Začínají další dopředu marné „mírové rozhovory“

Email Tisk PDF

(graffiti v uprchlickém táboře Aida u Betléma)Stejné tváře, stejné téma, stejně nicotné naděje na dosažení kloudného výsledku – po třech letech pauzy začíná ve Spojených státech další kolo „mírových rozhovorů“ mezi Izraelem a Palestinou.

Všichni zúčastnění se už znají – šéfka izraelské delegace, někdejší ministryně zahraničí Tzipi Livniová i její palestinský protějšek Saíb Irikát už u podobných jednání byli nesčetněkrát, a dokonce i někdejší americký velvyslanec Martin Indyk, který byl ministrem zahraničí Johnem Kerrym pověřen nynější rozhovory řídit, už „byl u toho“, a to ještě za vlády Billa Clintona, když sloužil coby prezidentův zvláštní poradce pro Blízký východ. Nynější kolo pokusů o rozhovory bude jako „setkání starých známých, kteří se ale navzájem nemají moc rádi a navíc si ani moc nevěří,“ shrnul podle McClatchy´s situaci jeden z amerických diplomatů.

Nicméně, už na samém počátku se obě strany údajně dohodly, že v rámci nynějšího kola budou jednat celých devět měsíců, oznámil deník Times od Israel. Během této doby by se prý měly nějak dobrat bodu, kdy by se dala zahájit další jednání, a ta už by se měla týkat konečné smlouvy o řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Ministerstvo zahraničí USA nicméně oněch devět měsíců nepovažuje za žádnou „konečnou lhůtu“, ale optimisticky spíše za prostor pro snahu o odblokování problémů dříve, než bude – příští rok v dubnu -- oznámen další krach jednání.

Témata, která by se měla začít posuzovat, nejsou nijak nová, naopak – táhnou se už dekády. Většina diskusí – a s nimi souvisejících bloků – se bude týkat pokračujícího izraelského záboru a zástavby palestinských území a vytyčení reálných hranic skutečného palestinského státu. Otázku konkretizace palestinských hranic ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě zcela odmítá a nutí Palestince, aby souhlasili s nominální státností na nejasně definovaném území Západního břehu Jordánu, jehož hranice by se neustále posouvala s ohledem na další izraelské zábory.

Náměstek izraelského ministra zahraničí a zásadní odpůrce jakéhokoli jednání s Palestinci Ze´ev Elkin už dopředu varoval, že Netanjahu je prý ochoten ponechat Palestincům až 86 procent jejich Západního břehu pro potřeby palestinského státu. Je to v zásadě princip, který navrhoval už v předchozích letech Šimon Peres, nicméně palestinská strana ho odmítla, protože izraelský návrh vylučoval diskuse o statutu východního Jeruzaléma. Elkin, člen Netanjahuova bloku Likud, pohrozil, že pokud premiér nabídku zopakuje, „draze za to politicky zaplatí“. „Myslím, že jednání je chybou“ a že nevyústí v žádnou dohodu, protože Palestinci stále usilují o to, aby mohli na okupovaných územích vytvořit svůj vlastní stát, prohlásil Elkin. V rozhovoru pro Times od Israel vyloučil, že by palestinský stát mohl někdy vzniknout, přičemž připustil, že zároveň „neexistuje řešení“, co si počít s palestinským obyvatelstvem.  

Spojené státy podobné výroky přehlížejí ve snaze vydávat rozhovory za „velkou věc“ a za mimořádný úspěch Netanjahua i palestinského lídra Mahmúda Abbáse, byť oba se už dopředu snaží hodit vinu za očekávaný neúspěch jednání na toho druhého. „Oba lídři projevili ochotu činit těžká rozhodnutí, která byla nutná, abychom se dostali do tohoto bodu,“ minimalizovala nároky americké strany mluvčí ministerstva zahraničí Jen Psakiová s tím, že jim je John Kerry „vděčný za jejich vůdcovské role“.

„Bohužel tento proces už velmi dobře známe,“ popsal situaci pro McClatchy´s nejmenovaný americký diplomat, který se marných „mírových rozhovorů“ účastní už od roku 2003. „Optimisté tvrdí, že je dobré, když se lidé u stolu znají, protože lze přeskočit formality začít tam, kde to skončilo minule. Pesimisté tvrdí, že s těmito starými tvářemi nelze docílit ničeho jiného, než že načechráme proces, který nikam nevede už dvacet let.“

Všichni vědí, jak jednou bude vypadat konečná mírová smlouva, dodal pro agenturu člen palestinské delegace. „Máme mapy i předchozí dokumenty, s nimiž bychom se mohli ke smlouvě posunout rovnou o 99 procent. Nikdo nemusí znovu vymýšlet kolo. Není nutné, abychom se zase nikam neposunuli.“

Izraelský ministr Yuval Steinitz s postupem, který by rychle došel k cíli, nesouhlasí: „Je třeba začít od začátku. Nevstupujeme do rozhovorů s žádnými předběžnými podmínkami nebo s předem utvořeným názorem, ale se zcela čerstvým přístupem. Nemůžeme začít tam, kde to někdo kdysi skončil, tak by to nefungovalo.“

A k čemu jsou tedy dobré rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, kterou zastupuje Mahmúd Abbás, jehož legitimní mandát v čele palestinské samosprávy vypršel už v roce 2009? Některé zdroje připomínají novou směrnici EU, která zakazuje podporu nebo spolupráci s každým, kdo je nějak zapojen do ilegálních kolonií na okupovaném Západním břehu Jordánu, ve Východním Jeruzalémě nebo na Golanských výšinách. Sankce ovšem bude platit jen za podmínky, že nebudou obnoveny mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou…

Nezávislé izraelská média zmiňují i další důvod. Podle nich není smyslem rozhovorů dosažení míru, ale jen snaha „projednat“ se až za září, aby palestinská strana už neměla čas jít do Valného shromáždění OSN a dále povýšit statut Palestiny. Jak shrnul Larry Derfner na portálu +972: „Palestinská samospráva měla v plánu jít v září do OSN a zároveň s 20. výročím zkrachovalých dohod z Osla zahájit proces, v jehož rámci byl Izrael kvůli okupaci postavila před tribunál v Haagu. Izrael se oprávněně bál. Teď už je ale strach tentam. Fakt, že Palestinci souhlasili, že budou ve Washingtonu jednat, totiž znamená, že nepůjdou do OSN a nebudou podnikat žádné „jednostranné akce“. Místo toho se jejich vedení rozhodlo hrát spolu s izraelskou vládou.“

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz