Západobalkánské zápisky: Po vraždě srbského vůdce v Kosovu má srbská armáda pohotovost

Email Tisk PDF

 

Oliver IvanovićPsal se rok 1966 a tehdejší jugoslávský tisk začíná psát o tom, že v Kosovu začínají místní Albánci stále více projevovat názor o své nepříslušnosti k Socialistické federativní republice Jugoslávie. (vlevo na snímku v Kosovu zavražděný srbský politik  Oliver Ivanović)

 

 

 

Na podzim roku 1968 (27.listopadu) dochází v Kosovu k první organizované revoltě. Jeden z organizátorů Ismajl Balja se obrací ke vzbouřencům se slovy: „Vy, kosovská mládež, jste dokázali, že převezmete moc nad Kosovem.“ Jednalo se o studenty Kosovské univerzity, především z filosofické fakulty. Na druhý den ráno zasáhla v Kosovu vojska Jugoslávská národní armády, která revoltu potlačila.

 

 

Z  historie kosovsko-srbských vztahů po roce 1945

Nicméně v roce 1974 dochází k reformě jugoslávské ústavy a Kosovu se dostává ještě více autonomie. Zmíněný Ismajl Balja a Fadilj Hodža se stávají politickými představiteli a Tito tehdy neprojevuje vůči kosovským Albáncům žádné výhrady. Nahrává jim do karet další skutečnost a to, že je v šedesátých letech na Titův příkaz suspendován nejvyšší představitel bezpečnosti země Aleksandar Ranković ( viz  ). To byla navíc pro Srby citelná ztráta, když se Tito v té době začal více věnovat zahraniční politice a přenechal v zemi boj o moc mezi chorvatskými, slovinskými komunisty Kardeljem, Bakarićem a již mocensky oslabeným Rankovićem. Ten dával Srbům jistotu, ale samotní srbští komunisté se k němu otočili zády za obvinění z údajných odposlechů vedení včetně Tita. Dnes historikové uvádí, že hlavní příčinou likvidace Rankoviće byl jeho „nacionalismus“, když představoval budoucnost Jugoslávie jako unitární stát, zatímco Slovinci s Chorvaty byli pro konfederaci. Když v roce 1983 zemřel, byli na jeho pohřbu desetitisíce Srbů a někdo mluví o statisících. Pro ilustraci a porozumění názorům Srbů připojme citaci jejich historika Srđana Cvetkoviće: „Srbové vždy se brali za silnou celistvou Jugoslávii, neboť tím řešili svoji národnostní otázku, kdy 40 procent všech Srbů žilo mimo hranice Srbska stanovené v letech 1945 a 1946.“

 

V dubnu roku 1980 umírá Josip Broz Tito a tím se ještě více otvírá cesta pro rozpad celé Jugoslávie a jejího federálního systému, čehož Albánci z Kosova plně využívají.

 

To, co Srbsko však především začalo ohrožovat, byla strategicky stanovená natalitní politika albánského obyvatelstva, se kterou se politické vedení Kosova netajilo a ani dnes netají, neboť problém přetrvává a lze jej vyjádřit statisticky:

 

Obyvatelstvo Kosova se zdvojnásobilo a to ve dvou etapách: v letech 1921–1953 z 432 000 na 816 000 a v letech 1953–1981 z 816 000 na 1 584 000. Počet obyvatelstva se za tuto dobu v užším Srbsku zvětšil o 76 %, zatímco na Kosovu o 360 %. (viz v češtině  a viz rovněž demografická analýza Balkánu ).

 

 

Bílá cholera

Problém protikladné natality Srbů a Albánců na územní Srbska, nikoli Kosova, přetrvává dodnes. Srbská média na toto upozorňují s tím, že další srbské území je v ohrožení a „lavina“ kosovských Albánců se šíří dále na sever. Navíc se jen utvrzují předsudky – stereotypy obou národností. Srbové mají zafixovánou viktimizaci, že jsou stále jen oběťmi Albánců a ti naopak v sobě nosí stereotyp, že jejich úhlavním nepřítelem jsou Srbové (viz ). Citujme obavu Srbů (zde): „Je naprosto jasné, že v nejbližší budoucnosti Albánci vytlačí Srby z jižní části země. Upozorňují na to demografové a analytici. Nejohroženější jsou Bujanovac, Preševo, Medveđa, kde jsou Albánci již většinovým obyvatelstvem a v další vlně dospějí až k Niši… prognóza mluví o tom, že v roce 2050 bude z dnešního desetimilionového Srbska 4,6 milionů Srbů, a 3,1 milionů Albánců. V roce 2080 bude Albánců již většina.“

 

Srbská pravoslavná církev proto vyzývá Srby k větší natalitě a tisk mluví o „ bílé choleře“, což je v Srbsku používaný název pro menší natalitu srbské populace. Není proto divu, že se Srbové snaží udržet, co se dá i na území Kosova a je podporována politika návratu Srbů do Kosova.

 

Srbské obyvatelstvo v Kosovu zastupuje organizace Asociace srbských obcí v Kosovu, která vzniká na podkladě bruselské domluvy mezi oběma stranami - srbskou a kosovskou. Od založení organizace však neustále dochází k bojkotu její práce a jejímu znevažování. Dochází k častým jednáním přímo v Bruselu a fungování organizace se stalo předmětem podmínek přijetí Srbska a Kosova do EU. Konflikt narůstá s tím, jak kosovští představitelé zvyšují tlak na mezinárodním poli, kde usilují o mezinárodní uznání nezávislosti Kosova. Navíc přichází s eskalací svých požadavků, když požadují, aby z tzv. Bezpečnostních sil Kosova vznikla regulérní armáda. Nejnovějším jejich požadavkem je zrušení mezinárodně ustanoveného soudu nad zločiny Kosovské osvobozenecké armády. To bylo příliš i na USA, které kosovským politikům pohrozili, že je přestanou podporovat.

 

Mimo zmíněného sdružení srbských obcí jsou v Kosovu Srbové politicky představovaní a zastupovaní po volbách koncem minulého roku v parlamentu stranou nazvanou Srpska lista (Srbská charta), která dlouho bojovala o své uznání (např. viz). Tato strana je také podporovaná z Bělehradu.

 

 

Vražda srbského vůdce v Kosovu

V Srbsku se stále častěji objevují hlasy, že Kosovo je již dávno prodáno a dává se to do souvislosti s jednáním prezidenta Vučiće v Bruselu o vstupu Srbska do EU. Do jisté míry v tomto ohledu je právě zmíněná Srpska lista, podporovaná Vůčićem, někdy kritizovaná za spojení s albánskými živly. Tím mají kritici především na mysli Raspušu Haradinaje, který byl dříve velitelem Osvobozenecké armády Kosova a nyní po volbách se stal premiérem, což Srpska lista podpořila. Hlavním oponentem a kritikem se stala tzv. občanská iniciativa SDP (Srbija, demokratija, pravda) jejímž vůdcem byl Oliver Ivanović, který tvrdil, že Srpska lista je jen prodlouženou rukou slabochů z Bělehradů, kteří nehájí zájmy Srbů v Kosovu (viz ). Předák strany byl na podkladě obvinění Eulexu (European Union Rule of Law Mission in Kosovo – mise EU k prosazování práva v Kosovu) v roce 2014 zatčen a odsouzen k devíti letům vězení za zločiny proti albánským obyvatelům Kosova v letech 1999. zatčen ( viz  ) V loňském roce byl propuštěn a bylo nařízeno nové soudní řízení. Většina pozorovatelů se shodla, že se jednalo o vymyšlený soudní proces. Vědělo se, že měl nepřátele, jak v Kosovu, tak také v Bělehradě. Údajně řada lidí doufala, že se stáhne z politiky, ale oznámil, že se účastní voleb a chtěl se stát starostou Kosovské Mitrovice. Vyvolalo to v Kosovu velkou nevoli a neznámý pachatel mu podpálil auto. V minulém roce v rozhovoru  popisoval kritickou bezpečnostní situaci v Kosovu, zejména v severní části, kde žije srbská menšina. Tehdy uvedl: „Lidé se nebojí Albánců ale Srbů, a to místních kriminálních živlů. Prodávají se zde na každém rohu drogy, z čeho mají obavu především rodiče. Policie o tom ví, ale nereaguje.“ Dále vysvětluje: „Jedná se o kriminálníky, kteří mají vazbu na politiky a mají strach z naší kandidatury do voleb.“

 

V tomto jednom ze svých posledních rozhovorů poukázal na skutečnost, že existuje zájem, aby situace na severu Kosova, kde žije srbská menšina, byla právě taková a tato oblast se sama o sobě zničila. Podle něj tomu také napomáhá rozdíl mezi Bělehradem a severem Kosova: „Zatímco se v Bělehradě bojuje jen slovně, zde v Kosovu dochází k prudké a explozivní reakci.“

 

Ještě před týdnem, v pátek, Ivanović uvádí: „Bojím se, že ve zdejší nebezpečné atmosféře zahyne někdo nevinný. Přiznávám, že mám obavu o svoji vlastní bezpečnost.“

 

Nakonec byl v úterý zastřelen čtyřmi ranami z pistole tzv. devítky. Neznámý pachatel si na něj počkal před sídlem jeho strany a odjel v připraveném automobilu.

 

Nyní Srbové vzdávají hold člověku, kterého označují za symbol srbského boje na Kosovu. Situace v severním Kosovu se stala napjatou a ministr obrany Aleksadar Vulin navštívil srbskou armádu v kasárnách v Rašce, poblíž hranice s Kosovem a prohlásil, že vojáci mají nejvyšší stupeň pohotovosti.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 20 Leden 2018 09:45 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB