Blíží se zákaz hotových peněz mimo banky?

Email Tisk PDF

O bankrotu Řecka či Ukrajiny se spekuluje neustále, byť finanční situace většiny západních zemí na tom není v zásadě jinak. A jak stále častěji varují média stojící mimo hlavní korporátní proud, vše může být ve skutečnosti ještě horší.



 

 

Spojené státy jsou v krachu. Dokonce i oficiálně jejich zadluženost v poměru k HDP silně převyšuje 100 procent, je tedy za bodem ekonomického/finančního návratu. Neoficiálně nyní celkové dluhy a závazky přesahují 200 bilionů dolarů – tedy desetkrát víc, než je jejich (poměrně) malá ekonomika s to obsloužit, a to dokonce ani ve střednědobém výhledu. USA přitom nejsou jen zkrachovalé, ocitly se totiž ve finančním stavu, který je příznačný pro západní vlády v 21. století: jsou „zkrachovalé hloupě“.

Vláda Spojených států za celou svou historii ze svých dluhů ještě neplatila méně úroků. Představte si tu absurdní zvrácenost. V dobách, kdy jsme ještě měli racionální/legitimní (a solventní) ekonomický systém, fungovaly finance na základní principu rizika: čím větší je riziko bankrotu, tím vyšší úroky věřitelé požadovali. Logicky pak byly nejvyšší úroky vyžadovány od nesolventních či k insolvenci se blížících dlužníků.

Tento princip v zásadě vychází ze zdravého rozumu a býval přirozenou součástí půjčování a úvěrování. Skutečnost, že je třeba tyto základní principy připomínat, naznačuje, do jaké míry jsme se odtrhli od racionality a jak zločinným/podvodným se systém stal. V současném divotvorném Matrixu totiž platí, že čím víc se (západní) vláda blíží bankrotu, tím menší úroky platí za své dluhy (s výjimkou země, která se jmenuje „Řecko“).    

Státy eurozóny se po krachu v roce 2008 rovněž staly beznadějně insolventními, poté co podvodně finančně sanovaly ultrazločinné Velké Banky. Krátce nato (tedy krátce poté, co se tyto loutkové vlády vzdaly své svrchovanosti) i jim bylo jejich pány, bankéři, umožněno platit za dluhy nejnižší úroky v dějinách.

Uplynulo od té doby zhruba sedm let, sedm let vršení dalších a dalších dluhů na tyto prakticky už zbankrotované režimy, a jakým že směrem se vydaly úrokové míry? Dolů. Stále níž a níž, až k šílené/zločinné nulové úrovni, kterou jako první dosáhly USA, a nyní dokonce i pod ni, do „negativního prostoru“.

Tak zvané „negativní úrokové sazby“ nejsou ničím menším než otevřeným podvodem/zločinem: ti, kteří si půjčují, doslova kradou peníze věřitelů, než aby jim za půjčky platili úroky. A jak tuto nezakrytou loupež hodnotí stejně zločinná korporátní média? Třeba The Economist: „Smělost postupu k negativní úrokové míře…“ Ano, je to zcela jistě „smělé“, když (údajně) svrchované vlády kdysi legitimních západních režimů proklamují, že budou krást peníze všem, kdo jim půjčí. Jak je vůbec možné, že se tyto vlády zapojily do takového zločinu a perverzity? A kdo by kdy vědomě půjčoval nepokrytému Zloději?

Odpovědí (samozřejmě) je, že takovému Zloději by nikdo nikdy nepůjčil, a je to také už několik let, co tyto ekonomicky (a morálně) zkrachovalé režimy nemají nikoho, kdo by jim v dobré víře půjčoval. Místo toho mají otevřenou pyramidovou hru, díky níž zkrachovalé režimy tvrdí, že „kupují“ dluhy těch druhých. Nikdo z těchto „dlužníků“ své dluhy nikdy nesplatí, místo toho v rámci Ponziho schématu prostě jen vydávají další a další bezcenné směnky IOU stvrzující, že někdo někomu dluží, a pak tyto bezcenné IOU používají k vzájemnému „kupování“ dluhů. Zkuste si takhle pohrát se svými vlastními penězi a uvidíte, za kolik minut kdosi zazvoní u vašich dveří, aby vás zatkl.

Nicméně paradigma ultrazkrachovalých vlád, které neustálým vzájemným půjčováním/úvěrováním předstírají, že jsou stále solventní, je jen vrcholek ledovce v celém tom surreálném svrchovaném podvodu. Nelze totiž tyto šílené faktory přehlížet v rámci všeobjímajícího ekonomického znásilňování, tedy v okrádání obyčejných lidí. Zatímco totiž půjčování a úvěrování našich vlád není ničím jiným než finančním podvodem, („negativní“) úrokové míry kolem nuly jsou velmi skutečným ekonomickým zločinem proti lidskosti namířeným proti nám. Pro pochopení je třeba se probrat ještě větší ekonomickou zvráceností v podání korporátních médií. Znovu The Economist o nízkých/negativních úrokových sazbách: „Když je ekonomika v potížích, je standardní praxí centrálních bank snižovat úrokové míry. Spoření se tím stává méně atraktivním a půjčování ještě víc, roste množství utrácených peněz a dochází k nastartování ekonomického oživení. Nízká inflace ale může život centrální banky zkomplikovat…“

Většina čtenářů si gigantické chyby v logice v tomto ekonomickém dogmatu ani nevšimne. To proto, že vykreslení (a pochopení) oné chyby vyžaduje návrat do dnes už zavátých časů, do dob, kdy jsme ještě měli legitimní ekonomiky. Tehdy nebylo nic, co by vyvolávalo inflace víc, než nízké úrokové míry. V dobách, kdy byly naše ekonomiky legitimní (a zdravé) se západní úrokové sazby k nule nikdy ani nepřiblížily. Proč? Protože už jen samotné směřování k nule by vyvolalo inflační spirálu, která by rostla tak extrémně rychle, že by tytéž vlády musely okamžitě (a zásadně) úrokové míry zvýšit. V současném divotvorném Matrixu na nás ale vlády uvalují nulové či takřka nulové úrokové míry a snaží se nám namluvit, že inflace je „velmi nízká“ (a to dokonce „příliš“). To ale není ani zdánlivě možné, a proto bychom měli vědět, že tyto vlády (a jejich patolízalové z korporátních médií) o inflaci lžou, když my sami si (jaksi) nevšimneme, že ceny potravin a náklady na bydlení rostou nejrychleji v našich životech.

Což nás přivádí k ekonomickému znásilnění: okrádání lidí, kteří si spoří, je největší zločin ze zločinných úrokových sazeb. S inflací, která (v reálném světě) dosahuje dvouciferné míry, ale s nulovým (nebo dokonce negativním) úrokem pro střadatele to znamená, že lidé, kteří si spoří, jsou onou inflací trestáni, a to s plnou silou. To je ekonomický zločin, jemuž nebyl dosud nikdy dříve vystaven nikdo z nás. V jakémkoli dřívějším období našich dějin, kdy jsme měli legitimní vlády/ekonomiky, platilo, že kdykoli byla inflace vysoká, úrokové míry rostly rovněž, aby se snížila (trestající) inflační míra. Ostatně, stále to ještě můžeme vidět u (relativně) legitimních režimů ve Zbytku Světa.

Jak ale reagují vlády „svobodného a demokratického“ Západu? Lžou o míře inflace, ani se ji nepokoušejí snižovat, zmrazují úrokové (spořící) sazby na nule a umožňují tím bankéřům okrádat obyvatelstvo o tyto několikaprocentní rozdíly. Onen rozdíl spočívá v nepoměru v tom, kolik ze svých peněz (každý den) kvůli inflaci ztrácíme, a co nejsme s to získat zpět, konkrétně v podobě úroků u spoření. Při nulové úrokové sazbě bankovní zločinecké syndikáty získávají od lidí, kteří spoří, každoročně asi 10 procent jejich majetku. A s tím, jak se úrokové sazby přesouvají do „negativní“ oblasti, zatímco se inflace (neodvratně) zhoršuje, bude se zvyšovat i rozsah tohoto úrokového okrádání.

Vše přitom ale může být ještě horší. Jak si většina čtenářů, kteří se dívají kolem sebe, už všimla, tyto neodvolatelné režimy rychle připravují ještě větší zločin – zákaz hotových peněz. Až dosud totiž měli Obyčejní Lidé možnost se alespoň částečně bránit před ekonomickým znásilněním – mohli bankám zabránit v okrádání prostě tím, že odmítli ukládat své „peníze“ do některé z těchto zločineckých institucí. Samozřejmě i v tomto případě zůstali vystaveni dvouciferné inflaci, ale i tak se mohli bránit dál, třeba tím, že své rychle se znehodnocující papírové peníze měnili za zlato/stříbro.

Zlato a stříbro už po tisíce let dokonale uchovávaly majetek svých vlastníků, mimo jiné i proto, že jsou imunní vůči inflaci. A naopak, v tisícileté historii těchto pochybných/podvodných papírových měn si žádná z nich nedokázala udržet víc než zlomek své hodnoty (tedy uchovat majetek svých vlastníků) ani po jedno jediné století. Jak už ale byli čtenáři varováni, jakýkoli „zákaz hotových peněz“ bude okamžitě následován nějakou formou konfiskace zlata a stříbra. Naše zkorumpované vlády očividně dělají vše, aby udržely v chodu rozkrádání našeho majetku Velkou Bankou a nedovolí Obyčejným Lidem vyhnout se zločinu inflace, zločinu negativních úrokových sazeb nebo udržet si majetek únikem k drahým kovům.

To jsou jen některé hrůzné finanční důsledky nejnovějšího (a blížícího se) zločinu velezrady… spáchaného těmi nejhoršími vládami, jaké si za (velké) peníze lze koupit.

 

 

Převzato z portálu Sprott Money

Autor je spoluzakladatel portálu Bullion Bulls Canada, který se specializuje na drahé kovy.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2015 07:22 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB