V Německu už ho znají. O muslimských přistěhovalcích minulý podzim prohlásil, že nejsou s to se integrovat, že „neustále produkují malé holčičky se zahalenými vlasy", a dodal, že „značný počet Arabů a Turků v Berlíně... nemá jinou produktivní schopnost, než stát ve stánku se zeleninou."
Všechny studenty pak označil za „osly", o lidech na podpoře zase tvrdil, že určitě mohou vyžít s ještě menšími penězi, a o státních úřednících mluvil jako o „bledých lidech, co smrdí". A když vláda kancléřky Merkelové připravovala plán na záchranu automobilky Opel, ozval se zase: „A kdo vůbec potřebuje nějakého Opela?"
Thilo Sarrazin, formálně stále ještě člen sociálních demokratů a správní rady Bundesbanky, už zkrátka svými nenávistnými názory proslul natolik, že už vlastně ani nikoho nepřekvapí, když někoho namísto pozdravu pošle do pekel. Přestal zkrátka už lidi rozčilovat a příliš mu nepomohla ani jeho nejnovější kniha, v níž konstatuje, že muslimové v Německu brzy početně převýší nad „autochtonním", čili domorodým, obyvatelstvem. „Nechci, aby země mých vnuků a pravnuků byla převážně muslimská nebo aby se ve značné části z ní mluvilo turecky či arabsky, aby v ní ženy chodily zahalené a denní rytmus v ní udával zpěv muezzína," napsal Sarrazin. „Pokud bych tohle všechno chtěl, zajedu si na dovolenou do Orientu."
Jak ale bylo řečeno, podobné názory sice u xenofobní části obyvatelstva bodují, jinak už ale jen málokoho přimějí k něčemu více než jen k mávnutí rukou. A možná právě tato chřadnoucí prestiž radikála, který se „nebojí říkat nahlas pravdu", Sarrazina o víkendu přiměla přitvrdit. V rozhovoru pro Welt am Sonntag zabrousil na pole genetiky a prohlásil, že „všichni Židé sdílejí určitý gen, který je odlišuje od všech ostatních lidí".
A konečně se zadařilo -- zmínka o „židovském genu", což je téma ze soudku, který v Německu od druhé světové války spadá do oblasti přísného tabu, rozpoutala nefalšovanou bouři. „Stanoviska pana Sarrazina jsou naprosto nepřijatelná," rozčílila se kancléřka Angela Merkelová. „Jasně prokazují pohrdání určitými skupinami lidí v naší společnosti." Sociální demokraté prohlásili, že už je toho opravdu dost, a zahájili proces vyloučení Sarrazina ze svých řad, a německá židovská komunita vyzvala vedení Bundesbanky, aby ze svého vedení vyhodila člověka, který polarizuje společnost.
Kupodivu, naprostý klid panuje v Izraeli, který je jinak na jakékoli „tématické doteky" podobného druhu velmi citlivý. Už totiž loni jedna podivuhodná studie, která zkoumala 63 aškenázských Židů (tedy z východní Evropy) prokázala, že 15 z nich má přinejmenším jednu z „židovských genetických chorob". Izraelský deník Haarec k tomu nyní konstatuje, že existence „židovského genu" se v Izraeli považuje za naprostou samozřejmost. List přitom cituje izraelského ministra vnitra a šéfa ultraortodoxní strany Šas Eliho Jišaje, podle něhož „konvertita, který konvertuje přes ortodoxii, židovský gen má. Pokud nekonvertoval přes ortodoxii, tak židovský gen nemá. Tak prosté to je."
Týden předtím o „židovském genu" hrdě v izraelském rozhlase mluvil také zpěvák a herec Jehoram Gaon. Posluchačům tvrdil, že vědecká studie prokázala, že Palestinci mají „židovský gen" a někteří z nich byli dokonce požehnáni „genem kohnovským".
Izraelská bioložka a aktivistka Michaela Bahatová zaslala Gaonovi a rozhlasové stanici protest, v němž upozornila, že „judaismus žádnou genetickou stopu nemá a už vůbec nikdo neslyšel o nějaké genetické stopě kohnovské, čili kněžské. Zneužívání ´genetiky´ za účelem vytvoření sociálních a politických pozic je z hlediska lidských práv nebezpečné stejně jako každá doktrína, která se snaží spojit krev a rasu." Goan ji v kostce odbyl: „Buďte rozumná. Tohle je jen rozhlasový pořad, ne vládní zasedání nebo hodina biologie ve škole."
Suma sumárum, náznak pokračování rasových teorií v Německu kupodivu padá v Izraeli na úrodnou půdu. Není ten svět opravdu zajímavý?
Studujte Korán, zrušte ústavu, podpořte imigraci z Afriky a arabského civilizačního okruhu, a zlikvidujte náš politický systém již dnes, vytvořme teokracii, zbavme se pozlátka lidských práv a svobod a snad nás přistěhovalci ušetří a budeme moci dožít našich dnů