Marnost G20 a svět podle Trumpa

Email Tisk PDF

(foto reuters)Dvacítka nejvyspělejších zemí světa, jejichž představitelé se o víkendu sešli na výročním summitu v Hamburku, představuje 80 procent globálního HDP, 75 procent globálního obchodu, 65 procent obyvatel světa a 80 procent globálních zdrojů a spotřeby. Přesto summit jako by potvrzoval, že se G20 svým způsobem přežila a nejmocnější lidé (a skupiny stojící za nimi) už nejsou s to určovat smysluplnou agendu světa. 

 

 

 

 

 

Ve srovnání s předchozím summitem v čínském Chang-čou byl Hamburk slabým odvarem. Loni v Číně se podařilo nastolit témata rozvoje a inkluze a rozšířit konzultace daleko za hranice G20, což nabízelo příslib cesty k novému světovému modelu „sdíleného vůdcovství“. Tak zvaný konsenzus z Chang-čou vyzýval státy G20, aby razily inkluzivnější ekonomický růst prostřednictvím makroenomické politiky, otevřeného obchodu a inovací. Neb jinak, aby zajistily, že globalizace bude fungovat ku prospěch všech. Takový ambiciózní cíl čínských pořadatelů sice ve finále příliš konkrétních úspěchů – podle očekávání – nepřinesl, protože Západ se svého „washingtonského konsenzu“ vzdát jen tak nehodlá, ale nešť; summit v Hamburku si žádné ambice nedělal už vůbec. Jednání o volném obchodu a klimatu se změnila tu v kontroverzní chůzi po laně, ondy ve velikášská gesta, zatímco „sdílené vůdcovství“ už zapadlo úplně. Marnost.  

Společná deklarace přijatá na závěr hamburského summitu tak jen bezzubě konstatuje, že „bylo vzato na vědomí rozhodnutí Spojených států amerických vystoupit z pařížské dohody“, byť „o několik řádků dál“ přítomné státy tvrdí, že dohoda o omezování růstu globálních teplot je „nezvratná“, to vše za situace, kdy se Evropa nemůže spoléhat na USA a podle všeho nevěří ani Číně. A v rámci „boje za volný obchod“ dokument sice kritizuje protekcionistickou politiku, ale současně vůbec poprvé uznává právo států na ochranu svých trhů. Pokud tedy vůbec bylo v plánu sjednotit dvacítku nejvyspělejších zemí, výsledkem je pravý opak a Trumpovy pochvaly na adresu hostitelky Angely Merkelové jsou jen dalšími prázdnými slovy. Navzdory Trumpově „Americe především“ tak Evropa podepsala dohodu o volném obchodu s Japonskem a obdobná smlouva EU platí i ve vztahu s Kanadou, Francie v prosinci uspořádá summit o změnách klimatu… Jinými slovy, jako by se „svět“ v podání tradičních amerických spojenců/vazalů rozhodl jít kupředu, bez ohledu na Spojené státy. Ještě jinými slovy, jako by globální vliv USA, které světu dominovaly posledních sedm desítek let, mizel v „přímém přenosu“.

Možná. Možná ale Spojené státy pod novým vedením jen kalibrují jinou zahraniční politiku. Donald Trump se cestou do Hamburku zastavil ve Varšavě, kde na Náměstí Krasinských pronesl projev, který by si podle všeho zasloužil větší pozornost, než jaké se mu dostalo, neboť se jím americký prezident, přinejmenším podle televize NBC „vrátil na světovou scénu“. Jednalo se totiž o nepokrytou snahu vyburcovat beztak už radikální nacionalismus v zemi, která je historicky „uvězněna“ mezi Německem a Ruskem, o nepokrytou snahu rozdmýchat ještě víc protiněmecké a protiruské nálady. A nejen ty, mimochodem, neboť tři dny po Trumpově odjezdu masová demonstrace ve Varšavě u příležitosti Volyňského masakru a za účasti vládních politiků a poslanců skandovala „Lvov je polský!“ nebo „Banderovce žít nenecháme!“ Varšava přitom opakovaně varuje Kyjev, že „s Banderou se do EU nedostane“.

Nicméně, pokud Trumpovy USA vnímají Evropskou unii coby svého hlavního ekonomického a strategického soupeře, není sázka na Polsko, které se snad ve všech ohledech proti Bruselu vymezuje, snahou Washingtonu narýsovat v Evropě nové linie? A když k tomu Trump ještě zahřál srdce krajně pravicového polského vedení podporou antiimigrační politiky a opakovaně – a často nesmyslně a pokrytecky – glorifikoval křesťanství ve srovnání s mohamedánskými hordami, ukázala se další tvář americké zahraniční politiky. Jedním z vrcholů projevu byla slova: „Obrana Západu bezpodmínečně spočívá nejen v prostředcích, ale také na vůli lidu zvítězit a být úspěšnými při získávání toho, co si zaslouží. Zásadní otázkou naší doby je, zda má Západ vůli přežít.“ Mluvit o „síle vůle“ před památníkem Varšavského ghetta už vyžaduje silný žaludek, protože asociace s nacismem se zdají být, přinejmenším v Evropě, až příliš silné. A když vystřílel tu „nejtěžší munici“, nejspíš už v přípravách na setkání s Vladimirem Putinem, ještě – v protikladu k vyznění celého projevu – vyzval Rusko, aby se připojilo k Západu „v našem boji proti společným nepřátelům a při obraně civilizace jako takové“. Čili, Polsko jako americké beranidlo proti Bruselu, Rusko jako případný partner. Svět podle Trumpa.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 11 Červenec 2017 14:55 )  


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB