Ve „staré“ EU dochází s východní Evropou trpělivost

Email Tisk PDF

Mezi Východem a Západem probíhá kulturní válka a nastal čas přiznat si nepříjemnou pravdu: proti západním hodnotám typu liberalismu, tolerance a rovnoprávnosti v ní stojí východní věci jako rasismus, ignorantství a úzkoprsost, vidí situaci v EU Der Spiegel.

 

 

 

 

„Nejdřív Maďarsko, nyní Polsko. Východní Evropa se stále více podobá Rusku: autoritářská, úzkoprsá, rasistická. Má Evropa dost času, aby se dočkala modernizace těch zaostávajících? Nebo potřebujeme novou unii – bez účasti Východu?“ ptá se na stránkách německého týdeníku Der Spiegel vlivný komentátor Jakob Augstein. Reaguje tak na dva nové polské zákony nové polské pravicové vlády, jimiž omezila pravomoci ústavního soudu a bez ohledu na protesty z Bruselu rovněž i „nezávislost“ veřejnoprávních médií.

„Poláci se sice k Rusku staví bázlivě a s nenávistí, ale spíš by s ním měly nacházet společný jazyk: Za nové pravicové vlády totiž Polsko putinské Rusko stále více připomíná,“ soudí Augstein s tím, že po podzimních parlamentních volbách se čas v Polsku začal „odvíjet pozpátku“. Výčet rozhodnutí a činů nové polské vlády je výmluvný. Premiérka Beata Szydlová před svou první tiskovou konferencí ve funkci nechala z místnosti odstranit všechny vlajky EU. Do čela ministerstva obrany uvedla Antoniho Macierewicze, který před lety shledal Protokoly sionských mudrců „velmi zajímavými“ s tím, že „zkušenost ukazuje, že takové skupiny v židovských kruzích opravdu existují“. V půli prosince pak vyslal vojáky, aby v noci obsadili kontrašpionážní centrum ve Varšavě, které působí při NATO, a vyměnili vedení úřadu. A před pár dny Macierewicz zřídil nový druh vojsk pro obranu východní hranice Polska, neboť v Polsku je už přes milion uprchlíků z Ukrajiny. Augstein k tomu navíc připomíná, že nový polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski krátce po nástupu do čela resortu prohlásil, že se Poláci ve vztahu k Německu až příliš dlouho chovali „jako vazalové“. A zpoza kulis na páky tlačí nacionalistický konzervativec Jaroslav Kaczynski, šéf strany Právo a spravedlnost (PiS) a dvojče bývalého polského prezidenta Lecha Kaczynského, na kterého „v Evropě vzpomínají jen s hrůzou“.  

Polskou vládu nelze obvinit z toho, že by držela svět v nevědomosti o svých dalších plánech, protože „Poláci moc dobře vědí, co dělají“, míní Augstein a cituje přitom z nedávného Waszczykowského rozhovoru pro německý deník Bild: „Jakoby se svět podle marxistického vzorce musel automaticky vyvíjet jen jedním směrem, k nové směsi kultur a ras, světu složenému z cyklistů a vegetariánů, kteří používají výhradně obnovitelné zdroje energií a bojují proti všem projevům náboženství. To nemá mnoho společného s tradičními polskými hodnotami.“

Evropa si nyní klade otázku, zda jsou „polské hodnoty“ slučitelné s těmi evropskými, konstatuje Jakob Augstein. „Když do eurozóny vstupovali Řekové, hráli si s čísly. V případě Polska a Maďarska to bylo horší: když v roce 2004 do EU vstoupili, chovali se jako slušní Evropané, dnes takovými už nejsou.“

Ve skutečnosti „mezi Východem a Západem probíhá kulturní válka a nastal čas přiznat si nepříjemnou pravdu: proti západním hodnotám typu liberalismu, tolerance a rovnoprávnosti v ní stojí východní zbytečnosti jako rasismus, ignorantství a úzkoprsost,“ shrnuje Augstein, který – spolu s někdejším šéfem Evropské komise Jacquesem Delorsem – nyní považuje přijetí Polska a Maďarska do EU za chybu: „Pro ty, kdo se v Evropě neorientují na západní liberalismus, ale na putinské autoritářství, není v Evropské unii místo.“ V této souvislosti Augstein srovnává polskou vládu s obyvateli někdejší NDR: „S radostí berou od Západu peníze, ale současně chtějí, aby se jich západní hodnoty netýkaly. Východ je problém. Němci to vědí z vlastní zkušenosti: od chvíle, kdy začal proudit příval uprchlíků, už není žádných pochyb, že značná území ve východní polovině země v modernizaci společnosti zaostávají. Německo je ale s to rasisty ze Saska či Braniborska ustát. Je ale Evropa s to ustát takové xenofobií země jako Polsko, Maďarsko a Slovensko?“

Političtí teoretici viděli obraz Evropy, v níž společně existuje několik skupin zemí a jejich vzájemné vztahy závisí na tom, do jaké míry jsou ochotné ke spolupráci. „Musíme tento systém znovu otestovat při ´změněné geometrii´ a zamyslet se, s kterými našimi sousedy by se nám chtělo budovat jednotnou Evropu,“ vyzývá Jakob Augstein. „Polsko mezi nimi nejspíš nebude.“

Zatímco ale Augstein virtuálně „připojuje“ novou polskou vládu k Rusku, německý list Deutsche Wirtschaft Nachrichten soudí, že se Varšava sice opravdu orientuje méně na EU, ale o to více na Spojené státy. Připomíná rozhovor polského prezidenta Andrzeje Dudy pro Financial Times, v němž vyzval USA a NATO, aby Polsko a další středoevropské země vnímaly jako „skutečné křídlo“ aliance. „Zájmy PiS se shodují se zájmy amerického zbrojního průmyslu a NATO,“ soudí DWN. „Sledují dávné ideje, které sahají až k časům legendárního polského vůdce Jozefa Pilsudského po první světové válce, ke konceptu Intermaria, federace středoevropských a východoevropských zemí, která měla zabránit alianci mezi Německem a Ruskem tím, že vytvoří silný pás napříč východní Evropou.“ Do tohoto plánu by spadaly Pobaltí, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, přičemž do budoucna by mělo být Rusko ze západu obklíčeno ještě připojením Turecka, Gruzie, Ázerbajdžánu a Ukrajiny, ovšem bez její východní části, vysvětluje DWN. „Intermarium má zabránit dominanci Ruska a dominanci Německa, případně kombinaci obou. A to je zároveň přesně doktrína amerického Pentagonu, jehož cílem je zabránit případnému vzniku osy mezi Ruskem a Německem,“ přičemž právě tato doktrína poskytuje záminky pro sankce proti Rusku. „S novou formou projektu Intermarium se vláda PiS může emancipovat od Bruselu,“ soudí DWN a připomíná spory mezi Varšavou a Bruselem například v otázce uprchlických kvót nebo podmínky přijímat jen uprchlíky křesťanské a nikoli muslimské.  

Zatímco protivládní demonstranti v Poznani ukazovali novému polskému vedení červené karty, Evropská komise hodlá „situaci v Polsku“ posoudit 13. ledna, přičemž v ohrožení mohou být údajně i polská hlasovací práva v rámci EU. Otázkou budoucnosti EU se pak budou na zvláštním zasedání 19. ledna zabývat šéfové diplomacií šesti zakládajících zemí -- tedy Německa, Belgie, Itálie, Francie, Lucemburska a Nizozemska. „Chceme posoudit, jak co nejlépe kráčet kupředu s co největší jednotou a současně i co nejrychleji,“ popsal téma schůzky „v úzkém kruhu“ italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 06 Leden 2016 09:45 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz