Jsou zde další zdi – především na Ukrajině

Email Tisk PDF

ukrajina model hraniceNení to dlouho, co předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém komentáři k Ukrajině chválil tuto zemi, že nestaví plot na hranicích s Ruskem.

 

 

 

V rozhovoru pro finskou rozhlasovou stanici Radio Sun prohlásil: „Je dobře, že Ukrajina nestaví plot na hranicích s Ruskem, o kterém dříve mluvil premiér Arsenij Jaceňuk.“ Juncker dále nabádal Ukrajinu k zlepšování své ekonomiky, aby se stala více soběstačnou a k tomu dodal: „Bohužel se Ukrajina stále dívá přes jakýsi plot, a to s úmyslem když mně chcípne kráva, ať sousedovi chcípne stádo. Hledá uspokojení tam, kde ho není nutné hledat. Stává se to pramenem ukrajinských problémů.“(viz  )

Neuplynul týden a již ukrajinská média píší o stavbě plotu s Ruskem. Píší o tom, že v Luhanské oblasti má být do dvou až tří týdnů zahájená stavba nikoliv jen plotu ale hraniční zdi. Zprávu přinesla jako první ukrajinská televize 5.kanál, který píše, že zeď nebude stavěna na demarkační linii, ale na skutečné současné hranici mezi Ruskem a Ukrajinou.

Celková délka hranice činí 2295 kilometrů a za nejproblematičtější považuje Ukrajina 500 kilometrů s Luhanskou a Doněckou oblastí.

Podle ředitele Státní pohraniční stráže Pavla Šišolina bude stavba zdi rozvržená do dvou fází. „První proběhne v oblastech, kde nedochází k ozbrojeným střetům. Černigovská, Sumská, Charkovská oblast a částečně severní Luhanská oblast by měly být první na řadě, kde začnou inženýrské práce. Ve stejnou dobu startují práce na suchozemské hranici s poloostrovem Krym a na mořské hranici u Mariopolu, Berdajnsku a Geničesku,“ říká Pavel Šišolin. Dále uvádí technické podrobnosti hranice, a to že půjde o podélné zákopy, kde jáma bude nejméně čtyři metry široká a dva metry hluboká. Budou zde kontrolní pásy, průběžná silnice, věže a systémy elektronického a optického sledování. Nakonec různá opevnění bránící průjezdu vozidel. Mořská hranice bude zabezpečená elektronicko-optickým systémem, který má chránit proti možnému průniku na pevninu.

Druhá fáze bude stejným způsobem zabezpečována, a to o délce 400 kilometrů, což je zatím oblast, kde probíhají boje.

K projektu „Zeď“ se vyjádřil rovněž ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, který novinářům sdělil, že počáteční fáze hraničního zabezpečení bude financována z výlučně ukrajinských zdrojů. Dále ale poznamenal: „Jedná se však o problém bezpečnosti nejen Ukrajiny, ale také je to otázka evropské bezpečnosti. Jde o princip zabezpečení východní hranice Evropy. Jde o velice nákladný projekt, který bude vyžadovat podporu dárců z Evropské unie. Po schválení projektu bude vyžadována finanční a technická pomoc.“

S budováním hranice se začalo již v minulém roce, kdy bylo vybudováno 80 kilometrů protitankových příkopů, dále se mluví o 546 kilometrů opevněných bariér, 39 kilometrech ostnatého drátu, 175 bunkrech, 897 zákopech, šesti nových pozorovatelnách. Tato část projektu by měla stát 50 milionů dolarů. Plán Arsenie Jaceňuka počítá s tím, že hranice by měla být vybudována do roku 2018 a to vše za 200 milionů dolarů.

V této otázce je však zde podstatnější faktor a to, že není demarkačně vytyčená hranice mezi oběma zeměmi a Kyjev prohlašuje, že toto vytyčení jednostranně provede.

 

Ukrajinská verze online sledování probíhajících bojů a situace na východu země.

 

Další země budují ploty vůči Rusku

Lotyšsko staví plot

Pobaltská země v prosinci minulého roku oznámila záměr postavit na své 296 kilometrů dlouhé hranici s Ruskem plot a jako důvod uvedla ochranu před migranty z Blízkého východu a Střední Asie. Zatím se plánuje jakási první fáze vybudování 90 kilometrů, a to v místech, kde nejsou přírodní překážky ( například bažiny). Výška plotu má být 2,7 metrů, bylo postaveno 10 kilometrů a letos to má být 24 kilometrů plotu. Plot se bude stavět čtyři roky a celková jeho cena bude 20 milionů euro. (dále viz)



Estonsko-nejmodernější hranice světa

Tato země má s Ruskem hranici o délce 339 kilometrů, kde však velká část prochází Čudským jezerem. Estonská váda chce oplotit 135 kilometrů suchozemské hranice o výšce plotu 2,5 metrů a má zde být kontrolní pás šířky osmi metrů s dvoumetrovou vozovkou. Všude budou instalovány senzory a kamery. Letos má být postaveno 90 kilometrů plotu. Plán výstavby je na tři roky ( do roku 2019) a jeho celková cena se má vyšplhat na 70 milionů euro. Důvodem výstavby je ochrana schengenského prostoru před migranty. Estonský ministr vnitra Hanno Pevkur ke stavbě uvedl: „Potřebujeme moderní státní hranici, která bude sloužit jako vnější hranice Evropy a NATO. Domnívám se, že vláda i parlament podpoří v příštích letech financování ze státního rozpočtu, aby při stém výročí Estonska (2018) jsme měli nejmodernější hranici na světě.“

 

Litva vytvořila demarkační hranici s Ruskem

Pobaltská země se často stává středem pozornosti, když jde o její vztah k Rusku a tím důvodem je Kaliningradská oblast (1 milion obyvatel), se kterou na jihozápadě hraničí a ke které vede z Ruska suchozemské spojení pouze koridorem právě přes Litvu a Bělorusko. Analytik Centra výzkumu Východní Evropy Marius Laurinavičius považuje proto toto území za velice citlivé místo pro případ konvenční války. Tvrdí, že Rusko zde disponuje 3,5 tisíci vojáky, 50 křižníky a několika ponorkami. Dále je zde umístěna důležitá radarová stanice systému včasné ochrany Voroněž-DM s dosahem nejen Baltského a Severního moře, ale až k oblasti mezi Azorami a Grónskem. Jsou zde umístěny letecké síly vybaveny raketami S-400 s dosahem 450 kilometrů. Jsou zde další faktory a na jeden upozorňuje další ruský analytik Alexander Matonis. Myslí tím na sociální problémy jako je nezaměstnanost, která v Kaliningradské oblasti je vysoká vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí a špatné možnosti ruských obyvatel migrovat za prací. Přesto tvrdí, že Litva je na tom lépe než Estonsko a Lotyšsko, kde jsou velké ruské menšiny, které nejsou integrované do společnosti a představují potenciální nebezpečí v případě hybridní války ( více o tomto ZDE ).

Litva vůči Rusku nebuduje žádný ochranný plot a naopak média píší  v  pozitivním duchu o vytvoření demarkační hranice mezi oběma státy.

 

Finsko znepokojeno utečenci

Rovněž Finsko nestaví na své hranici s Ruskem žádný plot, ale je velice znepokojené přílivem uprchlíků. Proto se sešli ministři zahraničí obou zemí, aby problém řešili a Finové sdělili, že budou muset posílit svoji pohraniční stráž o vojenskou podporu.

Vzhledem k vzrůstajícímu počtu uprchlíků došlo začátkem letošního roku k jednáním mezi finským ministrem vnitra Petteri Orpem a ruským protějškem Vladimirem Kolokoltsevem. Obě strany vyjádřily přání, aby hranice zůstala otevřená pro volný pohyb obyvatel obou zemí. „Doufám, že najdeme dlouhodobé řešení, aby naše hranice zůstala stabilní,“ uvedl Petteri Orpo ( viz  ). V roce 2015 přešlo do Finska 32,5 tisíc uprchlíků, většinou z Iráku a to především přes švédsko-finskou hranici.

 

Norsko chce vracet uprchlíky do Ruska

Složitější se vytváří situace na norsko-ruské hranici. Pohraniční orgány uvádí, že nepřestanou-li proudit přes hranici uprchlíci, budou muset požádat vládu o jejich uzavření. V loňskem roce se přes hranici s Ruskem dostalo do Norska více než 5,5 tisíc uprchlíků, většinou ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Koncem listopadu byla situaci vyřešená koordinovanou akcí, ale Norsko má stále obavy, aby se situace neopakovala. Stále zůstává otevřená otázka návratu uprchlíků do Ruska, neboť Norsko uvádí, že by chtělo do Ruska vrátit4,8 tisíce uprchlíků.

„Část osob, která přichází ( autem, na kole, dokonce i plavou přes jezero…) přes hranici u místa Storskog, žila v Rusku již delší dobu. Znamená to, že již neutíkají od války, chudoby ani hladu, aby Norsko jim muselo zajistit bezpečnost. Tu poskytlo již Rusko,“ říká ministr spravedlnosti Anders Anundsen. (viz )

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 23 Březen 2016 07:52 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz