Gruzie: Země s nemnoha možnostmi

Email Tisk PDF

(foto government.gov.ge)Nabídka členství v EU „není nyní možná“, ale „evropskou perspektivu“ zastoupí asociační dohoda, která bude podepsána v červnu. Tím skončila jednání gruzínského premiéra Irakli Garibašviliho v Bruselu, zatímco NATO Gruzii své dveře znovu přibouchlo.



Asociační dohoda podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa značí, že vazby mezi EU a Gruzií budou v rámci možností „co nejtěsnější“, což ale neznamená, že by „dohoda byla posledním krokem ve vzájemných vztazích“. Prezident EU Herman Van Rompuy už v půli května oznámil blížící se podpis asociačních dohod s Gruzií a Moldovou a při lednové návštěvě Vladimira Putina „otevřeně“ řekl Rusku, aby připravované asociační smlouvy „nenarušovalo“. Při oné příležitosti přitom ale Van Rompuy Putina zároveň například ujišťoval, že Brusel na Ukrajině nemá „žádné geopolitické zájmy“.

Irakli Garibašvili možné ruské vměšování vyloučil s tím, že si „je víc než jistý“, že dohoda bude podepsána bez komplikací a problémů. Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin ho prý ujistil že Moskva nemá v úmyslu do procesu zasahovat.  

Ruské ministerstvo zahraničí nicméně Gruzii zároveň varovalo, že by měla „chápat případné důsledky“ podpisu smlouvy, přičemž připomnělo, že od loňského zrušení zákazu gruzínského dovozu se Rusko stalo – po Turecku a Ázerbajdžánu -- třetím největším obchodním partnerem Gruzie.

Premiér Garibašvili nicméně soudí, že „vše bude v pořádku“, neboť se jeho vládě podařilo v krátké době od nástupu k moci vztahy s Ruskem „normalizovat a deeskalovat“.

Gruzínský prezident Georgi Margvelašvili nicméně při oslavách 23. výročí obnovení gruzínské nezávislosti poznamenal, že právě nezávislost Gruzie je „stále křehká“, části jejího území jsou dál „okupované“ a stát není s to ochránit práva svých občanů, kteří „žijí za ostnatými dráty“ v separatistických republikách Abcházie a Jižní Osetie.

Zatímco sblížení s EU je pro Gruzii podle všeho otevřené, členství země v NATO letos v březnu vyloučil osobně americký prezident Barack Obama. „Mám za to, že ani Ukrajina, ani Gruzie aktuálně nejsou na cestě k členství v NATO a plány na rozšiřování NATO v dohledné době nejsou,“ prohlásil.

Gruzie klepe na dveře Severoatlantické aliance už přes deset let, přičemž v roce 1994 přistoupila k programu Partnerství pro mír, v roce 1999 vyslala své vojáky do Kosova a v roce 2004 za vlády prezidenta Michaila Saakašviliho jako první stát kývla na individuální plán partnerství s NATO, načež se stala – z nečlenských států aliance -- největším dodavatelem vojáků do Afghánistánu. Bez ohledu na nátlak George W. Bushe ale evropské státy NATO na aliančním summitu v roce 2008 vstup Gruzie zamítly, a to hlavně v obavách z reakce Ruska. Tento verdikt pak byl potvrzen i na dalších summitech, naposledy v roce 2012.    

Podle komentářů v gruzínských médiích Obamovo rozhodnutí gruzínskou společností otřáslo, přičemž jedním z prvních politiků, kdo začal vyzývat Gruzíny k „přiznání reality“, se stala někdejší šéfka parlamentu Nino Budržanadzeová: „Gruzie nemá na vybranou. Pokud odmítneme dialog s Ruskem, kdo pak bude hájit bezpečnost naší země?“  

Irakli Garibašvili aktuálně komentoval i vývoj ve druhém jmenovaném „nečlenském“ státě, Ukrajině. Bývalý gruzínský prezident a pravidelný host na kyjevském Majdanu Michail Saakašvili totiž hned po vyhlášení nedělních prezidentských voleb prohlásil, že je Petro Porošenko „přítel, s nímž se dobře znají už od společných studií, a jemuž pomáhal ve volební kampani“. „Jedu dnes večer do Kyjeva a doufám, že jim pomohu prvními radami,“ prohlásil Saakašvili v rozhovoru pro americkou televizi CNBC.

Čerstvě zvolený ukrajinský prezident mezitím bez bližších podrobností uvedl, že mezi jeho poradci budou občané Gruzie, a novopečený kyjevský primátor a lídr strany UDAR Vitalij Kličko připustil, že mu Saakašvili „nabídl své služby“, přičemž prý už mluvil i s bývalým gruzínským ministrem hospodářství Kachou Bendukidzem. „Jsem si jistý, že jsou připraveni v případě potřeby pomoci,“ prohlásil Kličko nezávazně. Irakli Garibašvili na tyto zprávy Kyjeva reagoval: „To bych Ukrajině nepřál. Nově zvolenému prezidentovi Ukrajiny bych ze všeho nejdřív poradil, aby o Saakašvilim coby svému poradci vůbec nepřemýšlel. Moje přátelská rada by zněla: nechte Saakašviliho u ledu.“

V podobném duchu se vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle něhož Saakašvili „opravdu není ten, kdo by měl být jmenován vyjednavačem vztahů mezi našimi státy“.

 

Související: Saakašvili nechce svědčit o zločinech za své vlády

Související: Michail Saakašvili: hrdina nebo padouch (a rovnou vrah)?

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 27 Květen 2014 09:30 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz