Nová koncepce bezpečnosti Evropy s ruskou účastí?

Email Tisk PDF

 

NATO protestyPo událostech na Ukrajině a teroristickém útoku v Paříži se stále častěji mluví o problematice evropské bezpečnosti. V posledních dnech se v některých západních médiích objevují informace o tom, že na ruském ministerstvu zahraničí byla vytvořena pracovní skupina zabývající se novým konceptem bezpečnosti Evropy za účasti Ruska.

 

 

Co je zatím známo, je koncepce zabezpečení Ruska do roku 2020, o které mluvil 24.prosince v rozhovoru pro Rosijskuju gazetu tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaj Patrušev . Za největší nebezpečí pro Rusko, na které se strategie musí zaměřit, označil vojenské aktivity NATO. Měl na mysli rozmisťování globálního raketového systému obkličující celé Rusko, což podle něj narušuje rovnováhu celosvětové bezpečnosti. Zdůraznil, že to je důvod, proč Rusko musí věnovat pozornost především mobilizačním možnostem s využitím obrany samotnými občany. Mluvil o kontextu vojensko-politické a demografické situace související s životním prostředím, zejména nedostatkem vody. „Nová strategie je zaměřená na tyto a některá další rizika. Přitom nezměněné zůstávají vnitrostátní priority. V zájmu zachování vlastních zájmů reaguje Rusko prostřednictvím své zahraniční politiky, ale přitom vylučuje zahájení závodů ve zbrojení,“ uvedl Nikolaj Patrušev. Navíc dodal, že použití vojenské síly je krajní možností po vyčerpání politických, ekonomických a diplomatických prostředků. Za strategickou prioritu označil ekonomický růst. Mluvil o důležitosti diverzifikace ruské ekonomiky a změny její orientace z pouhého čerpání zdrojů na technologický rozvoj. Zvláštní roli přisoudil modernizaci vojensko-průmyslového komplexu.

Mapa základen NATO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V této souvislosti je důležité si všimnout dalšího rozhovoru ( ze dne 11.12.2015), a to agentury TASSředitelem odboru nešíření a kontroly zbraní Ruského ministerstva zahraničí M. I. Uljanovem. Mluvil rovněž o hrozbách USA, rozmisťování jejích raketových systémů, přestože se Američané smluvně zavázali nevracet se k praktikám „studené války“. „Ustanovení ze Smlouvy o mechanismu urovnání sporů nefunguje. Dříve jsme všechny nastalé problémy řešili v rámci zvláštní kont rolní komise, ale činnost komise byla ze stran y USA jednostranně zastavena v roce 2003. Zbyly pouze diplomatické kanály. Ty jsou využívány, ale zatím žádné výsledky výměny názorů nepřinesly,“ uvedl ředitel Uljanov.

V roce 1987 byla ve Washingtonu (Reagan- Gorbačov) podepsaná smlouva tzv. INF – o likvidaci raket středního kratšího doletu. Měly být z Evropy stařeny rakety s doletem 500 až 5 tisíc kilometrů a postupně je zlikvidovat. Na tuto smlouvu, která je stále v platnosti, upozornil Uljanov a přitom poukázal na snahu NATI rozmístit tento typ střel v Rumunsku.

 

Představy Západu

V reakci na snahy Ruska o novou bezpečnostní koncepci prohlásil bývalý britský velvyslanec v Rusku Andrew Wood, že všechny ruské návrhy jsou bezvýznamné. Uvedl to ve své studii „Russia and Europe in 2030: Conflict or Cooperation? německé Akademie bezpečnostní politiky. Západ by podle něj měl setrvat na svých pozicích vůči Moskvě a neměnit je. Britský diplomat dále popisuje, jak se Rusko začalo vzdalovat své dřívější politice, kdy se v devadesátých letech hodlalo stát součástí Evropy. Místo toho dnes světu předkládá svoji představu o tom, že se stalo obětí nepřátelského západního obležení, kterému velí USA. Podle Wooda je tato legenda pro současné ruské politické vedení daleko pohodlnější, než uznat, že selhal přechod z minulosti od autoritářského státu k odpovědnému státu, který by byl schopen zajistit skutečnou prosperitu.

Bývalý diplomat Wood dále tvrdá, že vytvoření bezpečnostní struktury v Evropě za účasti Ruska by vyžadovalo minimální úroveň dohody k určité reálné situaci, jako tomu bylo v období „studen é války“. Nyní však taková dohoda není možná, neboť Putin podle Wooda je k Západu slepý a hluchý k řešení problematiky Ukrajiny a Sýrie.

Další problém Ruska, který ve své studii Andrew Wood označil, je úzká skupinka lidí, kteří obklopují Putina. „Ruský stát je řízen úzkou skupinou lidí soustředěných kolem Putina, jejichž moc není omezována nezávislými nebo autonomními institucemi,“ píše Wood.

Další západní expert - německý politolog, který se specializuje na Rusko a bývalý ředitel Německého institutu zahraniční politiky a bezpečnosti Hans-Henning Schröder tvrdí, že v zájmu Ruska je oslabení NATO. Politika Ruska měla podle něj za důsledek pouze to, že dochází k renesanci NATO a upevňování alianční jednoty, aby se tato organizace stala jedinou zárukou bezpečnosti v Evropě.

Hans-Henning Schröder vidí rovněž jako Wood problém v úzké politické elitě Ruska, kdy si Putin mezi své blízké vybral okruh čtyř až pěti lidí. Politolog vyjmenovává Sergeje Ivanova, Nikolaje Patruševa, Dmitrije Rogozina… Do tohoto okruhu již podle něj nepatří jako dříve někteří oligarchové, kteří jsou zběhlí v hospodářské nebo zahraniční problematice, jako byl například Alexej Kudrin.

Západní politologové nakonec vidí slabost ruského systému a zároveň nebezpečí pro Západ v tom, že není zajištěn Putinův nástupce. Hans-Henning Schröder tvrdí, že by si ruský prezident měl hledat nástupce, aby zamezil riziku i pro sebe. „ V Rusku – v kleci s dravci bude pro Putina velice těžké najít vhodného nástupce,“ tvrdí německý politolog. Podle bývalého diplomata Wooda si stěží může Putin vybírat svého nástupce bez rizika, že neohrozí sebe a bez toho aniž by způsobil rozkol v řadách svých blízkých přívrženců. „Rusko se nachází ve stavu bezvědomí a neexistuje cíl, kam by směřovalo. Jediné, co elitu zajímá, je jejich sebezáchova,“ tvrdí Andrew Wood. Z toho uzavírá, že budoucnost Ruska je ve hvězdách a to je také důvod, proč podle Wooda nemá smysl budovat evropskou bezpečnost za účasti Ruska.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 29 Prosinec 2015 10:41 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz