Balkánu se do Unie už tolik nechce

Email Tisk PDF

 

balkán ilustrace„To, co by mohlo fungovat a na čem v současnosti pracujeme, je spolupráce se Slovinskem, Chorvatskem, Srbskem a Makedonií, abychom uchránili jádro Schengenského prostoru,“ říká rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.

 

 

„Jestliže selže Řecko, Schengen potřebuje další obrannou linii, a to jsou evidentně Makedonie a Bulharsko,“ prohlásil pro změnu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Tato prohlášení proběhla před více jak týdnem na neformálním jednání ministrů zahraničí EU v Amsterodamu. Takto zde hovořila o svých obavách před utečenci většina představitelů EU s výjimkou těch z Balkánu. Pochopitelně. Na citlivé téma upozorňoval ještě před zasedáním rakouský politik Johannes Hahn, který má na starosti v EU agendu rozšiřování Unie, když mluvil o tom, že je třeba hledat v utečenecké krizi takové řešení, aby se země Balkánu nestaly tábořištěm utečenců. „Schengen je symbolem Evropy nesmí se potopit,“ dodal Hahn.

Řešit problém utečenců na úkor jiného, a to Balkánu, se pochopitelně zdejším zemím nelibí. Například srbský ministr zahraničí Ivica Dačić se okamžitě ještě v Amsterodamu ozval, že Srbsko by se nerado stalo sběrným táborem utečenců. Srbsko je dosud považováno za důvěryhodného partnera, čekatele na členství v EU a v utečenecké krizi ochotně spolupracuje. Zatím je zde umístěno tři tisíce utečenců a země je připravená přijmout další tři tisíce. Srbsko mimo jiné již letos investovalo jenom na pomoc syrským dětem půl milionu eur viz. Pro srovnání ČR investovala podle tabulky MZV na utečence, ale i další zahraniční humanitární pomoc v roce 2015 necelou miliardu a půl Kč viz, což je přibližně stejná částka. 

Utečenecká krize se téměř ze dne na den stala katalyzátorem snah balkánských zemí o integraci s EU. Balkánské země začínají pokukovat po jiném partnerovi pro řešení především svých ekonomických problémů. Ve zdejších médiích se množí titulky: Utečenci jsou poslední kapkou nebo Rezignujeme na integraci s EU! 

 

Řeč čísel

Vybíráme ne náhodou Srbsko, jako příklad nálad balkánských zemí k připojení k EU. Srbsko je pro Unii nejatraktivnější a z hlediska zahraniční politiky je považováno na Balkáně za klíčové. Jsou dostatečně známé dobré vztahy Srbska k Rusku, stejně tak, jako je známá skutečnost, že Západ usiluje o narušení těchto vztahů a stále nutí Srbsko, aby ochladilo tyto vztahy. Značně se vztahem k Rusku podmiňuje i vstup do EU.

Podívejme se na průzkumy veřejného mínění u Srbů ve vztahu k připojení k EU.

Před rokem se v průzkumu tzv. Balkánského barometru vyjádřilo 40 procent občanů balkánského regionu (Albánie, Srbsko, Makedonie, Bosna, Kosovo) pro vstup do EU. Průzkumníci upozorňují na vysokou četnost kladných odpovědí až 89 procent v Kosovu a 84 procent v Albánii. Na třetím místě v optimismu v přidružení je Makedonie (41 %), Černá Hora (35 %), Chorvatsko (32 %) a následuje Bosna a Makedonie (30 %). Z výzkumu vyplývá, že Srbové s 24 procenty jsou poslední, když se mají rozhodnout, zda členství v EU je pozitivní nebo negativní. V době průzkumu bylo nejvíce těch, kteří váhají – 44 procent – a tvrdí, že to není ani špatné, ani dobré. Dvacet sedm procent by do EU v žádném případě nevstoupilo.

Nyní data porovnejme, i když od jiného „průzkumníka“ - Kanceláře pro evropskou integraci – srbskou sekci. Aktuální „Balkán barometr“ bude vydán později, než píšeme tento článek.

Problematické je porovnávat typy průzkumů (dochází obvykle k rozdílné metodologii), a proto čísla berme s rezervou. Prosincová čísla Kanceláře mluví o 48 procentech Srbů, kteří jsou pro integraci a 28 procent je proti. Členství v EU považuje za dobré 41 procent dotázaných, za špatné 29 procent a ani dobré, ani špatné si myslí 30 procent. Pro problém porovnání je však zajímavější pohledět na meziroční srovnání průzkumů této jedné instituce od roku 2009. Graf ukazuje stále se snižující ochotu Srbů přičlenit se k EU a od roku 2011 narůstající procenta odporu. Koresponduje to s jiným ukazatelem - „současným pohledem na EU“.

Tyto ukazatele nám nic neřeknou, nebudeme-li znát důvody, proč se Srbové právě takto rozhodují reagovat. Přiberme další tabulku s čísly. V nedůvěře k EU měli dotázaní definovat jeden, a to nejzávažnější faktor, pro který by se nepřipojovali k EU. Kupodivu bombardování Jugoslávie je až na předposledním místě (3 %). Rychle se zapomnělo? Po 42procentní odpovědi, že „EU nepřinese Srbsku nic dobrého“, následuje obava z vydírání a podřízenosti (9 %), ve stejném počtu nálada proti EU (9 %) a ztráta národní identity (8 %). Hledáme-li v rozsáhlých výsledcích problém a vliv utečenecké krize, najdeme jej v názorové otázce pro vyhledání nejzávažnější překážky k připojení k EU v posledním roce (2015). S otázkou si až padesát procent nevědělo rady a z čísel vidíme, že problém je přímo v rozhovorech a vyjednávání (19 %), stejně tak nevyřešená otázka Kosova (9 %), která se váže vlastně na předchozí problém ve vyjednávání podmínek samotného vstupu do EU. Teprve potom je to problém utečenecké krize (4 %). Procenta jsou však velice nízká a upřímně si řekněme, že mají malou hodnotu – validitu.

Pro bohatost dat a čísel doporučujeme nahlédnout přímo do výzkumné zprávy ZDE .

 

Grafy (graf1 EU - pozitivní nebo negativní; graf2 EU - pomůže regionu)

graf 1 členstvi EUgraf 2 členstvi EU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jak to vidí Západ

Nadace Friedricha Eberta (pojmenovaná po slavném německém sociálním demokratovi, který se z obyčejného řemeslníka vypracoval do funkce kancléře a vůbec prvního německého prezidenta – 1919 ) uspořádala před více jak týdnem mezinárodní konferenci v Bělehradě pod názvem „Evropská myšlenka na Západním Balkáně“. Nazírání Západu na problém přičlenění zdejších zbývajících zemí přednesl německý poslanec za SPD Josip Juratović, původem z Chorvatska, který na konferenci přednesl  materiál SPD „Konsolidace evropské myšlenky na Balkáně“. Tvrdí, že připojení k EU je zde nezvratný proces a je podle něj podmínkou demokratizace a zákonnosti zdejší společnosti a pouze je otázkou, kdy dojde k připojení těchto zemí k EU. 

Vyslovil však názor, že má dojem, že tento proces sbližování se dostal do krize. „Unavenost v procesu konsolidace přislíbené v roce 2003 v řecké Soluni je oboustranná. Mám dojem, že tento proces na rozdíl od počáteční fáze, kdy docházelo k pokroku, se zastavil. Některé země, jako je třeba Makedonie, se spíše vracejí zpět, než aby pokračovaly kupředu. Iniciativa by se měla oboustranně opět nastartovat, aby došlo k urychlení přibližování,“ uvádí německý politik.

Západ tento proces vidí pro sebe jako strategickou politiku, a to ve smyslu svého chápání stavění se do protikladu jak vůči Rusku, tak i vůči Turecku. Josip Juratović si stěžuje na to, že balkánské země čekají na jakýsi diktát a rozhodování ze Západu. „Západ má přitom dost svých problémů, nyní migrační krizi, a proto je třeba, aby iniciativa vzešla ze samotných balkánských zemí,“ tvrdí Juratović a vzápětí se domnívá, že celý problém zpomalení integrace je způsoben tím, „že politická elita těchto zemí do EU nemá naspěch.“ Přičítá to možným korupčním snahám, neboť si myslí, že zdejší politici hrají na dotační peníze, za které by si koupili přízeň svých voličů. Hlavní problém však německý politik vidí v samotné podstatě EU, kde dochází k tomu, že je na toto uskupení z Balkánu hleděno jako na ekonomický model a málo se přemýšlí o politické myšlence demokratizace společnosti.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 15 Březen 2016 11:17 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz