Fašistické Hnutí za lepší Maďarsko, Jobbik, nedávno získalo tři místa v Evropském parlamentu a nyní ukazuje vládě, kdo že to v Maďarsku vlastně vládne.
Podle některých údajů se jich na budapešťském Náměstí Svobody sešly dva tisíce, jiní mluví o čtyřech tisících a další i s přičtením sympatizantů dospěli až k číslu čtyřicet tisíc. Muži v černých kalhotách a bílých košilích tam v sobotu 11. července za aplausu přihlížejících hrdě ukázali státní moci, že je soudní zákaz činnosti jejich Maďarské gardy nevzrušuje. Že si své úderné oddíly bez váhání založí znovu. A jakmile se chopil mikrofonu velitel, gardisté si hned nasadili i čapky a vesty, které k jejich uniformě patří. „Garda je síla, která bude chránit ty, kteří žijí ve strachu," prohlásila šéfka tříčlenného zastoupení Jobbiku v europarlamentu Krisztina Morvaiová. Také na sobě měla gardistickou uniformu a další europoslanec, Csanad Szegedi, na místě slíbil, že si ji oblékne na zahájení svého působení v Bruselu. A šéf Jobbiku a velitel gardy v jedné osobě, Gabor Vona, slíbil, že ji bude nosit v maďarském parlamentu, až do něj strana příští duben při předčasných volbách vstoupí.
Hledat u Jobbiku nějaký politický program nemá valného smyslu, nicméně nenávistná parta i tak nabízí pro každého dobrého rasistu či nácka něco. Vona tvrdí, že se Jobbiku i Maďarské gardy nikdo bát nemusí, že se lidé naopak musejí bát soukromých bezpečnostních agentur, aktivistů usilujících o legalizaci marihuany, hrabivých izraelských firem a „zrádců národa", jak Vona nazývá sociální demokraty i pravicovou opoziční Alianci svobodných demokratů. A abychom nezapomněli, ještě je prý třeba zrušit Benešovy dekrety, revidovat Trianonskou smlouvu a zakázat televizní kanály RTL Klub a TV2, které jsou v německých rukou, protože jsou plné zlovolných Židů...
Jobbik má na čem stavět, neboť neonacisté v Maďarsku měli v evropském kontextu v posledních letech výsadní postavení. Vzhledem k tomu, že neonacistická organizace Blood and Honour, která je všude jinde postavena jasně mimo zákon, tam měla statut společenského sdružení, a tak mohla šířit své ideje prakticky beztrestně. Není proto divu, že dospěli o kus dál, než neonacisté v ostatních evropských zemích. Romské domy byly terčem útoků zápalnými láhvemi už dávno a letos v únoru novodobí maďarští SA-mani svou taktiku boje proti „romské kriminalitě" ještě drasticky vylepšili. Vhodili nálož do domu v Tatárszentgyörgy v centrálním Maďarsku, v němž žil romský otec se svým čtyřletým synkem. Vrazi si pak chladnokrevně počkali, až bude otec kluka vynášet z hořícího domu, a na místě je oba zastřelili. Policejní prezident József Bencze na vyšetření brutální popravy nasadil stovku policistů., přizval ke spolupráci FBI, vytvořil nový bezpečnostní systém, který je prý s to uzavřít jakoukoliv oblast země do pěti minut od nahlášení útoku, ale...nikoho nezatkl, ostatně, stejně jako u nás po obdobném útoku ve Vítkově.
Naopak, Jobbik na svých webových stránkách tvrdí, že policejní šéf už zrušil vnitřní předpisy, na jejichž základě policisté ještě minulý týden předvedli k výslechu gardisty pro výtržnictví. Podle Jobbiku je to jeho vítězství a jasný ústup státní moci a jejích pořádkových sil, které ani nezakázaly shromáždění na Náměstí Svobody, byť soud Maďarskou gardu jako takovou minulý týden plnomocně rozpustil. Ještě týden předtím přitom policie rozehnala sraz asi dvou set gardistů slzným plynem.
Šéf ČSSD Jiří Paroubek už v půli června, tedy po triumfu Jobbiku v eurovolbách, označil Hnutí za lepší Maďarsko za faktor, který „ohrožuje stabilitu ve střední Evropě, vyvolává nebezpečí národnostního napětí a narušuje proces dobré spolupráce a sousedství." Souhlasí s ním i dlouholetý východoevropský zpravodaj londýnských The Times Adam LeBor, byť celý problém rozšiřuje i na okolní státy: „Vražedné útoky na romskou menšinu, vztek na politickou třídu, prohlubující se chudoba a nezaměstnanost, obavy z hospodářského krachu, obavy z toho, že se o osudu země nebude rozhodovat v parlamentu, ale v ulicích. Máme tu všechny ingredience nezbytné pro dlouhé léto sociálních nepokojů."
