Charkov je připraven převzít správu Ukrajiny

Email Tisk PDF

Bez ohledu na dohodu mezi Janukovyčem a oficiální opozicí se situace v Kyjevě vymyká kontrole. Radikálové tvrdí, že hlavní město ovládli, šéf parlamentu rezignoval, zástupce Pravého sektoru míří do vedení ministerstva vnitra, Janukovyč je v Charkově a jihovýchod Ukrajiny zahájil „konzultace“ s Ruskem.

AKTUALIZOVÁNO


Pátek byl v Kyjevě přelomový, přinejmenším kvůli tomu, že se zmírnily krvavé boje z předchozích dvou dnů. Prezident Viktor Janukovyč po devítihodinovém nočním jednání s ministry zahraničí Francie, Německa, Polska a s lídry prozápadní opozice dospěl k dohodě o překonání politické krize. Na jejím základě se do 48 hodin ukrajinská ústava vrátí k podobě z roku 2004, tedy k omezením pravomocí prezidenta, které byly po oranžové revoluci rozšířeny pro potřeby prozápadního prezidenta Viktora Juščenka. Do deseti dnů by pak měla vzniknout jakási "koalice národní jednoty", přičemž ústavní reforma by měla být dokončena do letošního září. Prezidentské volby by se měly konat okamžitě po přijetí nové ústavy, ale ne později než v prosinci 2014. Za opozici dohodu podepsali lídr Baťkivščiny Arsenij Jaceňuk protežovaný Spojenými státy, šéf UDARu Vitalij Kličko coby zástupce zájmů Německa, a ultranacionalista a antisemita Oleh Ťjahnibok za blok Svoboda. Barack Obama s Vladimirem Putinem se po telefonu v noci na sobotu „konstruktivně“ shodli, že je dohodu třeba realizovat „co nejdříve“ a že se na dalším řešení ukrajinského konfliktu bude vedle USA a EU podílet i Rusko.

Šéf parlamentu Vladimir Rybak už předtím podepsal výnos o zastavení palby ze strany bezpečnostních orgánů, načež poslanci ohlasovali odvolání náměstka ministra vnitra a zrušili trestnost paragrafu, na jehož základě byla pro korupci odsouzena někdejší premiérka a zakadatelka Baťkivščiny Julija Tymošenková. Podle nového znění se má paragraf o „zneužití moci“ vztahovat jen na policisty a další ochránce zákona, nikoli už na politiky. Parlament ještě stihl odsouhlasit „státní pomoc pro účastníky masových protestních akcí, rodiny obětí a zraněných“, načež Rybak v sobotu ráno podal demisi, kterou zdůvodnil „zdravotním stavem“.      

Mimochodem, ozbrojené oddíly ultrapravicového Pravého sektoru dohody politiků odmítly a slíbily „vést národní revoluci až do konce“, což v praxi znamená „úplné odstranění režimu vnitřní okupace a vznik ukrajinského národního státu, v němž bude vládnout systém všeobjímající národní správy“.



Poté Pravý sektor spolu s oddíly „Sebeobrany Majdanu“ v noci na sobotu obsadil nejen budovu parlamentu, ale i prezidentský úřad. Vedle toho už „ochraňují“ rovněž ministerstvo vnitra a úřad vlády. Studenti mezitím obsadili ministerstvo školství a „majdan“ oznámil, že „přebírá kontrolu nad Kyjevem“.

Není přitom jasné, kde přesně se nyní nachází sám Janukovyč, ale charkovské letiště popřelo zprávy médií, podle nichž jeho letoun přistál právě tam. Majdan dal prezidentovi ultimátum, aby do sobotního dopoledne rezignoval, jinak zahájí ozbrojenou ofenzívu, ale američtí diplomaté v Kyjevě ale tvrdí, že Janukovyč neuprchl, nýbrž že jen odjel právě do Charkova.

Jinými slovy, dohoda s politickou opozicí podepsána byla, potíž už je jen v tom, že není jisté, koho vlastně politická opozice zastupuje, neboť „ulice“ ji očividně neposlouchá a situace se vyostřuje dál.

I proto nejspíš polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski s naštvaným výrazem v tváři varoval lídry opozice, že pokud nebudou dohodu s prezidentem realizovat, „bude vyhlášen výjimečný stav a všichni budete mrtví“, jak zachytila kamera britské televize ITN.



 

Mlčící jihovýchod

Pro další vývoj bude bezpochyby důležité i to, jak se zachová průmyslový a bohatší jihovýchod Ukrajiny, který je ve srovnání s chudším, ale o to ideologicky vyhraněným západem země tradičně politicky pasivní. V některýcch jeho oblastech, jako například na Krymu, byla prozatím „jen“ zakázána činnost antisemitské (ale parlamentní) Svobody, a na přelomu ledna a února místní policie dokázala odrazit pokusy o obsazení vládních úřadů v Záporoží, Oděse, Nikolajevu nebo Dněpropetrovsku. Jinak ale jihovýchod sleduje události v Kyjevě více méně defenzivně a jedinou jeho reakcí, která má možná nějaký význam, bylo ustavení střechového „protimajdanového“ hnutí Ukrajinský front, jehož členové se trikolórou s georgijevskými symboly jasně odkazují na ruský kulturní okruh i na vítězství ve druhé světové válce, jejichž výsledky chce západ Ukrajiny revidovat ve prospěch ultranacionalistů. Slabinou Ukrajinského frontu je ovšem skutečnost, že ji spoluzakládali především členové silně neoblíbené Strany regionů prezidenta Janukovyče, a tak je úspěch tohoto projektu – při očividné absenci charismatických lídrů, kteří by byli s to zosobňovat „třetí stranu“ konfliktu -- silně nejistý. Jediným na první pohled rozhodným politikem z této oblasti se jeví zatím primátor Charkova Michail Dobkin, který už mimo jiné navrhl, aby se státní správa a ministerstva přestěhovaly do jeho města, protože „Kyjev se coby centrum správy státu už vyčerpal“. Dobkin zároveň povolal charkovské oddíly Berkutu z Kyjeva zpět, začal organizovat dobrovolníky do oddílů domobrany, pro případ převratu v Kyjevě připravil řadu dokumentů, které předloží občanům v referendu, a oznámil, že je region, jeden z nejbohatších na Ukrajině, připraven zahájit vlastní financování, což de facto znamená, že přestane financovat a odvádět peníze centrální vládě.  

O potřebě utvořit na jihovýchodě novou politickou sílu mluví nyní i nedávno odstoupivší ukrajinský premiér a předseda Strany regionů Mykola Azarov. Je to nejen další z hřebíčků do rakve vládnoucí strany, ale zároveň i velká ironie – Azarov, který svou neschopností dovedl Ukrajinu na dohled bankrotu, totiž po demisi odletěl rovnou do Rakouska, kde žije jeho rodina. Podle některých zdrojů má (spolu s několika dalšími ukrajinskými vládními činiteli) dokonce i rakouský pas, což staví západní sankce proti představitelům Janukovčova režimu do vcelku zajímavého světla.

 

„Konzultace“ s Ruskem

Vladimir Putin v pátek svolal mimořádné jednání bezpečnostní rady státu, kterého se vedle příslušných ministrů a šéfů tajných služeb zúčastnili také předsedové parlamentních orgánů. Tématem byly (vedle Sýrie) právě nepokoje na Ukrajině. Předseda parlamentu Sergej Naryškin a předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenko přitom krátce předtím v Moskvě jednali s šéfem krymského parlamentu Vladimirem Konstantinovem, který je informoval o možnosti, že by se Krym oddělil od Ukrajiny. Podobných ruských „konzultací“ s lídry jihovýchodních regionů Ukrajiny bude podle všeho přibývat, přičemž se zdá, že už nyní se při nich nejedná o „problému Janukovyč“, neboť vývoj s ním už nijak nepočítá.

Ať tak či tak, zdá se, že přemýšlet o tom, jak zajistit, aby v prezidentských volbách nezvítězil ten „nesprávný“ kandidát, je zatím silně předčasné.

 

AKTUALIZOVÁNO:
Parlament si zvolil nového předsedu, jímž se drtivou většinou hlasů stal místopředseda Baťkivščiny Oleksandr Turčinov, do čela ministerstva vnitra byl "dočasně" jmenován další člen Baťkivščiny Arsen Avakov. Ten vzápětí oznámil, že do vedení ministerstva budou kooptováni i zástupci neonacistů z Pravého sektoru a Sebeobrany Majdanu. 

Dosud převládající frakci vládní Strany regionů v parlamentu opustilo na padesát poslanců. Bez ohledu na páteční dohodu s prezidentem další lídr opozice, Vitalij Kličko, navrhl, aby byl prezident zbaven funkce. Parlament mu vyhověl a Janukovyče zbavil funkce. Přečasné prezidentské volby byly vyhlášeny na 25. května. Janukovyč v televizním prohlášení své odvolání odmítl uznat

Stále ještě úřadující prezident je v Charkově, kde se sešli poslanci a zastupitelé z jihovýchodu Ukrajiny, včetně Krymu a Sevastopolu. Přítomní oficiálně (ale bez větších podrobností) oznámili, že jsou připraveni "převzít zodpovědnost za obnovení ústavního řádu v zemi". V podvečer bylo potvrzeno, že Michail Dobkin a další charkovští činitelé odjeli -- podle jiných verzí uprchli -- do Ruska. Pohraničníci poté při pokusu o odjezd ze země zadrželi bývalého gnerálního prokurátora Viktora Pšonku a ministra financí Aleksandra Klimenka. Podle nepotvrzených zpráv ukrajinských médií už do Ruska uprchl také svržený prezident Viktor Janukovyč.

 Vězněná bývalá premiérka Tymošenková už byla z vězeňské nemocnice propuštěna na svobodu a potvrdila, že bude kandidovat v prezidentských volbách.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 23 Únor 2014 06:00 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz