Paradox US voleb: Triumf jestřábů a liberálních kauz zároveň

Email Tisk PDF

Kongresové volby v USA odhalily podivný fenomén: Když si mají voliči vybrat mezi kandidáty Republikánské strany a Demokratické strany, zvolí většinově republikána. Když si ale mohou vybrat mezi republikánskými a demokratickými řešeními konkrétních problémů, volí většinou ta demokratická.



 

Demokratická strana ve volbách 4. listopadu utrpěla drtivou porážku a ocitla se v menšině v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů. Ve 42 státech se ale zároveň rozhodovalo o asi 150 iniciativách. Většina z nich neměla ráz politického sporu, jako třeba otázka penzijního věku pro soudce či vydávání státních dluhopisů na krytí pestré škály projektů, další ale byly ale naopak jádrem ostrých konfliktů mezi oběma stranami amerického politického spektra. A v nich voliči rozhodovali až překvapivě liberálně.

Na Aljašce, v Kalifornii, Oregonu, Washingtonu a ve Washingtonu D.C. například volili legalizaci nebo významné omezení trestů za držení marihuany. Legalizaci zvolil také ostrov Guam, na němž mají USA obří námořní základnu, a jen těsně návrh na legalizaci marihuany pro lékařské účely neprošel na Floridě – pro se vyslovilo 57 procent voličů, ale k úspěchu bylo třeba souhlas 60 procent.

Zvítězily také všechny návrhy na zvýšení minimální mzdy, a to dokonce i v tzv. „rudých“ státech, tedy ovládaných republikány – konkrétně na Aljašce, v Arkansasu a Jižní Dakotě. „Obyvatelé Nebrasky se shodují na tom, že 40 hodin práce týdně by mělo stačit na to, aby člověk byl s to postarat se o rodinu,“ popsal schválení stejné normy nebraský senátor Jeremy Nordquist. A voliči v San Francisku schválili návrh na zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu, a to do roku 2018, zatímco magistrát Oaklandu musí navýšit minimální mzdu už od příštího března, a to z 9 na 12,25 dolaru. A obyvatelé Oaklandu spolu s občany Massachusetts k tomu ještě významně navýšili nemocenskou. „Zvýšení mezd nejspíš neovlivní rozhodnutí Kongresu předat Baracku Obamovi návrh, podle něhož by na federální úrovni měla být minimální mzdy zvýšena jen na 10,10 dolaru za hodinu,“ podotýká portál Politico. „Pokud se tak Kongres ale, podle očekávání, opravdu zachová, vítězství v těchto čtyřech státech pomůže demokratickému prezidentskému kandidátovi v roce 2016 hlasitě volat po navýšení mezd, což ovšem Obama v roce 2012 příznačně neučinil.“    

Voliči v Severní Dakotě a Coloradu pak odmítli přiznat oplodněnému vajíčku statut lidské bytosti v rámci trestního zákoníku. Ve státě Washington 60 procent voličů dosáhlo výrazného zpřísnění prodeje zbraní, čímž uzavřeli „díru v zákoně“, která umožňovala zcela nekontrolovaný prodej zbraní na tzv. zbrojních tržnicích nebo přes internet. V Missouri voliči valnou většinou odmítli ústavní dodatek, podle něhož měli být učitelé hodnoceni podle výsledků žáků a studentů a propouštěni takřka podle libovůle. V Coloradu zase „hlas lidu“ v osmi městech a okresech změnil několik let starý zákon, který právě městům a okresům zakazoval vlastnit telekomunikační sítě. Navzdory volbě pro „státní sítě“ přitom ale většinově zvolili republikánské kandidáty, kteří mají za to, že státu by nemělo patřit nic…

Za malou revoluci lze pak označit volby v texaském Dentonu, městu se 123 tisíci obyvateli. Právě tam bylo totiž před lety „vynazeleno“ frackování zemního plynu a ropy, a právě v Dentonu byl nyní fracking postaven mimo zákon, protože je v obydlených oblastech hlučný, může kontaminovat spodní vody a zahlcuje místní komunikace kamiony. „V Dentonu to kdysi všechno začalo,“ říká Bruce Baizel z ekologické organizace Earthworks. „Pokud tohle město v srdci ropného a plynárenského průmyslu nemůže s frackingem žít, tak pak kdo?“ Už pár hodin po volbách Texaská ropná a plynárenská asociace oznámila, že hlas lidu napadne u soudu, protože „neodpovídá státnímu zákonu a proto porušuje ústavu Texasu“.    

 

Do války!

Republikáni ovšem s některými návrhy uspěli také – například v Georgii voliči drtivou většinou podpořili ústavní dodatek zakazující státu navyšovat daně z příjmů, v Missouri zase zrušili zákon, který provazoval státní daň z pohonných hmot s nárůstem jejich spotřebitelských cen.

Největším triumfem Republikánské strany je ovšem ovládnutí Kongresu, do něhož míří spousta nováčků ve vrcholné politice, kteří ale neskrývají touhu dovést Spojené státy k dalším válkám nebo alespoň k přitvrzení zahraniční politiky, například v podobě sankcí proti Venezuele. Ještě dva měsíce bude trvat, než v Kongresu fakticky usednou, ale už nyní pořádají utajované schůzky s jestřáby typu Johna McCaina nebo Boba Corkera. McCain existenci těchto jednání potvrdil s tím, že se na nich probírá například zahájení zbrojních dodávek na Ukrajinu, způsoby obnovení tamní války v plném rozsahu nebo další zhoršení vztahů s Ruskem, což vcelku odpovídá názoru Moskvy, podle níž po nynějších volbách zlepšení vztahů s USA očekávat netřeba. John McCain obhajoval snad všechny války bez rozdílu, ale až dosud byl spíš řečník na pódiích na náměstích bez skutečné politické moci. Nově se ale stane šéfem vlivného senátního výboru pro ozbrojené síly a vůdcem početného zástupu válkychtivých politických noviců. A McCain už jedná – v noci na pondělí obvinil Rusko z dodávek zbraní a techniky rebelům na východě Ukrajiny, což je porušením příměří. „Pokud je to pravda, bude to poslední a přesvědčivou příčinou poznání, že dohoda o zastavení palby je fakticky mrtvá,“ prohlásil. „A pokud se tato informace potvrdí, musí USA a EU bezodkladně zpřísnit sankce proti Rusku,“ dodal s tím, že USA musejí Ukrajinu „zajistit vojenskými možnostmi k obraně územní svrchovanosti a k odporu proti Putinově agresi.“ (Ukrajina taková „potvrzení“ dodává, nicméně sám ukrajinský prezident Petro Porošenko koncem září přiznal, že jeho armáda v důsledku bojů nebo dezercí celých jednotek přišla o 65 procent veškeré těžké techniky, takže rebelové nové tanky či obrněné transportéry z Ruska podle všeho nijak naléhavě nepotřebují. Sami rebelové pak kolony těžké techniky označují za „rotaci sil Doněcké lidové republiky“. Faktem zůstává, že boje o víkendu propukly takřka po celé linii donbaské fronty a příměří platí jen teoreticky.)

Nové situace po prohraných volbách, za něž v noci na pondělí převzal plnou odpovědnost, nicméně využívá i Barack Obama. Obě americké strany se až do voleb snažily vyhnout hlasování o aktuální americké válce v Iráku a Sýrii, což Obamovi nevadilo, protože beztak tvrdil, že může o válce rozhodovat sám, byť se většina amerických právních expertů shodla, že prezident postupuje neústavně. Teď už je ale po volbách a taktiku mění i Obama – chce po končícím Kongresu, aby mu válku schválil ještě než nastoupí Kongres nový. Smyslem je pokusit se dojednat kongresovou podporu válce v rozsahu a intenzitě, jakou si představuje Bílý dům, protože lze očekávat, že nový Kongres bude chtít válku mnohem intenzivnější a agresivnější, což bude podle všeho platit pro americkou politiku na Blízkém východě jako takovém. Z právního hlediska je i tento Obamův postup nezákonný, protože podle zákona měl o schválení války žádat Kongres do 60 dnů od jejího zahájení, ale…

 

Rusko a Ukrajina mimo zájem

Nicméně, i válkychtiví jestřábi znovu narážejí na paradox amerického voliče. Například známý „válečnický“ senátor Lindsey Graham z Jižní Karolíny veřejně volal po zpřísnění sankcí proti Rusku, byl opakovaně zvolen, ale průzkumy mezi lidmi, kteří mu hlas dali, i těmi, kteří ne, ukazují, že ve zdůvodnění jejich volby není ani slovo o Ukrajině, Rusku nebo sankcích. Průzkum agentury Gallup přitom konstatuje, že toto téma není mezi 13 hlavními, jak je poskládali voliči demokratů i republikánů, neboť převažuje domácí ekonomika v různých podobách.

Exit poll televize ABC zjistil, že 34 procent voličů hlasovalo kvůli nespokojenosti s Obamou, 61 procent je nespokojeno s republikánskými lídry v Kongresu a mezi hlavními problémy, které Američany trápí, vyplynuly ekonomika, ebola, sňatky homosexuálů a legalizace marihuany. Celkem 65 procent Američanů má ve finále za to, že jejich země putuje špatným směrem.

Washingtonská agentura Pew Research Center se snad jako jediná zaměřila na obavy, s nimiž se Američané dívají do okolního světa. A srovnala tyto nálady se situací loni v listopadu. „Za největší hrozbu Američané považují Islámský stát,“ shrnuje Pew svá zjištění. „Islamistické extremistické skupiny jako Al Kajda byly na vrcholu našich žebříčků globálních hrozeb poslední roky. Přibližně každý sedmý Američan (71 procent) týž názor zaujímá i v posledním průzkumu, přičemž 67 procent nyní za největší hrozbu považuje IS, který loni ještě ani neexistoval. Na stejnou úroveň s těmito dvěma hrozbami se čas od času od roku 2009 dostává severokorejský jaderný program, íránský jaderný program, kyberútoky ze zahraničí a sílící Taliban v Afghánistánu. Po měsících konfrontace s Ruskem kvůli jeho akcím na Ukrajině roste podíl Američanů, kteří Kreml vnímají s obavami, ale roste jen mírně. Asi čtvrtina (26 procent) vnímá Rusko jako nepřítele a 49 procent ho považuje za vážný problém, ale ne za nepřítele. Tato čísla se příliš nezměnila od března, kdy Rusko anektovalo Krym, přičemž dubnový průzkum znovu odhalil, že veřejnost nemá zájem o další válku: 53 procent dává případně přednost zvýšeným diplomatickým a ekonomickým sankcím proti Rusku, ale 62 procent odmítá dodávky zbraní ukrajinské vládě.“

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 10 Listopad 2014 07:45 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz