nemají funkční závody, které by byly s to nakládat zkapalněný zemní plyn k převozu do zámoří, a bude tomu tak s největší pravděpodobností nejméně do konce roku 2015. A Ukrajina zase nemá provozy, které by dokázaly zkapalněný plyn proměnit v plyn k použití k topení nebo v elektrárnách.“ Proto ministr energetiky USA Ernest Moritz pro Politico shrnul: „Americký zemní plyn do Evropy zkrátka fyzicky proudit nebude.“

Zdá se však, že o to rychleji je připravena reagovat polská vláda. „Přijali jsme opatření, která těžbu břidlicového plynu povzbudí,“ oznámil v úterý polský premiér Donald Tusk s tím, že tzv. frackování bude až do roku 2020 osvobozeno od veškerých daní a poté by daně „neměly překročit 40 procent z vytěženého zisku“. První komerční vrt by měl být uveden do provozu už letos, přičemž na tři desítky dalších by se měly začít hloubit.

Je ovšem otázkou, do jaké míry jsou tato očekávání reálná. Kvůli příliš přísným regulacím v lednu z polského frackovacího trhu odešel už třetí mezinárodní koncern, italský Eni, a co víc, původně bombastické odhady zásob plynu ve výši 5,5 trilionu krychlových metrů byly sníženy na 346 až 768 miliard kubíků. Samo Polsko přitom podle údajů Wall Street Journal ročně spotřebuje 14 miliard kubíků.

Nadšení polské vlády nicméně může být čistě propagandistického rázu, neboť čísla ze Spojených států ukazují, že těžba břidlicového plynu ze všeho nejvíc připomíná další z investičních bublin. Některé studie totiž ukazují, že řada plynových polí byla z hlediska výnosu a ziskovosti předražena až o 500 procent. Ve hře je prostá finanční spekulace - čím více se údaje o plynu falšovaly, tím více investorů se nechalo zlákat, a tím rostla i cena plynových polí. A bublina pomalu splaskává: podle Wall Street Journal činily investice do těžby břidlicového plynu ve Spojených státech loni 3,4 miliardy dolarů, což je ale jen polovina investic oproti roku 2012. Cena transakcí kolem těžby poklesla o 48 procent na současných 47 miliard dolarů.

 

Utopie visegrádské čtyřky

Těžba břidlicového plynu s sebou ovšem kromě nesmírně drahých technologií navíc nese bezpočet ekologických rizik, znečištěním spodní vody počínaje, přes vypouštění značného množství metanu do ovzduší až po uměle vyvolaná zemětřesení. Například americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) už loni upozornil, že z frackingových vrtů v Utahu nejsou zařízení s to pojmout šest až 12 procent metanu, který pak volně uniká do atmosféry. Metan přitom patří k nejvýznamnějším skleníkovým plynům, podle vědců nebezpečnějším než oxid uhličitý.

A co víc – mezi lety 1970 a 2000 centrální a východní oblasti Spojených států zažívaly v průměru 20 zemětřesení ročně, v letech 2000 až 2013 už to bylo ale více než 100 zemětřesení. Zvýšená seismická činnost přitom podle vědců postihuje právě ty oblasti, kde se odpadní voda z frackingu vypouští do podzemních odpadních studní. V Texasu a Oklahomě počet zemětřesení narostl hned desetkrát. Takto uměle vyvolané zemětřesení v Oklahomě, které dosáhlo síly 5,6 stupně Richterovy škály, poškodilo 14 domů, dálnici a zranilo dva lidi. „Mohlo to být mnohem horší, kdyby zasáhlo hustěji obydlené oblasti,“ shrnuje Americká geologická služba (USGS). Není přitom příliš zřejmé, zda by stejné důsledky nenastaly i pro Českou republiku, kdyby v sousedním Polsku opravdu začala těžba v rozsahu, jaký oznamuje tamní vláda.

Už loni v červnu přitom polští ekologové obsadili frackovací vrt, který patří americkému koncernu Chevron, a protesty pokračují. Podobný nesouhlas s těžbou, jejíž důsledky pro životní prostředí mohou být nedozírné, panuje i v České republice. Průzkum nalezišť břidlicového plynu u nás sice probíhá, ale ministerstvo životního prostředí zastavuje jednotlivá řízení. Odpůrci frackingu z řad starostů a ekologů přitom požadují, aby byl průzkum břidlic obecně zakázán zákonem.

Koalice STOP HF nyní proto nesouhlasí ani s prosbou visegrádské čtyřky o americký zemní plyn: „Neznamená to, že chceme plyn z Ruska a nikoli z USA. Koalice podporuje ústup od fosilních paliv obecně. Jejich těžba škodí všude. Odmítáme však tuto žádost proto, jelikož hydraulické štěpení břidlic je nejhorší metoda těžby uhlovodíků, jaká kdy spatřila světlo světa, a to kdekoli na planetě.“

Pokud by Spojené státy vyhověly a začaly plyn z břidlic dovážet, připomíná koalice ve svém prohlášení, každý expert ví, že to je utopie. „Jak bychom poté mohli nadále mít čisté svědomí, když ČR průzkum i těžbu navíc oprávněně odmítá? Jak velké pokrytectví tu ministerstvo zahraničí ČR rozehrává?“

Koalice si rovněž všímá tvrzení představitelů V4, že „plynová konkurence je životně důležitým aspektem naší národní bezpečnosti a klíčem k zajištění zájmů USA v oblasti“. Zajištění zájmů USA kde? ptá se STOP HF. „Na území V4 nebo dokonce na Ukrajině? A jakých zájmů USA? Hospodářských nebo zájmů o demokracii? O čem to tady velvyslanci vlastně píší? Přitom tomu, kdo zná situaci, je jasné, že V4 požaduje nesplnitelné. Přes sliby břidličné lobby, které zněly poslední roky i v ČR a celou EU, že plyn z břidlic půjde z USA na masivní vývoz, jsou zatím uděleny pouze čtyři licence a nestojí jediný terminál na zkapalněný plyn. Plyn rozhodně nepůjde do EU, kde nemůže konkurovat zlepšeným sítím prodejců ropy a plynu z východních zemí, které navíc mohou kdykoli zlevnit, zatímco drahá transoceánská doprava se zlevnit nedá. Plyn z východu, dokud ho bude dost, bude pro EU vždy levnější než ten z USA. A hlavně, břidličný plyn se rychle vyčerpává a dojde. Zřejmě mnohem rychleji než konvenční zdroje, i když ty také dojdou. Je tedy daleko správnější již dnes mířit k fosilní nezávislosti.

Jinými slovy: Fracking jako klacek na Rusko? Opravdu, o čem to visegrádská čtyřka vlastně mluví?

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 14 Březen 2014 13:35 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz