Jak se Německo točí doprava, se nepamatuje od války

Email Tisk PDF

 

Heidenhau nepokojeStrach, hněv a nenávist: Vzestup německého nové pravice – titulek ze serveru týdeníku Der Speigel naznačkuje, kam se hnula německá mysl ke konci roku 2015.

 

 

Novináři Der Speigel uvádí, že pocit rozčarování v Německu způsobuje pohyb na politické scéně a azylantská krize na „hutnosti“ problému přidává - stává se katalyzátorem. „Stále více lidí se odklání od společenského středu a identifikuje se s hnutím, které nemá daleko až k hrubosti a násilí,“ píší redaktoři německého týdeníku.

To velice kontrastuje s tím, co říká pro magazín Wirschafts Woche businessman George Soros o tom, kam německá kancléřka Merkelová vede stát.: „Nacionalistické tendence se dostaly navrch. Zdá se však, že Merkelová ještě věří v ideál otevřené společnosti… Ale tyto hodnoty již dnes v Evropě neexistují. Německo může být výjimkou.“ Přičítá to tomu, že Merkelová je dítě pastora a žila v „žaláři“ NDR.

Ale jaká výjimka, právě na území bývalé NDR v Drážďanech v říjnu roku 2014 vznikla organizace Pegida (Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes - Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu ). Známé jsou opakované útoky na utečence v saském Heidenau ( viz  ). Ale zahanbit se nedá ani západní část Německa, když například 28.srpna v dolnosaském městečku Salzhemmendorf začal hořet dům, a to se stalo nedlouho poté, co se do něho nastěhovala rodina ze Zimbabwe. Pod postelí jedenáctiletého chlapce našli hasiči zápalnou láhev a jen náhodou se nikomu nic nepřihodilo. Existuje statistické srovnání, zatímco v roce 2011 bylo 18 napadení na přistěhovalce do Německa, loňském roce 2015 to bylo již 600 útoků.

Dodojme, že Křesťanská a demokratické unie (CDU), Křesťansko-sociální unie (CSU) a středo-levicová Sociálně demokratická strana (SPD) se v minulém roce 31.října setkaly k jednání o uprchlících, ale nepodařilo se konsenzu ohledně opatření týkajících se imigrační krize dosáhnout. Vše skončilo jen společným prohlášením Merkelové a Horsta Seehofera vyzývajícím k vytvoření tranzitních zón pro migranty na Německo-Rakouských hranicích. Od té dobyAngela-Merkel-Horst Seehofer dodneška je halasněji slyšet bavorský protějšek, ale jeho halasnost je pouze stranicko-reprezentativní (viz foto vpravo, kdy média z toho mají legraci).

 

 

Německé vrásky s Francií

Vraťme se od aktuality k analýzám politologů. Otáčky doprava si všímá známý americký thinktank Stratfor ve své studii věnované Německu uvádí, že změny v chování Němců lze chápat jako důsledek uprchlické vlny a předchozí hospodářské krize. To nahrává podle analytiků Stratforu konzervativním a křesťanským politickým uskupením. Dále v analýze stojí, že konzervativní politici v Bundestagu jsou naštvaní na Merkelovou ještě tím, jak měkce jednala s Řeckem. Navíc problémy do budoucna se podle Stratforu budou kolem Merkelové množit, neboť země na periferii EU nejsou po ekonomické stránce na tom podle amerických analytiků zcela dobře. Stratfor si dělá ze všeho závěr, že během roku 2016 dojde v Německu ke změnám a k těm hlavním v roce 2017, kdy se konají volby. Německá politika v EU se začne více podobat návrhům ministra financí Wolfganga Schauebleho, který vidí možnost více-rychlostní Evropy, ve které ne každá země dosáhne stejné úrovně politické a finanční integrace a problematičtí členové mohou být vyloučení z „klubu“. Podle Stratfor také dojde údajně k tomu, že Německo podpoří snahy podobné britským na ochranu zájmů zemí mimo eurozónu na dodržení unijního rozpočtu a omezení přílivu uprchlíků pro udržení evropského blahobytu. Tím se stane, že Německo bude v rozporu s Francií, které bude bránit v zesílení integrace v rámci eurozóny a jejím požadavkům na restrukturalizaci mechanismů fiskálních transferů z bohatších zemí severní Evropy do chudších zemí na jihu. Spor Francie versus Německo podle Stratoru nepotrvá dlouho, neboť také ve Francii se konají volby v roce 2017, a ty ukončí vzájemné rozpory. Nicméně předešlý spor se změní v debatu o prohloubení evropské integrace, aby se zabránilo novým krizím. Po volbách se však také Francie stane více euroskeptická, a to díky úspěchům pravostředových republikánů a nacionalistů. V Německu i ve Francii budou v roce 2017 sice u moci mírně euroskeptické vlády, které se však budou snažit zabránit rozpadu EU.

 

Der Spiegel zkoumá Němce

Německá média popisovala nedávnou událost, kdy Martin Bahrmann, místní politik člen FDP v Míšni chtěl na jednání rady města promluvit k problematice uprchlíků, rada právě projednala transformaci bývalého hotelu Weinböhl do uprchlického hostelu, když kdosi z osmdesáti přítomných hostů jej zasáhl propiskou. Bahrmann uvádí, že zvedl hlavu a viděl před sebou moře nenávistných pohledů. Navíc později byli zástupci FDP inzultováni a označení za „zrádce německého národa“.

V minulosti byli nacionalisté médii označováni jako kriminálníci s vyholenými hlavami, v  bomberech a vysokých bagančatech. Dnes je to obtížnější, neboť nacionalistické hnutí zahrnuje anti-imigranty, kteří představují širokou škálu společnosti. Jsou mezi nimi i prominentní intelektuálové s konzervativními hodnotami, zbožní křesťané, kterým se nelíbí trend předních německých politických partají. Vzniká nové hnutí - směsice anti-globalizačních aktivistů, radikálních pacifistů a také příznivců Vladmira Putina. Ti všichni nikdy předtím nebyli součástí stejného tábora. Nyní společně vytvořili hlasité protestní hnutí, které radikalizuje klima v zemi prostřednictvím veřejných demonstrací a digitální ofenzivě na internetu. Tuto transformaci německé společnosti popisuje redakce týdeníku Der Spiegel již ve shora zmíněném článku. Čteme až neuvěřitelné řádky, když redaktoři renomovaného týdeníku k problému s naprostou vážností podotýkají: „Stát, jeho instituce – vláda a Bundestag se staly předmětem výsměchu, který jsme nezažili od poválečného Německa. Političtí představitelé jsou odsuzováni jako zrádci svých občanů. Poslance označují za tlučhuby a mainstreamová média jsou pro ně přizdisráči. Všechny tyto urážky mají své kořeny v temné minulosti Německa.“

V poměrně obsáhlém článku Die Spiegel se pouští do analýzy vzniku hnutí proti tradičním politickým stranám a vidí vznik v protestech proti reformám sociální péče v počátku let 21.století, kdy se Němci začali bouřit proti výpomoci jiným zemím a štvali je obří projekty jako například projekt Stuttgart 21, kdy právě díky tomu Zelení ve Stuttgartu s přehledem zvítězili. Již tehdy Němci mluvili o tom, že jejich politici selhávají. Mnozí z naštvaných se začali již tehdy radikalizovat.

Ze Spiegelu vyplývá, že uprchlíci všechen problém jen více vyostřili a redakce si zadala průzkum veřejného mínění, o který opírá své stanovisko. Až 84 procent dotázaných tvrdí, že uprchlíci budou mít za následek trvalé změny na vrub Německa. Dále 54 procent uvedlo, že se obává nebezpečí terorismu a 51 si myslí, že díky uprchlíkům poroste kriminalita. Stanovisko Die Spieglu zní: „Odpovědi odrážejí hluboké znepokojení v naší společnosti. Zdá se, že mnoho lidí ztratilo orientaci. Občané jsou zklamaní, že vláda jejich pocity nebere vážně a uprchlickou krizi nemá pod kontrolou. Neznamená to, že by tito lidé podlehli zpěvu Sirén pravice, ale také to neznamená, že k tomu nejsou náchylní.“

 

Hnutí nová pravice

Profesor sociální psychologie z univerzity v Bielefeldu Andreas Zick, který se zaobírá konflikty a násilím, dělí podle longitudinálního až dvanáctiletého průzkumu německou společnost na tři třetiny. První pro něj představuje Němce – „občanskou společnost“, ochotní spolupracovat na problému, projevuje sociální solidaritu, druhá třetina je skupina nespokojených a třetí třetina nemá s demokracií nic společného a z těchto lidí se rekrutuje Pegida a krajně pravicová hnutí. „Tito lidé jsou hrozbou demokracie, neboť ta je založená na účasti a regulaci konfliktů bez násilí, ale my v Německu pozorujeme nárůst násilí,“ říká Andreas Zick.

Poznamenejme, že to čemu se začalo říkat „nová pravice“ není čistě německý jev, ale za posledních několik let jde o fenomén celoevropský ( do určité míry i USA – viz Donald Trump nebo dříve Tea Party). Německý pravicový populista AFD má nyní až desetiprocentní podporu. Pro hnutí nová pravice je podle Spiegelu typické shromáždění v městě Plavno, kde každou neděli odpoledne v 16 hodin sklízí svým projevem velké sympatie místní malíř pokojů Hilmar Brademann. Ve městě je velice populární, když říká, že v zásadě nemá nic proti cizincům… „ale prosím, nechci je tady v Plavně. Nechci, aby se Plavno proměnilo v další Berlín-Kreuzberg, kde ženy chodí v šátcích nebo dokonce v burce." Publikum mu tleská a on řeší obavy z potenciální trestné činnosti: „Cizinci by měli být okamžitě deportováni." Dav je nadšený.

Do nové pravice se v Německu především řadí jmenované AfD (Alternativa Pro Německo). Hnutí, ze kterého se vyvinula poltická pravicová strana, vzniklo především z řad některých nespokojených intelektuálů a dnes intelektuálové byli již vytlačení jinými. Nejprve se vyzdvihovaly ekonomicko-liberální myšlenky, které kritizovaly monetární unii a společnou měnu a díky tomu se představitelům AfD spřed dvěma lety málem podařilo dostat do Bundestagu. Potom se dálo, že strana je mrtvá, ale došlo pouze k vnitřní rozepři a strana se rozdělila. To, co dnes převažuje a čím AfD získává body je pravicově-extrémistický kurz. Strana je dnes vnímána jako protiuprchlická a o euro se již ve straně nikdo nezajímá. Došlo to tak daleko, že jeden z vůdců strany Björn Höcke mluvil o evropské a africkém typu člověka v pohledu na rozmnožování a tím sklidil kritiku i z vlastních řad. Tato strana má názorově blízko k hnutí Pegida.

Při celkovém hodnocení situace v Německu je na první pohled snadno odhadnutelné, že uprchlická krize zapůsobila jako katalyzátor na pravici. Došlo k odlivu voličů od CDU směrem k radikálním formacím. Co se týče NPD tak tato extrémně pravicová strana Pegidu nebo AfD co do extrémismu je daleko předčí a dokonce v Německu panuje myšlení, že je dobře, že Pegida a AfD existují, neboť by bylo dost možné, že NDP by za současné situaci získávala stále více příznivců. Jinak statistiky mluví o tom, že v Německu dnes existuje kolem 25 tisíc lidí připravených řešit politické problémy násilím.

Níže graf Stratfor k trendu politické příslušnosti

germany-opinion-poll-voting

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 06 Leden 2016 11:24 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz