Německo před volbami: Merkelová dokáže opozici odebírat voliče

Email Tisk PDF

 

Merkelová Schulz koláž24. září se konají v Německu volby a zatím se zdá, že nic nemůže zabránit vítězství Angely Merkelové a její strany CDU – Křesťanští demokraté (kolem 38 procent) za pomocí CSU – Křesťansko-sociální unie. Soupeř Martin Schulz a jeho SPD – Sociálnědemokratická strana Německa je v předvolebních průzkumech o patnáct procent (kolem 23 procent) za nimi. Kancléřka má navíc navrch v průzkumech osobní popularity. Těšme se na neděli 3. září večer (20:15), kdy se odehraje pětačtyřicetiminutový vzájemný předvolební duel mezi oběma politickými soupeři.

 

 

Podle níže uvedených názorů z německých médií to bude mít Martin Schulz hodně těžké, aby voliče přesvědčil, že je to on a jeho strana, koho by měli volit a kdo by měl dále Německo vést.

Novináři a političtí analytici vidí přednost Angely Merkelové především v tom, že dokáže daleko dříve a průběžně ještě před předvolební kampaní měnit své názory a brát opozici témata. Příkladem je názor na jadernou energetiku. Ještě v roce 2009 tvrdila Merkelová: „Když se podíváme na to, kolik jaderných elektráren se ve světě buduje, myslím, že je nesmysl, abychom přestali touto cestou vyrábět energii.“ O dva roky později, když dochází k havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě, dává kancléřka impuls pro zákaz výroby energie z jádra, což léta prosazovali němečtí Zelení. Přestože vystudovala fyziku, začala tvrdit, že „jaderná energie se nedá bezpečně ohlídat.“

Ve stejném roce 2011 Angela Merkelová se rovněž rozhodla pro zrušení povinné vojenské služby, což našlo slyšení především u mladých Němců, kteří jsou zastánci profesionální armády. Mnozí němečtí konzervativní politici nad tímto rozhodnutím kroutili hlavami.

Stejně tak se Merkelová postavila proti chápání rodiny svými spolustraníky, pojaté jako nepřekonatelný imperativ, kdy otec vydělává a matka se stará o děti. Prosazování jeslí pro děti mladší tří let a další požadavek na více pracovních příležitostí pro ženy byla sice levicová politika, ale nyní je pod vším podepsána Merkelová. Zřejmě se rozpomenula na své mládí v NDR.

Velký obrat nastal v otázce schvalování manželství u párů stejného pohlaví. Dcera pastora a politička konzervativní strany byla rozhodně proti. Ale, když průzkumy veřejného mínění odhalily, že až 73 procentům Němců to nevadí, a navíc strany SPD, Liberálové a Zelení si to stanovili jako podmínku pro vytvoření koalice, přichází Merkelová se „senzací“ a zeslabuje své kategorické „ne“, když říká: „Nechť každý poslanec o tom hlasuje podle svého svědomí“.

Další téma „ukradené“ partijním konkurentům, zejména Zeleným, jsou klimatické změny. Merkelová začala hovořit o nutnosti omezování trendu globálního oteplování Země, a tím začala získávat body nejen v Německu, ale rovněž v zahraničí. Zejména získala na popularitě v tomto tématu, když Trump odstoupil od Pařížské dohody o klimatu. K tomuto přidala svoji kritiku německých automobilek za machinace s vykazováním automobilových emisí. „Velká část našeho automobilového průmyslu požívá důvěru lidí,“ obrátila se ve svém projevu v Dortmundu k manažerům německých automobilek a apelovala na ně, že musí pracovat na obnovení důvěry. „Poctivost je společenskou součástí tržního hospodářství,“ dodala. Na podzim chce uspořádat summit, který by se zabýval společenskou odpovědností firem.

Co se týče aut, zde postupuje na rozdíl od Martina Schulze jinak. Ten navrhuje uplatnění zavedení celoevropských kvót pro elektromobily. Jeho návrh Merkelová odvrhla jako nepromyšlený, který například nebere v úvahu auta na plyn. Hlavně ale útočí na to, že by celoevropské schvalování kvót trvalo věčnost a zejména podle ní je spíše třeba podpořit firmy v jejich inovativních programech pro elektromobily. Pochopitelně si okamžitě získala popularitu u svých bavorských spojenců CSU a automobilek.

 

Odlišná témata Angely Merkelové

Jestliže výše byla řeč o tématech, která kancléřka dokázala přebrat a převzít od opozice, podívejme se na témata Angely Merkelové, která jsou pro ni vlastní. Jsou to především témata, která ji charakterizují a zároveň vyvolávají v německé společnosti, ale i ve světě velkou diskusi. Pro Německo jsou to tři základní témata.

Utečenci

Bylo to v září roku 2015, kdy německá kancléřka šokovala svět prohlášením (Solidarität mit den Flüchtlingen – Wir schaffen das) a uvítáním stovky tisíc uprchlíků. Statistiky uvádějí, že od té doby v Německu zažádalo o azyl kolem 1,3 milionu utečenců. Tehdy mnozí Němci byli nadšení a zejména se to týkalo SPD. Naopak Merkelové strana CDU byla zděšená. Teprve, když se ukázalo, že německé úřady a ani dobrovolníci nezvládají vlnu uprchlíků, začala kancléřka pomalu couvat a měnit názor. Ovšem dosud, s odvoláním na ústavu, není ochotna přistoupit na kvóty, ale již souhlasí s deportací uprchlíků do Afghánistánu. Také přistoupila na kontroverzní dohodu s Tureckem i s jinými zeměmi.

Charakter Německa

S utečenci souvisí další odchylka Angely Merkelové, a to je chápání charakteru Německa. Proti mnohým kancléřka tvrdí, že se Německo stalo zemí imigrantů stejně jako USA. Po desetiletí a zejména to platí pro politiky CDU, se o tom nesmělo mluvit a falšovala se skutečnost o tom, že Německo je imigrantskou zemí. Politici mluvili pouze o tom, že do Německa přijíždějí gastarbeiteři. Jenomže dochází k tomu, že za léta, kdy Němcům klesala porodnost, tvoří čtvrtinu zdejší populace obyvatelé s imigrantskou minulostí. Stalo se, že po USA je Německo pro utečence nejžádanější zemí. Merkelová z toho vytvořila téma a začala apelovat na to, že Německo kvůli nízké natalitě potřebuje novou pracovní sílu z ciziny. Tímto poněkud zasáhla do tématu SPD. Dostala se však do konfliktu s CSU, především s předsedou této strany Horstem Seehoferem. Mezi oběma stranami nakonec dochází ke kompromisu (díky současnému snížení žádostí o azyl a jen pokud bude nízký počet žádostí; v opačném případě CSU vypoví poslušnost) a CDU musí slíbit, že v žádostech o práci budou upřednostňovány kvalifikované síly. Znamená to, že mezi oběma stranami zůstávají v ohledu na utečence a charakter země rozdílná stanoviska, která jsou před volbami dočasně utlumena. Opět tedy vyhrála Merkelová, když CSU zatím nepožaduje horní hranici pro utečence, což je od ní odvážný tah těsně před volbami. Horst Seehofer nechává téma na dobu po volbách a chce, v závislosti na výsledku voleb, trvat na svém dřívějším požadavku přijímat nejvýše 200 tisíc migrantů ročně.

Zde poznámka politologa Carstena Koschmiedera z Freie Universitat v Berlíně, který vidí v této rozdvojenosti výhodu, kdy CDU oslavuje liberálnější voliče a CSU konzervativnější. CSU podle něj „prodává konzervativnější úpravu liberální CDU.“

Německo a islám

Jedná se o staré téma, se kterým v CDU přišel ještě na podzim v roce 2010 Christian Wulff, když byl německým prezidentem (do února 2012). Tehdy ve svém projevu k výročí sjednocení Německa uvedl. „V prvé řadě musíme přijmout názor, že německé občanství neznamená jen cestovní doklad, rodinnou historii nebo náboženství. Křesťanství a judaismus patří do Německa stejně tak, jako v současnosti islám.“ Tehdy se proti prohlášení postavila řada členů CDU. Ale opět Merkelová se postavila proti konzervativnímu stanovisku ve své vlastní straně a bojuje v tomto dosud se svými spolustraníky. V tomto kancléřka oslovuje spíše levicové spektrum německých voličů. Kancléřka se ke stanovisku prezidenta postavila v lednu roku 2015. kdy během návštěvy tureckého ministra zahraničí Ahmet Davutoglu v Berlíně prohlásila, že názor Christiaan Wulffa je rovněž jejím názorem a dodala: „Musíme posílit dialog mezi náboženstvími, neboť stále panuje až příliš mnoho nevědomostí.“ Vše opakovala o půl roku později během ramadánu: „Je nepochybné, že islám patří do Německa.“ 

Zajímavé je, že v CDU nezůstala se svým názorem dlouho osamocená a o rok později se k ní přidal vedoucí parlamentní frakce CDU/CSU Volker Kauder. V rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung poněkud poopravuje původní tvrzení o tom, že islám je součástí Německa a říká: „Je to dobře míněno, ale špatně řečeno. Aby nedošlo k nedorozumění, muslimové jsou pochopitelně součástí Německa, a to nikdo nezpochybňuje.“ Dále uvádí, že pochopitelně islám nezformoval Německo. Muslimové mají stejnou svobodu náboženství jako občané jiných náboženství a neměli by být vylučováni ze společnosti, jak to v současnosti navrhují pravicoví populisté. Sice se Kauder stal do jisté míry Merkelové spojencem, ale stejně jako výše uvedená CSU poněkud konzervativněji upravuje její názory. V tom je příkladem jeho požadavek na státní kontrolu mešit v Německu.

Zde můžete číst tzv. Manifesto CDU určené k volbám.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 01 Září 2017 11:07 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB