Návrat hrdinů aneb korporátní diplomaté v Kosovu

Email Tisk PDF

Socha Billa Clintona v PrištiněPevné zapojení bývalých vysokých amerických činitelů, kteří pomáhali prosadit bombardování Srbska v roce 1999, do lukrativního byznysu navázaného na zkorumpovanou polooficiální vládu v Kosova dokumentuje materiál nazvaný Návrat hrdinů, který publikoval New York Times.

Text jmenovitě uvádí například bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou, generála Wesleyho Clarka, který bombardování Srbska velel, Jamese Pardewa, který býval Clintonovým zvláštním vyslancem pro Balkán a legislativního ředitele Clintonovy rady národní bezpečnosti Marka Tavlaridese. Tito tvůrci americké zahraniční politiky nyní profitují z bezskrupulózní státní struktury, jejíž vznik svou válkou umožnily, a jak podotýká například magazín Foreign Policy, americká pomoc od války jen posiluje kosovskou „grázlokracii“.

New York Times konstatuje, že Clark je předsedou kanadské energetické společnosti Envidity, která chce využívat ložiska kosovského lignitu a vyrábět syntetické palivo. Albrightová zase založila Albright Capital Management, který „se dostal do užšího výběru v tendru na koupi 75 procent ve státní telekomunikační firmě PTK“, podniku, který „by mohl přinést 400 až 800 milionů dolarů“. Pardew se o PTK zajímá rovněž a „už u nejvyšších kosovských představitelů lobboval ve prospěch konsorcia Twelve Hornbeams S.a.r.l /Avicenna Capital LLC.“ Dělat byznys do Kosova se vrátilo tolik bývalých amerických činitelů, že se jen těžko vyhnou kolizi, vysvětluje deník. „Experti v oblasti zahraniční politiky připomínají, že praxe, v jejímž rámci se bývalí politici vracejí k byznysu, je mnohem rozšířenější, než by se mohlo zdát. V soukromých rozhovorech bývalí činitelé připouštějí možnost střetu zájmů a dokonce i potenciální ovlivňování americké zahraniční politiky, zatímco diplomaté, kteří dříve svou kariéru trávili ve státních službách, stále častěji končí na lukrativních místech v soukromém sektoru.“ A v Kosovu tyto aktivity dalece přesahují sféru telekomunikací nebo těžby uhlí. „Největší infrastrukturní projekt v postjugoslávské historii Kosova -- 63 kilometrů dálnice z Prištiny k albánským hranicím – získal v roce 2010 společný podnik amerického koncernu Bechtel a turecké firmy Enka. V té době kosovský premiér odhadoval kontrakt na miliardu dolarů. Bechtelu k získání smlouvy pomáhal pan Tavlarides, legislativní ředitel Rady národní bezpečnosti z dob kosovské intervence v roce 1999. Podle zprávy o lobbingu předložené vládě USA pan Tavlarides lobboval v Kosovu ve jménu Bechtelu ohledně „otázek spojených s dálnicí“, přičemž byl sám ve službách washingtonské lobbistické firmy Van Scoyoc Associates. Nyní pan Tavlarides pracuje pro Podesta Group, která v lednu podepsala s kosovskou vládou smlouvu za 50 tisíc dolarů měsíčně, a nyní jí radí v otázce komunikací a posilování kosovských vztahů s vládou USA. Podesta Group spoluzakládal John Podesta, šéf kanceláře Bílého domu z druhého funkčního období Billa Clintona. Pan Podesta z firmy odešel v roce 1993, nyní ji vlastní jeho bratr Anthony,“ popisuje New York Times pavouka moci a vlivu v Kosovu.

Wesley Clark se v rozhovoru pro deník ohradil, že je „urážlivé“ naznačovat, že by byl v jakémkoli střetu zájmů. „Mé podnikaní je čisté, transparentní a pomáhá kosovskému lidu,“ tvrdí, byť jeho byznys ve skutečnosti profituje z „privatizace“ státního majetku. Kosovská vláda podle New York Times popírá, že by bývalé americké vysoké politiky protežovala, nicméně z nedávno uniklých dokumentů vyplývá, že situace je přesně opačná. „Výběr pana Pardewa coby jejich emisara byl ´životně důležitý´, protože kosovské elity ho ´znají a mají ho rády za to, jak se choval během války,“ konstatuje dokument pojednávající o jednání Pardewa s kosovským premiérem Ramušem Haradinajem. Po zveřejnění tohoto stanoviska Pardew z lobbistického konsorcia odešel a odmítl svou činnost v Kosovu jakkoli komentovat.

New York Times poukazuje na to, že telekomunikační byznys v Kosovu je tvrdý. V roce 2007 se kdosi pokoušel dvakrát o atentát na Antona Berišu, tehdejšího šéfa telekomunikační regulační agentury. Nejprve na něj stříleli, posléze na jeho auto zaútočili granátem. Beriša přežil. K útokům došlo krátce poté, co udělil druhou licenci na provoz mobilních telefonů slovinské firmě IPKO. Madeleine Albrightová už v roce 2004 přitom zaujala funkci „zvláštní poradkyně“ šéfa správní rady IPKO Akana Ismailiho, a ten je dnes pro změnu kosovským velvyslancem v USA.

Steven P. Schook, penzionovaný americký generál a bývalý velitel štábu mise KFOR má z toho všeho „smíšené pocity“: „Zdá se mi to trochu nechutné. V jednu chvíli to místo osvobozujete a vzápětí už se snažíte získat tam tendr.“

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz