Americký Vermont chce skončit s Wall Streetem

Email Tisk PDF

Patnáct měst schválilo rezoluci o vzniku banky, která by pracovala „pro lidi žijící ve Vermontu a nikoli pro Wall Street“. Vzniká tak nový fenomén, který zajímavě doplní neustále sílící síť družstevních záložen.


Poměrem tři ku jedné minulý týden obyvatelé amerického státu Vermont, který leží u hranic s Kanadou, podpořili ideu veřejné banky a vyzvali státní legislativu, aby takový finanční ústav zřídila a přijala zákony nutné k naplnění projektu. Připravoval ho už před čtyřmi lety kandidát na vermontského guvernéra Gaelan Brown, který tehdy na své webové stránce konstatoval, že Washington D.C. nad Vermontem „ztratil morální autoritu vládnout“. „Vermont musí využít výhod vlastní státní banky, která by spolupracovala s vermontskými soukromými bankami, odizolovala stát od korupce na Wall Streetu a navýšila investice do vermontských podniků.“

Za vzor těchto inovací přitom slouží státní banka Severní Dakoty, dosud jediná svého druhu v USA. Vznikla už v roce 1919 a podle expertů je dnes i díky ní Severní Dakota jediným státem USA, který přežil finanční krizi bez deficitu ve státní kase a na rozdíl od všech ostatních si uchoval i schopnost vytvářet nová pracovní místa. Funguje na principu „banky bankéřů“, neboť se podílí na úvěrech pro místní podnikatele či studenty, čímž jim umožňuje konkurovat velkým bankám sídlícím mimo stát, přebírá odpovědnost za rizikové úvěry, ručí za městské dluhopisy a poskytuje hotové peníze více než stovce místních bank.

Projekt vermontské veřejné banky nyní na principu přímé demokracie schválilo 15 z 18 měst, v nichž se konal „Den městského jednání“, každoroční akce, na níž voliči vybírají zastupitelstva, schvalují městské rozpočty a vyslovují se k bezpočtu důležitých otázek.  

Konkrétní návrh, senátní zákon 204, promění existující Vermontský úřad pro ekonomický rozvoj ve veřejnou banku, která bude přijímat vklady a sjednávat půjčky pro projekty realizované na území státu. Přitom podle lokálního listu Times-Argus sníží úroky a poplatky, které si účtují banky nesídlící ve Vermontu, a bude spolupracovat se záložnami na lokálních projektech, které by nebyly záložny s to ufinancovat samy.
V současné době jsou velké veřejné projekty do značné míry financovány z dluhopisů a soukromých investic, za něž stát platí úroky a poplatky, které se pak ale často nerecyklují zpět do vermontské ekonomiky. Obchod s dluhopisy řídí firmy z Wall Streetu, jejichž jediným cílem je navyšování vlastního zisku. Kromě poplatků, které si za své služby účtují, je možné, že podvádějí, aby do svých kapes vyvedly finance, které by mohly být použity ve Vermontu, soudí Times-Argus. Zatímco jsou nyní dluhopisy vcelku levné, mohou v příštích letech podražit a trh s nimi může vyschnout, dodává list. „Vytvoření státní banky a její posílení nás může dostat do pozice, kdy budeme s to snížit závislost na dluhopisech k financování velkých veřejných projektů.“
Podle Vermont Public Radio projekt veřejné banky podpořili obyvatelé měst Bakersfield, Craftsbury, Enosburg, Marshfield, Montgomery, Montpelier Plainfield, Putney, Randolph, Rochester, Royalton, Ryegate, Tunbridge, Warren a Waitsfield. Proti hlasovala města Marlboro, Barnet, Fayston a Greensboro.

 

Družstevní záložny posilují

Idea veřejné banky přichází v době, kdy v USA dál sílí síť úvěrových družstev, jimž klienty dodávají neustále rostoucí poplatky u komerčních bank. Průzkum z počátku letošního roku například ukázal, že 72 procent záložen dál vyřizuje šeky bezplatně, což je pro normální banky cosi nemyslitelného.

Záložny jsou neziskové družstevní podniky, které v zásadě fungují stejně jako banka, ale přitom kladou důraz na rovnost svých členů coby hlavní zdroj kapitálu -- vkladatelé se stávají „členy“, kteří získávají podíl v záložně rovnocenný s ostatními vkladateli.

Od roku 1994 počet členů družstevních záložen vzrostl o 44 procent na 99 milionů lidí, přičemž jejich celkové vklady přesáhly jeden bilion poprvé v roce 2012. I s ročním mírou růstu ve výši 6,2 procenta ale daleko zaostávají za komerčními bankami se 13 biliony. Vydávají ale přitom 17 procent kreditních karet a za posledních 20 let hypotéky od záložen rostou o 66 procent rychleji než od komerčních bank. Za toto období přitom ale v důsledku konsolidací poklesl počet záložen o polovinu, na současných asi sedm tisíc.

Americká bankovní asociace (ABA) už vyzvala Kongres, aby záložny zatížil daněmi, nicméně masová demonstrace členů záložen, která prošla Washingtonem koncem února, podle všeho dosáhla nejen zachování daňové výjimky, ale i zvýraznění zákonných rozdílů mezi komerčními bankami a záložnami.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 11 Březen 2014 07:34 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz