Ještě ve starém roce se odehrály na pražském magistrátu nikoliv nevýznamné změny v jeho vedení. Na postu radního pro kulturu vystřídal sociálně demokratického zástupce Lukáše Kautského představitel strany TOP 09 Václav Novotný. V rozhovoru pro literarky.cz často používá výraz „revoluce" na magistrátu. Čeká nás revoluce i v pražské kultuře?
Prohlásil jste, že je třeba rozdělit divadelní scény podle toho, co se kde bude hrát. Jaká je představa rozdělení a co to bude pro jednotlivá divadla znamenat?
Není to dokonalý citát mých slov. Především nemám rád slovo transformace. To je slovo, pod kterým si každý představí, co se mu zrovna hodí. Chápeme-li transformaci divadel ve smyslu, že si řekneme: Existuje x souborů, ale méně scén, a že soubory nemají kde hrát. Následuje logická úvaha, že město disponuje prostory a bylo by dobré vybrat ten nejkvalitnější soubor pro určitou scénu. Za účelem tohoto principu musíte říct, co v kterém baráku očekáváte. Jestli tam očekáváte činohru, pantomimu nebo divadlo malých forem. Jinak taková soutěž nemá žádnou mez a těžko lze co porovnávat. To tím bylo myšleno.
Co to v praxi znamená?
V teoretické podobě je myšlenka transformace divadel v Praze podle mne správná. Další logické kroky jsou: Stávající příspěvkové organizace odčlenit od prostoru, neboť mají budovu svěřenou. Tento akt je nutný, abychom vůbec mohli připustit, že se budou soubory měnit. Znamená to organizaci právně odčlenit od prostoru a postavit ji do vztahu nájemního. Teprve potom lze o danou budovu soutěžit. Musíme postavit příspěvkové organizace na rovinu ostatních subjektů, jako jsou o. p. s. a další formy.
Pokud se nemýlím, vyjádřil jste se pro transformaci?
Jako teoretická konstrukce si myslím, že je to naprosto dokonalé a funkční.
Proč tedy byla transformace zastavena a namísto toho byl vypsán konkurz na Divadlo Komedie?
Vezmeme-li právě probíhající a proběhnutý případ Divadla Komedie, vidíme, že v praxi to nefunguje. To je zejména proto, že byť tu existuje sbor expertů, který na tom léta a léta dělal jako poradní sbor primátora, tak fakticky není žádným způsobem zkoordinovaný problém nájmu a grantu. Když si vezmeme, že jednotlivý subjekty se oddělí od jednotlivých objektů, (nejspíše by měly mít třeba formu o. p. s.), nejsou již dále financovány dotací, ale jsou financovány nejspíše grantem. Ty granty ale vůbec nijakým způsobem nesouzní s nájemními smlouvami. Myslím, že v tuto chvíli to není vypracováno, jak by mělo být.
Jak se na problém Divadla Komedie díváte osobně?
Jestli na té záležitosti existuje něco pozitivního, tak snad to, že se v plné nahotě odhalil problém. Asi to nějakým způsobem řešitelné může být, ať už tím způsobem, že by třeba existovalo něco ve smyslu grantového příslibu. Například, slibujeme vám grant za předpokladu, že bude uzavřena nájemní smlouva nebo obráceně. Něco jako smlouva o smlouvě budoucí, ve stylu my s vámi uzavřeme smlouvu o nájmu za předpokladu, že vám bude přiznán grant. Ale protože tato provázanost neexistuje, tak je zjevné, že je vše v tuto chvíli naprosto disfunkční, a dokud se toto nepodaří dopracovat, tak se k něčemu takovému vůbec nedá přistoupit. Stačí, když je chaos kolem Divadla Komedie a tak nemusí být chaos všude. V případě Divadla Komedie vidíme, že problém je v tom, že všichni uchazeči o toto divadlo, se podle mne, jaksi minuli s grantovým systémem. Nebo, spíše byl ten konkurz vyhlášen tak špatně, že se nemohli trefit do grantového systému. Termíny grantů již mezi tím proběhly.
Některé společnosti, které se zúčastnily konkurzu na tuto scénu, si zpětně stěžovaly na nerovnost podmínek. Navíc se objevily názory a obavy, zda vybraný projekt paní Bergerové a společnosti Divadlo Compeny.cz, který měl být ekonomicky nejvýhodnější, má šanci udržet tuto scénu.
Píše se o tom, že jeden měl ekonomicky lepší projekt, jeden měl ekonomicky horší projekt. To jsou všechno jen iluze. Nikdo neměl žádný ekonomický projekt, protože, ať už došel k závěru, že to bude dělat se ztrátou sedmi milionů nebo sedmdesáti milionů, tak je to všechno iluze, protože předpokládal, že ten grant bude mít. Ale nikdo z nich ho nemá. Režim grantů je postavený, zjednodušeně řečeno, na principu bodování umělecké úrovně. Vůbec ale není řečeno, že když se v návrhu dopracují k sedmi milionům, že tuto částku v grantovém řízení dostanou. Znamená to, že všechny projekty v soutěži o Divadlo Komedie byly postaveny naprosto na vodě. Z ekonomického pohledu není horších ani lepších, protože všechny jsou zcela mimo. Nehledě na to, že město, pro mne z neznámých důvodů, konkurz vypsalo za situace, kdy Divadlo Komedie a pan Pařízek disponují platnou smlouvou. On smlouvu nevypověděl a ta je dodnes platná. Nevím, kdy ji vypoví. Toho lze docílit pouze dohodou a dohody zatím dosaženo nebylo.
Pan Pařízek učinil pouze prohlášení, že to bude někdy koncem července.
Ano, vícekrát prohlásil, že je připravený opustit scénu, nicméně smlouva platí. Byl u mne, bavili jsme se o tom a nedosáhli jsme uzavření písemné dohody o rozvázání smlouvy. Smlouva je proto stále platná a vlastně nevím, jak to bude dál, protože donutit ho k ničemu nemohu.
Zůstává tedy soubor pana Pařízka, nebo nastoupí vítězná společnost Divadlo Compeny.cz v čele s paní Bergerovou?
Divadlo Compeny.cz vyhrálo ve výběrovém řízení, které je předmětem mnoha diskuzí. Zároveň řízení nelze vyhlásit znovu, a kdybych ho zrušil a vypsal znovu, tak se všichni minou s granty ještě víc. Navíc je na to již méně času. Zároveň nejde uzavřít dohodu ani s paní Bergerovou, protože ten prostor prostě není právně volný a já nemohu předložit do rady zastupitelstva vítěze, protože bych město dostal do situace, kdy by ve stejném prostoru byli dva nájemci. I když se stane, že se prostor uvolní, že se pronájem rozváže dohodou s panem Pařízkem, a že rada vyhlásí za vítěze Divadlo Compeny, uzavře s ním nájemní smlouvu, tak fakticky nejsou finance pro příští rok. Ty se minuly s granty. Teoreticky nejlepší by asi bylo mimořádně svolat grantovou komisi. Z Divadla Komedie by měl zůstat nevyčerpaný grant, protože tam nebude celý rok. Komise by měla říci: Tady je zbytek peněz a obodujte paní Bergerovou. Aniž bych měl něco proti paní Bergerové, ale spíše méně zbude pro Divadlo Compeny. Mluvíme o tom za předpokladu, že by bylo vůbec možné svolat mimořádně grantovou komisi. Granty jsou proces ratifikovaný EU a pravděpodobně taková možnost neexistuje. Nechal jsem to právně prověřit, ale jak to vidím, tak pravděpodobně nebude možné svolat mimořádné jednání grantové komise. To znamená, že nezbude nic jiného, než řešit to nesystémově a vystavit se tak kritice: Řešit vše partnerstvím, které je určeno úplně pro něco jiného, ale jiná možnost není. Stále ale mluvíme o pěti měsících od srpna do konce roku 2012 a mezi tím se odehraje pravidelné zasedání grantové komise. Ta bude rozdělovat granty na následující období a paní Bergerová může dostat grant čtyřletý, roční nebo také žádný. Z toho všeho vyplývá, jak je vše naprosto neprovázané a dokud to bude takto neprovázané, tak tuto konstrukci, byť teoreticky správnou, nelze fakticky realizovat.
Jak se tedy bude procesu transformace nadále vyvíjet?
Není mi vůbec jasné, jak v této naprosto popletené podobě mohli transformaci pustit do světa. Jsem v situaci, že mám na stole samá špatná řešení. Vidíte, že ze všechno co jsem řekl, nic pozitivního nevyplývá. Musím se snažit vybrat nejméně špatné řešení, ale vědom jsem si, že jakékoli řešení bude vždy špatné a bude předmětem kritiky, navíc oprávněně. Dobré řešení bohužel neexistuje.
Divadlo Komedie je scéna světového významu a uvedl jste, že nový provozovatel nemusí dostat z grantu peníze. Existuje nouzová alternativa magistrátu, aby se v takovém případě divadlo udrželo?
Ne, v tuto chvíli žádná taková alternativa neexistuje!
Pan radní Kaucký prohlásil, než odešel, že ukončil proces transformace kvůli finanční náročnosti. Ale v případě, že by divadla musela získávat prostředky sama, tak by přeci magistrát v dlouhodobé perspektivě logicky ušetřil. Skutečně to byl hlavní důvod, nebo šlo, jak jste uvedl, o nedokončenost celého procesu?
Myslím, že to nebylo dokončeno. Protože pokud si vzpomínám, tak pořád kolem toho chodili a pořád se hovořilo o tak zvané páteřní síti. A více méně, pro mne, bez jasných pravidel. Jednou ze seznamu vypustili Spejbla a Hurvínka, podruhé zase vypustili Městská divadla pražská a pořád se měnilo, kterých divadel se to vlastně týká. Řekl bych, že je to naprosto nedůvěryhodný přístup. Podle mne si část bývalé koalice vyhodnotila, že divadla prostě nechtějí, že to dělá paseku, a že by jim to uškodilo. Samozřejmě, že to finanční náročnost nějakou v sobě nese tím, že proces změny právní subjektivity má nějaké transakční náklady. V principu bych ale neřekl, že je to nějak dramaticky finančně náročné. Podle mne šlo o naprosto zástupnou argumentaci. Sociální demokraté, buďme konkrétní, si to pro sebe vyhodnotili, že to divadelní obec dráždí a že to raději nechtějí. Nemyslím si, že proces transformace je ve finanční náročnosti a Divadlo Komedie to v naprosté nahotě ukázalo, že tak to prostě nejde. Ale nejsem zase dobrodruh, abych se do toho pustil, dokud vztahy nájmů a grantů, nebudou přehledně zpracovány tak, aby to fungovalo.
Takže kromě toho, že projekt je v podstatě nedokončený, nebo spíše špatně postavený, nejste vy ani magistrát proti transformaci divadel?
Ne. Ta myšlenka mi připadá v podstatě správná. Ale v tuto chvíli je praxe naprosto disfunkční.
Kdo bude ředitelem Vinohradského divadla
Ex-radní Lukáš Kaucký před vaším nástupem vypsal rovněž konkurz na ředitele Švandova divadla a ředitele Divadla na Vinohradech. Na Vinohradech ředitel Jindřich Gregorini se nechal slyšet, že odchází a diskuze se vede o jeho nástupci. Do souvislosti s tím se mluví o Ivanovi Rajmontovi, který je považován za předem rozhodnutou volbu. To by ovšem mohlo vyvolat rozpad souboru, protože někteří herci se otevřeně vyjádřili, že v takovém případě divadlo opustí. Jsou ve výběru i jiné osobnosti, nebo je pan Rajmont skutečně předem vybrán?
Z nějakých důvodů jsou všechny informace o výběrových řízeních tajné. Není mi sice jasné proč, neboť ještě více to budí nedůvěru k magistrátu. Ale musím se tím řídit. Jindřich Gregorini bydlí stejně jako já na Lužinách, takže jsme si spolu sedli, abych si ujasnil, jak to s ním je. Dal mi souhlas, abych to směl v rozhovorech říkat, a pan Gregorini skutečně odchází do důchodu. Znamená to, že Vinohradské divadlo nějakého ředitele mít musí a je nesporné, že musí být vyhlášen konkurz. Přihlášek do výběrového řízení přišlo více. Jsou tam osobnosti, které jsou známé i méně známé. Předpokladem je, že se sejde komise, zúží počet zhruba na polovinu a z nich se bude vybírat. Udělal jsem vše proto, aby komise byla složena převážně z odborníků. Když se sešla na svém minulém zasedání, bylo tam sedm odborníků a dva laici - já a ředitel Odboru pro kulturu pan Cipro jako zaměstnanec magistrátu. Jde o naprostou převahu odborníků. Je to však trochu komplikované a nebudí to důvěru, jak tito odborníci různě odchází nebo přichází. Například pan Milan Uhde řekl, že se nezúčastní práce komise, ale fakticky z ní nerezignoval, čímž vlastně blokuje místo v komisi. Asi to myslí dobře, ale faktickým výsledkem je, že blokuje místo pro dalšího odborníka. Do rozhodování žádným způsobem nezasahovat nebudu a věřím, že odborníci budou schopni se shodnout. A pokud to bude napůl a budu se muset přiklonit tam nebo tam. Tím vznikne jakási majorita a tím chci říct, že výsledkem bude, že jistá část lidí a odborníků, to bude vnímat tak a druhá jinak.
Není předem rozhodnuto, že to bude pan Rajmont?
Jak by to mohlo být předem dané? K tomu všemu dochází jen nedůvěrou k Magistrátu. Podívejte se, to vyhlásil pan radní Kaucký a já jsem do toho přišel uprostřed. Proč by to mělo být nějak jisté, když mezi tím proběhla „revoluce"? Jedná se o veřejné řízení, sedí tam většina odborníků, a jak si to rozhodnou, tak to budou mít. Ve chvíli, a to bych byl velmi nerad, kdyby se nemohli dohodnout, mohl bych výběrové řízení zrušit. To je tak všechno, co mohu udělat. Pevně doufám, že když se jedná o experty z DAMU, zástupce souboru, režiséry z jiných divadel, tak že se dokážou sjednotit na jednom vyhovujícím názoru. Jak si vyberou, tak to bude. Tím, že nemohu jmenovat, tím ani nemohu potvrdit, že pan režisér Rajmonta bude ředitelem.
U konkurzu na místo ředitele Švandova divadle se nechal pan Hrbek slyšet, že se pokusí svoji pozici obhájit. Má reálnou naději a podporu?
To výběrové řízení proběhlo devatenáctého prosince a nemohu nic zatím říci. V tomto řízení je podstatně méně přihlášek, to je jediná věc, o čem mohu mluvit.
Plány mimo divadlo
Magistrát se v současné době snaží dát příležitost mladým umělcům v mnoha zajímavých projektech, aby se mohli veřejně prosadit. Plánujete nějaké nové projekty, které by podpořily kulturu ve městě a daly možnost prosadit se mladým umělcům?
Granty na příští rok už komise probrala a předložila. Postup je takový, že grantová komise na základě pravidel vše připraví, výbor to vezme na vědomí, předkládá a cosi doporučí radě. Jenomže na radnici proběhla „revoluce", všechny výbory a komise byly zrušeny a to brání pokračování řízení. Sice návrh od komise je hotový, ale komise mezi tím stihla zaniknout a výbor také zanikl a dá-li Bůh, že zítra (tedy už dnes!) bude ustaven, takže to bude pokračovat. Nevím, jak to kulturní veřejnost přijme. Máme žádosti o granty od 680 subjektů v Praze. Myslím, že je v tom něco nezdravého. Za předpokladu, že by se jednalo o jednodenní akce, tak jsou to dvě akce denně, které chtějí být grantově podporovány. Jenomže tyto akce jsou opakované a vícedenní. Z toho vyplývá, že kdokoli chce v Praze udělat nějaký kulturní počin, tak ani nezačne pracovat na počinu samotném, jako na vyplňování formuláře. To mi prostě nepřijde správné. Takto peníze nemohou nikdy stačit, když existuje takováto strašlivá inflace.
V létě se v Praze konal festival Svět hudby 2011. V souvislosti s ním vyšlo najevo, že pouliční umění v Praze je omezováno množstvím byrokracie a vyhlášek. Pouliční umělci jsou považováni za žebráky nebo překážku na ulici. Změní se tento postoj?
Zní to divně, ale cokoli se na magistrátu projednává, tak má formu komise nebo výboru. Takže na všechny otázky co se připravuje, se musím odkázat na nějakou komisi. Když jsem říkal, že byly všechny komise zrušeny, tak zřejmě jedna jediná, která zůstala, byla právě s názvem Komise pro využití veřejného prostranství. Ta ale vznikla teprve před několika týdny. V principu se právě jedná o to, jak proceduru usnadnit nebo hledat formu jak to zjednodušit. V tuto chvíli je vše postaveno na principu záboru veřejného prostranství. V zásadě se to tváří, jako kdyby šlo o to postavit zmrzlinářský stánek nebo udělat výkop. Ta procedura je stejná. Komise je ustavená právě proto, aby nalezla způsob, který by to podstatně zjednodušil. Aby nezaniknul proces hledání a snad i nalezení, tak tato komise jako jediná nebyla zrušena.
