V centru americké politiky je znovu mučení

Email Tisk PDF

USA informovaly Komisi OSN pro lidská práva, že zákaz mučení, zabíjení podle libovůle a věznění bez důkazů se na americké vojenské operace v zahraničí nevztahuje. Údaje o mučení nicméně Bílý dům tají i před vlastním Senátem, který se navíc stal objektem špiclování CIA.


Začátek ženevského jednání komise OSN se minulý týden zabýval tím, jak USA naplňují Mezinárodní pakt o lidských a politických právech (ICCPR). Diskusi vévodil výčet amerického porušování lidských práv ve světě, na což se Spojené státy bránily poukazem, že mezinárodní smlouva definující lidská práva neplatí pro příslušníky amerických ozbrojených sil. „Spojené státy se během jednání staly terčem vytrvalé kritiky pro svou globální protiteroristickou taktiku, včetně využívání bezpilotních letounů k zabíjení osob podezřelých z členství v Al Kajdě a z převážení vězňů do třetích zemí, které mohou praktikovat mučení,“ popsal jednání osmnáctičlenné komise britský deník The Guardian. „Členové výboru rovněž poukázali na to, že Obamova administrativa nedokázala postavit před soud žádného z činitelů, kteří byli za minulé vlády zodpovědní za povolení waterboardingu či jiných „zesílených vyšetřovacích“ technik.“

Nigel Rodley, britský předseda komise, profesor práv a někdejší vyšetřovatel OSN, který se zabýval případy mučení, poté naznačil, že zodpovědnost za mučení by měla být rozšířena i na právníky Bushovy administrativy. „Když jsou vydávány očividně velmi chybné právní názory, které se používají k ospravedlnění závažných zločinů, lze zvažovat, do jaké míry jsou autoři takových názorů součástí zločinného plánu,“ prohlásil. „Až dosud to bylo beztrestné, jak víme.“

Američtí zástupci v Ženevě kritiku odmítli s tím, že pakt neukládá žádné lidskoprávní povinnosti příslušníkům amerických ozbrojených sil v zahraničí, přičemž odmítli i to, jakým způsobem OSN pakt interpretuje. Právní poradce ministerstva zahraničí USA komisi vysvětlil, že „Spojené státy věří, že interpretace, podle níž se pakt vztahuje jen na jedince jak v rámci území, tak i v rámci jurisdikce, nejvíce odpovídá jazyku paktu a historii jeho dojednávání,“ konstatuje The New York Times.

Na tento názor reagoval švýcarský profesor ústavního a mezinárodního práva a člen komise OSN Walter Kalin: „Svět není bezpečné místo. A nebude snad ještě nebezpečnější, když jakýkoli stát prohlásí, že mu mezinárodní právo nezabrání v porušování lidských práv v zahraničí?“ Americká delegace nicméně zdůraznila, že z pohledu USA jsou nálety bezpilotníků v zahraničí plně „v souladu s mezinárodním právem“.

 

Zločinná CIA

Komise OSN rovněž vyzvala Spojené státy, aby odtajnily senátní zprávu o tom, jak CIA mučila a převážela vězně k mučení do třetích zemí. To je ale požadavek, který přichází ve špatnou dobu, neboť poslední dny ukazují, že Bílý dům dokonce i před vlastním Senátem už přes pět let utajuje nejméně 9 000 přísně tajných dokumentů, které mohou osvětlit právě okolnosti dnes už zrušeného mučicího programu CIA. A děje se tak navzdory veřejnému ujišťování Bílého domu, že bude senátnímu vyšetřování plně nápomocen. Není jasné, jak moc jsou utajované materiály důležité, nicméně skutečnost, že je Bílý dům odmítá vydat a nechce v této souvislosti přistoupit ani na žádný kompromis, vyvolává řadu otázek o tom, co by tyto dokumenty vlastně mohly ještě odhalit, konstatuje agentura McClatchy´s. CIA ani senátní výbor nechtějí informace médií komentovat, ale Bílý dům potvrzuje, že z více než 6,2 milionu stránek předaných Senátu „jich bylo malé procento odloženo stranou, protože odhalují důvěrné zájmy výkonné moci“. „Je to o precedentu a potřebě institucionálně chránit určité výsady výkonné moci a úřadu prezidenta,“ vysvětlil mluvčí Bílého domu Jay Carney, ať tím už konkrétně myslel cokoli.

Shodou okolností minulý týden navíc propukl otevřený spor mezi Senátem a CIA, když šéfka výboru pro tajné služby Dianne Feinsteinová obvinila agenturu ze snahy nejen mařit senátní vyšetřování, ale také z toho, že špiclováním zaměstnanců Senátu porušila ústavu. CIA takové špiclování podle očekávání popírá.

Senátorka Feinsteinová nyní tvrdí, že CIA „nejspíš porušila čtvrtý dodatek ústavy“, který zaručuje právo na ochranu osobní a domovní svobody, což je z jejích úst poměrně nezvyklé, neboť právě ona patřila k těm, kdo nejrazantněji hájili špiclování NSA a požadovali tvrdé potrestání Edwarda Snowdena za „vlastizradu“.

Není jasné, zda lze senátorku Feinsteinovou s notnou dávkou nadsázky rovněž považovat za whistleblowera, nicméně její odhalení o tom, že tajná služba špicluje vlastní Senát, v němž má Demokratická strana prezidenta Obamy většinu, podle některých napovídá, že se USA ocitly na hraně ústavní krize. Jak podotýká New York Times, Dianne Feinsteinová „poskytla tvrdé a přesvědčivé důkazy, že CIA se mohla dopustit zločinu ve snaze zabránit odhalení vyšetřovacích praktik, které byly ´zásadně odlišné a mnohem tvrdší´ než cokoli, co CIA popsala Kongresu“. Jinými slovy, zásadně odlišné a mnohem tvrdší znamená, že řeč je o nefalšovaném mučení z rozkazu vlády USA.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 18 Březen 2014 13:58 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz