Kosovo: Slzák ve sněmovně, nekulaté výročí s pokusem svrhnout vládu

Email Tisk PDF

KOSOVO Demonstrace PristinaPíšeme tyto řádky a právě je osmé výročí vyhlášení nezávislosti Kosova. Nekulatého výročí si všimla i zahraniční média a píší o spirále násilí v tomto malém regionu, ale velkým významem, kde se pro Evropu připravovalo a dodnes připravuje ledajaké „orientální koření“.

 

 

Ještě za Tita tato bohem zapomenutá krajina protkaná mešitami, které tehdy nikomu nevadily, ani Srbům, kteří si v kavárničkách kosovských Albánců rozsetých po Srbsku pochutnávali na sladkých medových a ořechových koláčcích, rádi kupovali od kosovských zlatníků z Turecka pašované zlato nebo si od těch šikovnějších kosovských řemeslníků kupovali za laciný peníz tepané džezvy nebo si nechali opravit okap na domě.

Přikročme do přítomnosti od minulé doby zaváté v zapomnění vzájemnými vraždami a násilím, kdy v horách v hlubokých lesích se ještě dnes pod hrabankou stále nachází lidské kosti obou národností. Od srpna minulého roku kosovský parlament připomíná spíše fotbalový stadion s pískotem, házením vajec a poslanci se rozpláčou, když aktivní opozice zde vypustí slzný plyn. Situace dospěla tak daleko, že zmocněnec pro jihovýchodní Evropu německého ministerstva zahraničí Ernst Reichel napomenul kosovské politiky: „Násilí se nesmí stát legitimním prostředkem změny vlády. Je to špatně, když kosovská opozice se nedistancuje od násilí. Parlamentní rozprava se má vést argumenty a nikoliv Molotovovy koktejly.“ Navíc opozice neustále organizuje demonstrace před parlamentem a před budovou vlády v Prištině.

 

Složitá a nestabilní situace

Prvotním důvodem nepokojů v Kosovu je dohoda o založení Sdružení srbských komunit, kterou zprostředkovala EU, bylo ji dosaženo v srpnu 2015 a podepsali ji premiéři Kosova - Isa Mustafa a Srbska Aleksandar Vučić. Jedná se o velmi významnou smlouvu, na jejímž uzavření má zájem Srbsko, aby splnilo jednu z podmínek pro vstup do EU. Kosovo si podepsáním smlouvy má vytvořit klidné podmínky pro svoji samostatnost a EU – potažmo celá Evropa touží po uklidnění situace na Balkáně. Smlouva v sobě zahrnuje ustanovení široké autonomie Srbů v rámci Kosova, což je trnem v oku opozice, která se navíc dožaduje odvolání smlouvy o vymezení hranice mezi Kosovem a Černou Horou. To byl důvod k tomu, že opoziční politici vedení bývalým premiérem Ramušem Haradinajem vyvolali největší demonstrace od doby, kdy byla vyhlášena kosovská nezávislost. Pod hesly: vláda hazarduje s nezávislostí Kosova a předčasné volby, zaútočilo tisíce demonstrantů kamením na budovu vlády a policie musela demonstranty rozehnat. Řada policistů byla zraněna a došlo k zatýkání opozičních poslanců, kterým soud určil domácí vězení.

Vládní strany Demokratická liga Kosova premiéra Isy Mustafy a Demokratická strana Kosova, jejímž předsedou je ministr vnitra Hašim Tači striktně odmítají přijmout jakýkoliv návrh opozice. „Vláda nerezignuje a mimořádné volby se konat nebudou. Konat se budou až v řádném termínu, což je v roce 2018, napsal na svých FB-stránkách kosovský premiér.

Ze situace v Kosovu mají obavy rovněž ekonomičtí analytici, kteří si všímají, že Molotovovy koktejly jsou především složeny ze čtyřiceti procentní nezaměstnanosti. Proto šéf hospodářské komory Kosova Safet Gerxhaliu prohlašuje : „Situace je velice vážná a znepokojující, neboť přehlídka násilí může značně poškodit image Kosova. V regionu existuje strach ze sociálních nepokojů, neboť Kosovo má velmi vážné ekonomické problémy.“ Ekonomická situace se rovněž promítla do utečenecké vlny v loňském roce, kdy Německo zachytilo mezi nežádoucími imigranty velký počet kosovských Albánců, které pak s obtížemi posílalo zpět. Jenom na jaře minulého roku za dva měsíce jich do Německa přicestovalo osmnáct tisíc. Jak je pro kosovské Albánce těžké žít, vypovídá muž z Kosova Valdet Brahimi, který prodal vše, co mohl, aby investoval na cestu do Evropy čtyři tisíc euro. Žil v Belgii, v Nizozemsku studoval kriminologii a stejně v Kosovu nenašel místo u policie. „Práci v Kosovu najde jen ten, kdo má dobré styky nebo hodně peněz,“ říká mladý muž, který léta marně hledá uplatnění.

 

Další mezník znamená jen další napětí

Jestliže existuje nespojenost se současnou vládou, tak situace se ještě více může vyhrotit mezi kosovskými politickými stranami v očekávání prezidentských voleb. Největším kandidátem na tuto funkci je Hašim Tači, na kterém se domluvila vládní koalice. Ke zvolení potřebuje v prvním a druhém kole získat ve zmiňovaném bouřlivém parlamentu dvě třetiny hlasů a ve třetím stačí absolutní většina. Problém je v tom, že Tači nemá podporu nejen u opozice, ale ani u některých poslanců vládní koalice. Termín voleb - začátek března se blíží a současná výbušná situace v Kosovu může tím ještě více gradovat.

Jak jsme poznamenali v samém začátku, článek je psán v den označující vznik samostatného Kosova. Problém je ten, že samostatnost sice uznalo 112 zemí světa, ale několik zemí EU Kosovo stále neuznává - Slovensko, Řecko, Rumunsko, Španělsko a Kypr. Právě tak Kosovo neuznává několik velmocí jako jsou Brazílie, Rusko, Čína a Indie (seznam zemí /ne/uznávajících Kosovo najdeme ZDE  ). Česká republika uznala Kosovo hned v samém počátku v roce 2008.

Kosovo přikročuje ke svému uznání „salámovou metodou“ a snaží se, aby je postupně uznávaly různé mezinárodní organizace. Naposledy však selhal pokus stát se členem UNESCO. Kosovu v tomto jeho úsilí nezbývá, než se neustále opírat o své spojence, což také konstatoval zmíněný šéf hospodářské komory Kosova Safet Gerxhaliu: „Na cestě do Evropy nemáme výběr v diskuzi, komunikaci ani v partnerství. Kosovo se musí řídit doporučením svých přátel ze zahraniční, jako jsou Berlín, Washington, Brusel, Londýn, Paříž a Vatikán.“

Těžko bude však moci Kosovo operovat svojí otevřeností a demokratičností, když na začátku tohoto roku došlo k problému s padesáti Srby ze západního Kosova z města Djakovica, kteří byli odtud vyhnáni a nemohli aspoň na pravoslavné Vánoce (6.ledna) navštívit své rodné město ( viz ). Souvisí s tím boj Srbů za uznání a založení Sdružení srbských komunit v Kosovu. I přes toto uznání bude pozice Srbů v Kosovu i nadále velice obtížná.

 

Demonstrace

Po napsání výše uvedeného přišly první zprávy z demonstrace opozice v Prištině, která začala ve středu 17.února ve 14 hodin místního času. Na demonstraci se sešly tisíce lidí a svolávaly se pomocí sms-zpráv. Demonstrující třímali albánské, německé, americké, NATO vlajky a méně již prapory kosovské (,což lze rozpoznat i na dostupných fotografiích z demonstrace). Během průběhu, který kontrolovala policie, včetně těžkooděnců a obrněných vozidel demonstranti provolávali: „Sdružení srbských komunit a demarkace neprojdou“. Dožadovali se demise vlády a vůdce opozice Ramuš Haradinaj z Aliance pro budoucnost Kosova ve své řeči uvedl, že je naprosto jasné, že toto množství lidí je schopné svrhnout vládu. Další řečník z Iniciativy pro Kosovo Jakup Krasnić prohlásil demonstraci za způsob, jak zachovat nezávislost Kosova: „Ochráníme naší republiku vůči těm, kteří v Bruselu škodlivými dohodami ohrožují naši suverenitu a právě tak proti těm, kteří porušují ústavu, lžou a jsou nezodpovědní.“

Fatmir Limaj jeden ze zakladatelů Demokratické strany Kosova ( mimo jiné byl odsouzen Haagským tribunálem za zločiny proti lidskosti ) volal po předčasných volbách a uvedl, že je třeba poděkovat všem, kteří napomohli odtržení Kosova od Srbska. „Musíme protestovat proti režimu, který minorizuje kosovské teritorium. Volby jsou řešením, aby lid Kosova rozhodl, kdo je vítězem a kdo poraženým. Kosovo se nachází na křižovatce, kdy jedna cesta vede do záhuby a druhá k prosperitě,“ uvedl Limaj.

V odpovědi na různá prohlášení premiér Kosova Isa Mustafa uvedl, že zájmy občanů bude hájit vláda, které je předsedou a která požívá legitimity, slouží občanům a má jejich důvěru.

Slavko Simić, ředseda strany Srpska lista, která je představitelem Srbů v Kosovo, pro agenturu Tanjug prohůásil, že každé masové shromažďování kosovských Albánců vyvolává strach a obavy u místních Srbů.

Jestliže jsme psali o Fatmiru Limajovi a jeho obvinění, je třeba uvést, že v Kosovu jsou i další současní politici, které haagský soud shledal vinnými za válečné zločiny. Patří k nim Ramuš Haradinaj a také Hašim Tači, který má být souzen právě založeným Zvláštním soudem v Haagu. Před něj mají být postaveni i další kosovští politici, jako je například současný ministr bezpečnostních sil Agim Čeku, bývalý velitele hlavního štábu Kosovské osvobozenecké armády ( viz ).

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz