Kusturica: Ukrajina bude demokratičtější s Ruskem než s EU

Email Tisk PDF

(foto inserbia.info)„Pokud Ukrajina zůstane s Ruskem, bude za deset let demokratičtější, než když přijme vnucenou demokracii z Evropy,“ konstatoval v rozhovoru pro portál Vesti.Reporter srbský režisér Emir Kusturica.


Svérázným způsobem tak minulý týden vstoupil do bouřlivých diskusí, které nyní hýbou Ukrajinou poté, co vláda v Kyjevě odložila podpis obchodní smlouvy s EU a v zásadě tak silně zkomplikovala uzavření asociační dohody s Unií.

Související: Ukrajina ustupuje od bran Unie. Je to problém?

Na otázku, jak by si Ukrajina měla vybírat mezi EU a „ruskou“ Celní unií, Kusturica konstatoval, že je to podle něj zcela iluzorní volba. „Mluvíte rusky, jste část ruské kultury. Většinu obyvatel vaší země tvoří pravoslavní. V určitém smyslu Rusko svůj vznik odvozuje od Kyjeva. A vy teď řešíte, zda jít do Evropy, či nikoli? Už ve Vojně a míru se jedna postava ptá, kdy už přijde Napoleon a udělá z Rusů Evropany. To se ale nikdy nestane. Vždyť už v Evropě jste.“

Kusturica před několika lety přijal pravoslaví a nyní tvrdí, že v „ruském světě“ je svoboda vnímána mnohem hlubším způsobem, než v Evropě a Americe. „Svoboda je tady otázkou duchovnosti. Před deseti patnácti lety, kdy jsem pracoval v Hollywoodu, se mě jeden Američan zeptal, co to ta duchovnost je, co znamená. „Je to něco podobného, jako když černoši zpívají spirituály?“

Slavný režisér, který má blízko k České republice, přitom konstatoval, že „demokracie umírá. Technologická revoluce změnila lidské myšlení. Demokracii dnes potřebují hlavně ty imperialistické země, které chtějí dobýt svět, protože právě to jim demokracie umožňuje. Alternativou demokracii může být sociální revoluce, a ta už na Ukrajině probíhá – země je demokratická tak, jak je to jen možné. Pokud ale zůstanete s Ruskem, můžete být za deset let demokratičtější, než když si necháte vnutit demokracii z Evropy.“    



Zatímco Kusturica se svou skupinou No Smoking Orchestra minulý týden zaplnil kyjevské centrální náměstí na koncertu v rámci oslav 70. výročí osvobození Kyjeva ve druhé světové válce, ve čtvrtek v noci se na stejném náměstí už sešly asi dva tisíce stoupenců integrace Ukrajiny do EU, kteří se pokusili postavit stanové město, ale policie jim v tom zabránila. Podobné protestní akce probíhají také ve Lvově, Charkově a dalších městech, přičemž několik set lvovských studentů vyhlásilo kampaň občanské neposlušnosti.

Magistrát města Rava-Russkaja, které leží u hranic s Polskem, na základě evropské charty o místní samosprávě požádal Unii, aby město vstoupilo do unijních struktur i bez zbytku Ukrajiny. Podle magistrátu obyvatelé města „nebudou schvalovat, podporovat, uznávat a podřizovat se neukrajinskému rozhodnutí vlády“. V podobném duchu také městská rada Lvova označila centrální vládu v Kyjevě za nelegitimní. „Lvov vždy byl a bude evropským městem. My, zastupitelé, zdůrazňujeme nepřijatelnost geopolitického obratu. Ukrajina je evropská země. Nikdy nebudeme surovinovou kolonií Ruska,“ praví se v prohlášení.  

Arsenij Jaceňuk, lídr opozice a šéf Baťkivšiny, strany bývalé a nyní vězněné premiérky Julie Tymošenkové, mezitím obvinil prezidenta Viktora Janukovyče a premiéra Nikolaje Azarova z vlastizrady, neboť „rozhodnutí ukončit eurointegraci je neústavní a nezákonné“. Podle Jaceňuka ukrajinská vláda vyměnila proevropský kurz za dvacet miliard dolarů, které Ukrajině nabídlo Rusko, přičemž část z této sumy má prý být věnována na výdaje související s výkonem funkce prezidenta Janukovyče. „Vykšeftoval si s Ruskem své znovuzvolení na druhý mandát v roce 2015,“ prohlásil lídr opozice s tím, že součástí „handlu“ je i snížení cen ruského zemního plynu „pro prezidenta a jeho okolí“.

Julia Tymošenková nabídla, že výměnou za přistoupení k EU sama vyzve Brusel, aby tento krok nepodmiňoval jejím propuštěním. Osvobození vězněné premiérky, která na převážně chudé Ukrajině dokázala nahromadit majetek v miliardách dolarů, bylo jednou z hlavních podmínek EU pro asociační dohodu s Ukrajinou. Ukrajinský parlament ale ve čtvrtek zamítl všech šest zákonů nutných pro úpravu legislativy, aby mohla být Tymošenková propuštěna.

Sám Janukovyč si podle portálu LB.ua postěžoval litevské prezidentce Dalii Gribaskautové, že smlouvu s EU nemohl podepsat kvůli „ekonomickému nátlaku a zastrašování ze strany Ruska“. V opačném gardu nicméně reagoval ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož EU „vydírala“ a „tlačila“ na Ukrajinu, aby sama – kvůli množství problémů, které by přičleněním Ukrajiny Unii vznikly -- odložila podpis obchodní smlouvy. Po jednáních s tureckým premiérem Recepm Erdoganem v Petrohradu Putin zdůraznil, že je ochotný vést třístranná jednání s EU a Ukrajinou o obchodu a ekonomice, varoval ale, že tento čistě ekonomický problém nesmí být politizován a musí být veden na základě vzájemné rovnosti a respektu. Dodal, že právě Turecko má „bohaté zkušenosti s vyjednáváním s EU“ a Moskva proto požádá Ankaru o radu, jak si v takové situaci počínat. „Není to žádný vtip,“ odpověděl turecký premiér a připomněl, že Ankara má s obchodními rozhovory s EU 50 let zkušeností.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 23 Listopad 2013 18:46 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz