Podemos po volbách: Nebe ještě musí počkat

Email Tisk PDF

Pablo IglesiasRegionální a místní volby ve Španělsku podle všeho ukončily tradiční systém dvou politických stran, přičemž politickou scénu vychýlily do leva.



 

 

 

Tři dekády dominance dvou stran – aktuálně vládnoucích a stále otevřeněji antidemokratických konzervativců z Lidové strany a opozičních socialistů z PSOE – jsou historií. Vzestup dvou nových politických sil, levicového Podemosu („Můžeme“) a pravicových „Občanů“ (Ciudadanos) odčerpal hlasy oběma tradičním stranám a především ale lidovcům. Zůstali sice stále největší stranou v zemi, ale oproti minulým volbám ztratili dva a půl milionů voličů a spolu s nimi i možnost vládnout ve většině španělských regionů nebo ve velkých městech jako například v Madridu, Valladolidu nebo Valencii, které bývaly jejich baštami. Na regionální úrovni obě tradiční strany v minulosti získávaly kolem 80 procent všech hlasů, nyní jejich podíl klesl k padesáti procentům, přičemž Podemos a Ciudadanos nyní ve všech hlasováních skončili na třetím a čtvrtém místě a mají tak v rukou klíče od budoucích vládních koalic.

Úspěch Podemosu, strany, která vznikla na základech protestního hnutí Indignados v době propuknutí (stále ještě nevyřešené) finanční krize v roce 2008, naznačuje, že Španělé dál slyší na prodemokratickou agendu odmítající drastická vládní úsporná opatření.

„Jaro změn je nezvratné,“ prohlásil šéf Podemosu Pablo Iglesias po uzavření volebních místností. „Je pro nás nyní výzvou porazit Lidovou stranu v parlamentních volbách.“ Jak poznamenává třeba New York Times, lidovci sice zůstávají největší stranou v zemi, ale „mají nakročeno ztratit své parlamentní většiny pokud ne ve všech, tak v mnoha provinciích země.“

(foto Europa Press)Symbolem těchto změn jsou dvě ženy, které podle všeho stanou v čele největších španělských měst – v čele levicových koalicí totiž v Barceloně zvítězila Ada Colauová a v Madridu Manuela Carmenová. Obě přitom vyšly ze skutečných aktivistických prostředí. Jednačtyřicetiletá Colauová se pohybuje ve sféře sociálních aktivit už dlouho, stála u vzniku hnutí Plataforma Afectados por la Hipoteca (PAH), které bojuje proti vyhánění lidí na ulici kvůli nesplaceným hypotékám, a je jednou z nejznámějších tváří španělského odporu proti vládním výdajovým škrtům. O třicet let starší Manuela Carmenová je bývalá soudkyně Nejvyššího soudu, která za Frankovy diktatury působila v ilegálním hnutí odborových právníků, v uplynulých letech se věnovala právům vězňů a hájila práva na střechu nad hlavou pro na ulici vyhozené obyvatele Madridu. Kromě nesouhlasu s vládní politikou přitom obě ženy dávají najevo, že chápou demokracii jako systém, který nesmí být přepuštěn do rukou tzv. profesionálů, místo nich musejí vládnout lidé ochotní opravdu skoncovat s korupcí, paternalistickou politikou zákulisních handlů, vlastním obohacováním politiků a zavíráním očí před palčivými problémy. „Jsme hrdí, že proces boje za větší sociální spravedlnost není výjimkou jen pro Barcelonu, ale že je to nezastavitelná demokratická revoluce v Katalánsku, Španělsku a doufejme i v jižní Evropě,“ prohlásila po volbách Ada Colauová. „Ukázali jsme, že lze politiku dělat jinak. Obyčejní lidé, kteří obvykle nemají žádnou moc, dostali historickou příležitost a využili jí. Gratuluji!“

Lídr Podemosu Pablo Iglesias podotkl, že by se mu líbil rychlejší pád starých stran, ale „okolnosti nás nutí, abychom na tom pracovali dál.“ Zmíněnými okolnostmi byla nejen nenávistná kampaň korporátních médií, ale i hlasité vnitrostranické spory ohledně volební taktiky, což v uplynulých měsících Podemosu srazilo voličské preference. Přitom právě v lídrech Podemosu a jejich bombastických prohlášeních z posledního roku jsou podle všeho skryty i další příčiny „pomalého pádu“ lidovců a socialistů. „Bylo to právě jejich vedení, které neustále opakovalo, že Podemos je tu proto, aby zvítězil, že jeho jediným smyslem je převzít vládu,“ cituje The Nation španělského spisovatele Isaaka Rosu. „Znám spoustu jejich příznivců, kteří to vzali doslovně. Snílci neb realisté, uvěřili. A teď běžte a vysvětlujte jim, že nebe musí ještě počkat.“

Přesto je nynější volební výsledek Podemosu mimořádný, a to i s ohledem na skutečnost, že strana měla v porovnání se svými soupeři na předvolební kampaň zlomek financí. Podemos odmítl tradiční postup bankovních úvěrů, které prý jen podporují korupci a velkokapitál zároveň, a celou kampaň platil z mikropůjček od jednotlivých voličů, splatných hned po volbách, kdy stát vyplatí stranám příspěvky podle počtu získaných křesel. Tradiční strany postupovaly tradičně. Příkladem budiž šéf lidovců a španělský premiér Mariano Rajoy, který si od šéfa Realu Madrid Florentina Pereze za 16 tisíc dolarů pronajal soukromý tryskáč, jen aby stihl předvolební shromáždění ve Valencii. „My jsme na druhou stranu prokázali, že lze dělat kampaň prakticky bez peněz,“ podotkla Manuela Carmenová. „Použili jsme jinou měnu. Žádné lidovecké šekové knížky, ale osobní iniciativu, optimismus, spontánnost a žízeň po změně.“

Aktuálně se po celém Španělsku jedná o koalicích. Zatímco Ciudadanos v touze po moci deklarují, že jsou „připraveni utvořit vládu s lidovci, socialisty a dokonce i Podemosem“, čímž odhalují spíše oportunistický charakter svého vedení, Podemos je v tomto procesu zatím principiální. Ukazují to například předčasné volby v Andalusii, které se konaly už v březnu, kdy zvítězila socialistka Susana Díazová a někdejší europoslankyně Teresa Rodríguezová dovedla Podemos na třetí místo s 15 křesly v regionálním parlamentu. Socialisté sice získali 47 poslanců, ale i tak jejich dosud neochvějná vláda jedné strany v jednom z nejchudších španělských regionů skončila. Teresa Rodríguezová přitom vítězi voleb předložila tři podmínky pro možné jednání o koalici: odstranění zkorumpovaných politiků PSOE a zahájení protikorupčního vyšetřování, vyvedení státních peněz z bank, které vyhazují lidi na ulici, a drastické omezení počtu vysoce placených činitelů v andaluském parlamentu. „Občané nás vyzvali, abychom byli otevření dialogu, což jsme, a přitom zůstali pevní. Nepožadujeme nic nemožného,“ vysvětlila. Socialisté ale nejsou tyto podmínky s to splnit a Susana Díazová tak není s to utvořit vládní koalici -- v půli května do třetice nezískala důvěru, což podle všeho znamená, že Andalusii koncem roku čekají opakované volby. Podemos tak dostává šanci přeskupit síly a získat větší podíl voličských hlasů, soudí The Nation.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 27 Květen 2015 10:49 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz