Držitelkami Nobelovy ceny za mír 2011 jsou liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, liberijská mírová aktivistka Leymah Gboweeová a jemenská politička Tavakkul Karmánová. Oznámil to dnes v norské metropoli Oslu tamní Nobelův výbor. Laureátky byly oceněny za úsilí o mír a boj za ženská práva.
Ellen Johnsonová-Sirleafová se narodila 29. října 1938, je 24. prezidentka Libérie a vůbec první žena, která byla v Africe zvolena hlavou státu. Prezidentský úřad zastává od 16. ledna 2006. Vystudovala ekonomii na vysoké škole v Monrovii. Poté pokračovala na americkém Harvardu. V minulosti pracovala jako náměstkyně ministra financí, později jako ministryně. Pracovala pro OSN v programu pro rozvoj Afriky. Na prezidentku poprvé kandidovala v roce 1997, zvítězila však až v roce 2005. Libérie je vůbec nejstarší nezávislou africkou republikou (1847), čemuž dopomohly dobré vztahy s USA. Roku 1989 zachvátila zemi občanská válka, která s přestávkami trvala až do roku 2003, kdy se do země nastěhovala OSN a 16 tisíc ozbrojených vojáků. Hlavní město Monrovia je pojmenované po americkém prezidentovi Jamesi Monreaovi.
Leymah Gboweeová je africká mírová aktivistka. Zastánkyní mírového hnutí, které vedlo ke konci druhé liberijské války v roce 2003. Díky tomu se Ellen Johnson Sirleafová mohla stát prezidentkou Libérie. V roce 2002 byla Lyamah sociální pracovnicí, která organizovala mírové hnutí s názvem "Women of Liberia Mass Action for Peace". S místními ženami se pravidelně modlily a zpívaly na rybím trhu. Tato aktivita zmobilizovala tisíce žen k tichým nenásilným protestům. I to donutilo prezidenta Charlese Taylora, aby v Ghaně začal s mírovými jednáními. Z organizace se stala silná politická síla.
Tawakkul Karmanová je jemenská politička, vysoce postavená členka al-Islah a bojovnice za lidská práva. Vede skupinu nazývané „Ženy novinářky bez řetězů" (WJWC), která vznikla v roce 2005. Tato organizace, kterou aktivistka založila, má za cíl podporu lidských práv, zejména svobodu predsvedčení a projevu. Od roku 2007 do roku 2010 pravidelně vedla demonstrace na náměstí Svobody před budovou kabinetu. Iv tomto roce během jemenských protestů vedla studentské demonstrace proti aktuální vládě. Byla zatčena a ani její manžel nevěděl, kde ji umístili. Nakonec ji 24. ledna pustili. O pět dní na to vedla protest, který nesl název Den hněvu. Opět ji zatkli 17. března.
Nobelův výbor ocenil ženy za podíl na demokratizačních hnutích v Africe a arabském světě. Předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland zdůvodnil vyznamenání Johnsonové-Sirleafové a Gboweeové jejich podílem na ukončení občanské války v Libérii. Karmánová je jednou z nejznámějších tváří protestního hnutí v Jemenu.
