Latinská Amerika a Afrika se spojily v důrazu na postavení Jihu a obnovení spolupráce v boji proti chudobě a za společný rozvoj.
„Dělí nás jen kanál - Atlantický oceán," zažertoval venezuelský prezident Hugo Chávez, hostitel summitu, který se minulý týden konal na venezuelském karibském ostrově Margarita, a přítomných osmadvacet prezidentů a dalších vysokých představitelů celkem 61 zemí Latinské Ameriky a Afriky mu nadšeně tleskalo. Elán přítomné neopustil po celé tři dny konání summitu, což se odrazilo i v jeho výsledcích. Ve třicetistránkové deklaraci mimo jiné založili společnou rozhlasovou síť, která bude bojovat proti „informačnímu imperialismu" Západu, a vyjádřili podporu reformě Rady bezpečnosti OSN. Měla by se proměnit tak, aby latinskoamerickým a africkým zemím zaručovala větší zastoupení. Všichni podpořili nárok Brazílie na místo stálého člena rady, přičemž brazilský prezident Ignacio Lula da Silva konstatoval, že Rada bezpečnosti v nynějším složení nemá význam a „společně musíme usilovat o její reformu".
Mezi více než devíti desítkami bodů v závěrečné deklaraci je ale také vyjádřena nutnost mírového řešení problémů, které by mohly přerůst v konflikty, stejně jako potřeba zahájit efektivní kroky proti jakýmkoli hrozbám míru pocházejícím z „šíření chemických, biologických nebo jaderných zbraní". Libyjský vůdce a současný předseda Africké unie v této souvislosti navrhl vytvoření společných latinskoamerických a afrických sil, které by fungovaly po vzoru NATO, nicméně tento bod se nakonec do deklarace ani nedostal.
Větší pozornost totiž přítomní věnovali otázkám spolupráce v politické, ale především ekonomické oblasti. Zatímco v té první sféře celému integračnímu procesu jasně dominuje Venezuela, ekonomickým tahounem je jednoznačně Brazílie. Objem jejího obchodu s Afrikou v roce 2008 dosáhl bezmála 26 miliard dolarů, přičemž ještě v roce 2002 se neblížil ani pěti miliardám. Brazílie navíc v posledních pěti letech v afrických zemích investovala přes čtyři miliardy dolarů do zemědělství a nyní vyjádřila velký zájem o spolupráci ve využívání surovin ze dna jižního Atlantiku.
Jak připomněl venezuelský ministr energetiky, Latinská Amerika a Afrika mají dohromady asi čtvrtinu všech světových energetických zásob, především pak ropy a zemního plynu. Tento fakt se odrazil i v uzavření několika smluv, v jejichž rámci bude Venezuela stavět rafinerie v Mauritánii, blíží se podpis energetické dohody se Súdánem a společné těžební projekty vzniknou i s Mali, Nigerem a Rovníkovou Guineou, která těží asi 400 tisíc barelů ropy denně, ale nemá žádnou rafinerii. A nad to ještě Venezuela v rámci smlouvy s Organizací OSN pro výživu (FAO) poskytne Africe potravinovou pomoc ve formě dodávek semen či výstavby zavlažovacích systémů. „Unipolární svět pomalu končí," dodal k tomu Chávez. „V 21. století se Latinská Amerika a Afrika stanou skutečnou velkou silou."
V rámci summitu s Afrikou nejvyšší představitelé Argentiny, Chile, Bolívie, Brazílie, Uruguaje a Venezuely podepsali dohodu o vytvoření Banky jihu. Její počáteční kapitál bude činit 20 miliard dolarů a podle Cháveze bude v dohledné době na rozvojové projekty a kroky spojené s bojem proti chudobě půjčovat jen svým členským státům, nicméně do budoucna by se mohla stát základem pro finanční systém spojující Latinskou Ameriku i s Afrikou. „Je nás celkem 65 zemí s více než miliardou lidí, kteří chtějí být slyšeni," prohlásil k tomu brazilský prezident Lula. „A na nynější hospodářskou a finanční krizi je nejlepší odpovědí právě integrace."
Podle dostupných informací byl jedinou vadou na široké shodě na Margaritě požadavek Bolívie, aby původní obyvatelé měli právo žvýkat koku, což zdrželo podpis dohody o společném boji proti drogám a obchodu s nimi.
Západní média summit Latinské Afriky a Afriky doprovázela lehce ironizujícími titulky o bombastických plánech a vznešených cílech, nicméně přítomní se tím z míry vyvést nenechali. Hugo Chávez podotkl, že úspěšnost celého procesu bude záviset na tom, do jaké míry se podaří zrealizovat uzavřené dohody a nastolit spolupráci. To by se mělo zhodnotit na dalším summitu obou kontinentů, který se v roce 2011 bude konat v nigerijské Abuji. Nicméně už jen samotný fakt, že se nyní vůdci Latinské Ameriky a Afriky sešli, svědčí o jejich oživeném zájmu o spolupráci na ose Jih-Jih. A pokud se jim podaří naplnit alespoň desetinu obsahu závěrečné deklarace, přestane svět být v mnoha ohledech opravdu takovým, jak ho známe dnes.
