Utečenci: PLÁN B žije. Má jej i Merkelová

Email Tisk PDF

 

utečenci foto UNHCRMladý devětadvacetiletý rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz na letošní Mnichovské mírové konferenci se ztotožnil s návrhem V4. Uvedl selže-li plán A, nastane plán B, to je vyslání vojska ke střežení Makedonské hranice.

 Nová zpráva: Dnes od osmi hodin ráno začalo Rakousko uplatňovat svá omezení pro uprchlíky. 3200 uprchlíků denně může vstoupit na území Rakouska a z tohoto počtu jen 80 denně může požádat v této alpské zeni o azyl.

 

Ve svém rozhovoru pro rozhlasovou stanici DW Sebastian Kurz vysvětluje rakouskou pozici s tím, že po Švédsku je to Rakousko, které na počet obyvatel přijalo nejvíce uprchlíků. Za loňský rok to bylo devadesát tisíc uprchlíků a nyní je Rakousko ochotné přijmout pouze 37 500, zatímco Česká republika, Slovinsko, Chorvatsko nepřijali podle Kurze téměř nikoho. Na otázku, zda rakouský „plán B“ umístění pohraničníků na makedonsko-řeckou hranici, tzn. posunutí shengenské hranice, nevyvolá konflikt s Řeckem, Sebastian Kurz říká: „Řecko jsme rok podporovali a EU měla několik návrhů pomoci, které nebyly přijaty. Jestli má někdo jiný nápad, tak mu rád zatleskám. Nechceme problém řešit národnostně, ale jsme k tomu přístupu přinucení. Rozhodně tento regionální přístup je lepší než pohled z aspektu jednoho státu. Proto kontaktujeme nejen země V4, ale všechny státy na balkánské trase. Nekonečné přijímání uprchlíků do Evropy není možné.“ K tomu dodává, že je daleko lepší dát pomoc běžencům již v zemích Blízkého. Upozorňuje na příklad Švédska, které k tomu takto přistoupilo, neboť za jednoho utečence ve Švédsku poskytne pomoc 30 až 40 běžencům na místě odkud prchají. Právě tak Kurz mluvil o tom, že se problém musí řešit na úrovni celé EU, dále musí dojít k lepší kontrole vnějších hranic a podle něj nesmí utečenci rozhodovat o tom, do které země chtějí odejít.

 

Německo se seznamuje s V4

Stanovisko V4 má velkou odezvu v německém tisku, kde novináři vysvětlují, jednak co V4 vůbec znamená, pak s ní spojují obavu těchto zemí z přijímání uprchlíků a píší o kritice Merkelové plánu na rozdělení uprchlíků v Evropě. Například Der Spiegel cituje slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka, který v rozhovoru uvedl, že „kvóty jen navýší motivaci k migraci.“ Pro ilustraci názorů V4 vybírají dalšího slovenského představitele - premiéra Roberta Fica, který měl říci: „Situace je velice jednoduchá. Pozvu si hosty a když vidím, že se ke mně nevejdou, zaklepu na dveře souseda, aby se o ně postaral.“ Autor článku dodává, že Slovensko si tímto sousedem nepřeje být.

Podle serveru magazínu Der Spiegel se V4 shodla na plánu, který je v přímém rozporu s návrhem Merkelové. „Představují si pomoci Makedonii s úplným uzavřením její hranice, aby se tím zablokovala cesta uprchlíkům přes západní Balkán,“ píše Der Spiegel. V4 hodnotí článek tak, že se východoevropské země nechali inspirovat Viktorem Orbánem, který se domluvil se slovinským premiérem Miro Cerarem na tom, že je nesmyslné jednání s Tureckem a přijímání muslimských uprchlíků. Orbán podle Spiegelu měl minulý týden během jednání své strany Fidecz říci: „Jedním z nejdůležitějších úkolů v nadcházejícím období je odvrátit německo-turecký pakt.“ Slovenský ministr Lajčák sice mírní konfrontační tón s německou kancléřkou Merkelovou, ale k tomu dodává: Pokud se nenabídne žádná společná evropská strategie, potom je naprosto legitimní, aby země podél balkánské cesty chránily své hranice. Jsme schopní si takto sami pomoci."

 

Uzavření hranic je levnější než politika otevřených dveří

Spiegel připomíná, že zatímco na podzim ještě ostatní země EU odsuzovaly tvrdě odlišný postoj zemí V4, tak se situace začalaměnit. Magazín připomíná výše uvedené rakouské stanovisko a francouzského premiéra Manuela Valse, který se postavil proti kvótám. Situace se mění v samotném Německu a to přímo v Merkelové straně CDU a Die Welt cituje Wolfganga Steigera, generálního tajemníka Hospodářské rady CDU, který výslovně uvedl, že pokud by na úrovni EU nedošlo ke shodě ohledně uprchlíků, tak Řecko by mělo být vyloučeno ze Schengenu a tvrdí, že náklady na uzavření německých hranic jsou nižší, než pokračovat v politice otevřených dveří. Steiger dále říká, že neplněním povinností Řecko silně poškozuje Schengen a dodává: „Jestliže tato země nesplní své povinnosti, potom hranice Schengenu bude směřovat směrem ke Střední Evropě.“

Řecký ministr pro migraci Ioannis Mouzalas již začátkem roku varoval před stále rostoucí počtem utečenců (tehdy z Alžírska a Maroka) a nyní jen zoufale opakuje: „Musíme se připravit na to, že v Řecku zůstane větší počet lidí!“

Tragicky na situaci již také nahlíží Itálie. Předsedkyně italské poslanecké sněmovny Laura Bodriniová již reagovala předvídavě na budoucí situaci, když řekla: „Návrh odkopnout dnes Řecko znamená, zítra se postavit proti Itálii. To je ale popřením evropských principů a hodnot.“

Všem je jasné, že když dojde uzavírání hranic mezi Řeckem a Makedonií, tak se část uprchlíků opět soustředí na Itálii. Proto italská poslankyně teskně říká, že v těchto dnech je těžké se opírat o tyto hodnoty. Mluví dále o tom, jak se Merkelová přepočítala, což vyústilo v neřešitelnou evropskou krizi a navíc přichází volby v Německu a Francii. Řecko a Itálie se tak mohou stát obětí politikaření, které otestuje skutečné evropské hodnoty.

Není divu, že Bodriniová při návštěv Řecka vášnivě obhajovala Schengen se slovy: „Musíme se snažit, předkládat konkrétní návrhy na posílení Evropy, neboť zájmy národa neleží uvnitř státních hranic. Budujme zájmy národa, abychom posílili Evropu."

Na různorodost německých stanovisek můžeme poukázat na ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který chce Řecku a Itálii vyjít vstříc a tvrdí, že blokáda hranic představuje velké nebezpečí. Se svým spolupartajníkem z SPD Sigmarem Gabrielem rozeslali dopis  všem předsedům vlád, členům socialistických stran a jejich ministrům zahraničí a stejně tak všem předsedům socialistických stran.  V dopise mimo jiné se píše. „Nové hranice EU nelze jednoduše překreslit na úkor určitých evropských zemí.“

Oba politiky k tomuto názoru vede obava, že Řecko již takto zasažené ekonomickou krizí se může lehce dostat do chaotické a nepřehledné situace.

 

Koalice ochotných

Zatímco V4, jak se ukázalo i další země a někteří politici uvnitř Německa uvažují o uzavření makedonsko-řecké hranice a říkají tomu plán B, tak Angela Merkelová dále neochvějně pokračuje ve svém tažení. Mnoho se o tom nemluví, ale také ona má svůj plán B, jak sprovodit ze světa balkánskou cestu pro uprchlíky. Je to zatím dosti utajované jednání tzv. koalice ochotných ( coalition of the willing ), jejichž plán uvažuje o přebírání uprchlíků přímo z Turecka s vyloučením plavby po Egejském moři a balkánské trasy. Merkelová je ale v těžké situaci, neboť Němcům slíbila, že se nebude opakovat situace z roku 2015 s vysokým počtem uprchlíků a navíc toho chce dosáhnout bez uzavírání evropských hranic.

O koalici ochotných se nemluví, ale média píší o setkávání zahraničních expertů z Rakouska, Belgie, Finska, Řecka, Lucemburska, Nizozemska a Švédska, ke kterému mělo dojít již v prosinci minulého roku. Na probíhajícím summitu EU se má prohloubit jednání této koalice.

Tato dohoda je vázaná na další jednání a ochotu Turecka, které by mělo za finanční kompenzaci zadržovat uprchlíky na svém území.

Na konto této koalice došlo v Německu k negativní reakci, když německý ministr dopravy Alexander Dobrindt pronesl: „Když někdo mluví o koalici ochotných, která se s krizí má vypořádat, tak také musí umět pojmenovat realitu… V tomto bodě je to však pakt neochotných stojící proti nám.

Dnes je na stránkách Evropské rady materiál týkající problematiky utečenců, na kterém se země EU dohodly

Níže jen bodově a nejpodstatnější – více v originále ZDE

4.Urychleně zastavit příliv utečenců, chránit vnější hranice, omezit nelegální migraci a chránit integritu schengenského prostoru.

5.Evropská rada vítá rozhodnutí NATO s cílem napomoci při průzkumu, monitorování a sledování nelegálních přechodů v Egejském moři. Vyzývá všechny členy NATO k aktivní podpoře tohoto opatření.

6.Urychleně a kompletně provést akční plán EU-Turecko, který zůstává prioritou k zastavení migrace a boje proti obchodníkům s lidmi a pašeráckým sítím. Byly podniknuty kroky ze strany Turecka k provádění akčního plánu, a to zejména pokud jde o přístup syrských uprchlíků na trh práce v Turecku a sdílení dat s EU. Nicméně, migrace do Řecka z Turecka stále příliš vysoká

7. Stále pokračuje nepravidelný tok migrantů trasou západního Balkánu, což vyžaduje další společné kroky a ukončení této cesty. Neuplatňovat nekoordinovaná opatření na trase, s přihlédnutím k humanitárním důsledkům pro členské státy na této cestě.

Rada přijala doporučení ze dne 12.února 2016. Důležité je ve vzájemné shodě obnovení a normální fungování schengenského prostoru.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 20 Únor 2016 11:20 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz