Mimořádný sjezd ČSSD: Zvítězí zvedači ruky nebo myslící hlavy?

Email Tisk PDF

 

Sjezd 39 ČSSD foto FB ČSSDZáhy po neúspěchu ve volbách se začínají v ČSSD aktivovat různé skupiny členů. Vzniká nejprve platforma „Zachraňme ČSSD“. Zdá se, že to není jediná akce. Kritika uvnitř strany se rozrůstá. Mnozí její členové v médiích zveřejňují své názory a vzniká další kritická platforma tentokrát expertů strany. Vzhledem k mimořádnému sjezdu 18.února, veřejnost očekává, jak se ČSSD s tím vším vypořádá.

 

 

 

 

Související články: Chovancovy dopisy a jeho kandidatura

ČSSD očima insidera. Hrozí posun z demokratických pozic na národně socialistické a nacionalistické pozice

 

První jmenovaná platforma „Zachraňme ČSSD“ má být jakýmsi diskusním fórem a jejími zakladateli jsou bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola, bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek bývalý senátor Zdeněk Škromach, dále poslanec za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna, hejtman Vysočiny a poslanec Jiří Běhounek.

 

Platformě vadí ( viz ), že se ČSSD stala místo hrdé, sebevědomé a silné sociální demokracie malou šestou parlamentní stranou s marginálním vlivem na celostátní politiku, která se potácí kolem pětiprocentní hranice volitelnosti. Kolem této platformy bylo již dosti napsáno. Proti této platformě se ozval například Antonín Seďa ( viz ), který ji považuje jen za skupinu „která prohrála na sjezdu ČSSD a která je svázána s Lánským pučem. Personálně jsou to zajisté podporovatelé Miloše Zemana.“ Bývalý poslanec se do nich pustil zostra: „Drží ochrannou ruku nad úhlavním politickým protivníkem ČSSD (myslí M. Zemana – pozn.red.). A je třeba si položit otázku, proč se ohlašuje vznik platformy před hlasováním o důvěře menšinové vlády a před volbou prezidenta. Proč stejní lidé, kteří v roce 2013 ohrožovali vyjednávací pozici ČSSD o tehdejší vládě, dnes kritizují to, co zastávali v minulosti.“

 

Mimochodem ČSSD se hrdě hlásí ke své tradici, a to často ohlašováno jako jakási společná platforma pro všechny. Zavzpomínejme, co by tím mělo být chápáno a citujme například z prohlášení ČSSD v londýnském exilu z roku 1954: „Sociálně demokratický program přikazoval bojovat za věc chudých a ponížených, za spravedlnost, svobodu a lidskou rovnost. Odmítat sloužit komunistům, zneuctívat památku otců, zrazovat sociálně demokratickou tradici a otročit cizím zájmům.“ ( viz )

 

 

Kritika Michala Krause

„Hry na vyvedení ČSSD ze scestí, na které ji sami zavedli, se chopili ti samí političtí lídři v demisi, kteří přivedli ČSSD na práh politické bezvýznamnosti a během jednoho jediného volebního období dokázali promrhat dvě třetiny volebních preferencí. Lídři, kteří si jako členové politického grémia ČSSD v rozporu se Stanovami ČSSD uzurpovali v předvolebním období prakticky veškerou rozhodovací moc, nesvolávali nebo odkládali na neurčito zasedání P ČSSD a ÚVV ČSSD…“ citujeme další kritiku, která se objevila začátkem února a tentokrát je z pera známého člena ČSSD Michala Krause ( poslanec 1993 – 2006 ). Nebere si servítky se současným vedením a tyto lidi charakterizuje: „Generace rádoby vůdců, kteří nikdy vůdci nebudou, protože nejsou zvyklí o svá místa bojovat, naučili si je vysedět stylem, kdo nic nedělá, nic nezkazí, kdo nic nezkazí, je pochválen, kdo je pochválen, je povýšen, a to až do momentu, kdy v souladu se starým dobrým Parkinsonem dojdou na funkci o jeden stupeň vyšší, než na kterou stačí.“

 

Hlavně jim vyčítá: „Přestože Stanovy ČSSD jasně říkají, že předsednictvo ČSSD se má scházet jednou měsíčně, lídři v demisi pokračují v praxi roku 2017, nadále se schází pouze sami se sebou a vykazují tak všechny znaky zacyklené elity, která se neradí s nikým a nijak, jen sama se sebou.“

 

 

Dialog nebo vzpoura?

Je patrné, že uvnitř strany to vře a že dochází ke konfliktním situacím. Ostatně to naznačuje již materiál o ČSSD od Karla Machovce, který jsme publikovali, ale také se objevuje na serveru Novinky ( viz ) zpráva, kterou žurnalisté nazvali „vzpourou“ a jedná se o kritiku vedení od stranických odborných komisí, kterých má strana téměř tři desítky a sdružuje v nich kolem šesti stovek lidí z praxe. Jejich hlavní náplní jsou programová témata. Kritický materiál dostává do rukou redakce Práva, která z něj cituje jen určité pasáže např. „Stanoviska komisí, předávaná v posledních letech vedení strany prostřednictvím usnesení komisí, byla soustavně ignorována a komise se obvykle nedočkaly žádné zpětné reakce.“

 

Naše redakce se bez úspěchu snažila materiál získat a bylo nám odepsáno, že jde o interní dokument. Hlavní kritika, podle Práva směřuje, že experti byli ignorováni při tvorbě „klíčového stranického dokumentu“ – programu strany: „Vše, co se dělo okolo jeho přípravy, ukazovalo v plné nahotě zcela formální přístup vedení strany k programovým otázkám.“ K tomu jeden z expertů Martin Potůček podotýká ( viz ): „Aparát ministerstev vedených politiky ČSSD v koaliční vládě 2014–2017 začal i v programových otázkách nahrazovat odborné zázemí strany.“

 

Do této kritiky se zapojuje již jmenovaný Michal Kraus, který v tomto přístupu shledává přímou návaznost na mizerný výsledek voleb: „V činnosti útvarů public relations před volbami, které své výstupy s odbornými komisemi nijak nekonzultovaly, docházelo k závažným zkratům, zkreslením a chybám v komunikaci programových cílů strany na veřejnosti. Někdy se jednalo až o trapnosti. Není divu, že voliči ČSSD se v tom, kdo vlastně je ČSSD, co chce, kam kráčí, koho chce vlastně zastupovat, tak trochu ztratili.“

 

Podle Krause se nedá ani po víkendu očekávat nějaké zlepšení. „Obávám se ale toho nejhoršího, že sjezd opět po dohodách ve stylu, jak ty mně, tak já tobě, navolí takovou sestavu, za které formalismus a alibismus dál pokvete… Podle výsledků okresních a krajských konferencí je zřejmé, že ani teď ČSSD nenašla vnitřní sílu, která by byla schopná tento trend zvrátit. Ti, kteří vedli stranu v posledních letech, tak důkladně likvidovali všechny své byť jen trochu potencionální soupeře, že už ve vrcholných funkcích prakticky nezbyl nikdo, kdo by byl trochu osobnost. Takže se sociální demokraté budou muset smířit jen s tím, co je v nabídce.“

 

 

Jak sjezd dopadne

Jak to na sjezdu dopadne, naznačuje již současná atmosféra před ním. Jsou dvě možnosti: jedna z nich je varianta - „praní špinavého prádla“ s velkou emociální zátěží, což naznačil například kandidát na předsedu Jiří Zimola ( viz ): „Pochopil jsem, že panu Chovancovi nejde o stranu, ale o sebe a o posty. Bojím se, že to může sociální demokracii definitivně pohřbít.“

Druhá varianta, kterou výše naznačil Michal Kraus, je, že se sjezd utopí v přednesech „sjednotitelů strany“, kteří si to mezi sebou rozdají o předsednický post. Jedním z nich je například Jan Hamáček, který říká (viz ): „Nabízím sjednocení a zkušenost z Poslanecké sněmovny, kde jsem byl u mnoha kompromisů. Jsem schopný hovořit se všemi a věřím, že delegáty přesvědčím.“ Sjednotitelsky bude hovořit i Milan Chovanec, který to ostatně napsal i do svého kandidátského programu: „Budu tvrdě trvat na jednotné prezentaci. Podporujme bohatou vnitřní diskusi! Ale na konci se shodněme na závěru a toho se všichni držme!“

 

K této variantě se vyslovil brněnský sociální demokrat Zdeněk Koudelka (viz): „Kdyby si sociální demokracie zvolila za předsedu Hamáčka nebo Chovance, tak by mi to připadalo, jako když komunisté v roce 1989 si zvolili po Milouši Jakešovi Urbánka generálním tajemníkem. To prostě není žádná změna.“

 

Naprostou skepsi nabízí a naznačuje bývalý předseda strany Jiří Paroubek (viz): „Nyní mají delegáti mimořádného sjezdu vyřešit volbu vedení strany - tedy předsedy a místopředsedy - z více než čtyřiceti kandidátů zhruba za půl dne. Delegáti se budou dohadovat o procedurálních záležitostech, o programu, o zkostnatělých stanovách, vyslechnou projev prezidenta republiky, půjdou na oběd a odpoledne začnou volit členy vedení strany.

 

Možná, že zvolí nového předsedu strany a možná ještě i prvního místopředsedu. A pak se delegáti musí rozhodnout o nastavení sjezdu. Takže prakticky vůbec nedojde na diskusi o tom, co je základní otázkou dneška. Tedy, zda ČSSD půjde do vlády či nikoliv. Nedojde na zkostnatělé stanovy a už vůbec ne na obstarožní program, na stanovení generální linie strany. Prostě nedojde na nic podstatného. Sjezd skončí v pozdních nočních hodinách a zvolen do čela strany bude někdo z představitelů Sobotkova vedení, který údajně „ví jak na to“.“

 

K tomu bývalý lídr ČSSD dodává: „ČSSD je jen kousek od propasti. Většina její „politické elity“, vedená kmotry, si to vůbec neuvědomuje.“

 

 

Zvedač ruky – prázdná hlava

Když shrneme předsjezdové výstřely členů ČSSD, lze z nich do jisté míry vytvořit určitý cíl snah v ČSSD a jde nyní o to, která skupina představující další směřování v ČSSD zvítězí. Naznačují to již řádky o dvou variantách průběhu mimořádného sjezdu.

 

Dosud nebyla řeč o Miloši Zemanovi, který má mít na sjezdu projev. To může pomoci těm, kteří mluví a volají po návratu k politice jím kdysi ČSSD vedené. Jistě budou také argumentovat Zemanovým úspěchem v prezidentských volbách, kdy dokázal k sobě naklonit velkou část voličů. Pravdou je, že mu tehdy ve vedení ČSSD nevadily silné osobnosti, které mu dokázaly oponovat, jako například Petra Buzková.

 

Pro příznivce Zemana má člen ČSSD Ivan David nehezkou vzpomínku ( viz ): „Pamatuji si, jak na sjezd ČSSD v Ostravě dorazil prezident Miloš Zeman. Již před jeho příchodem panovala vzrušená atmosféra. Vstoupil prezident a všichni (!) freneticky aplaudovali vstoje. Po odchodu prezidenta probíhaly volby do nejvyšších orgánů strany. Když ani v druhém kole nebyla zvolena ani Marie Benešová, kdosi v řadě za mnou zvolal radostně: „Konečně jsme se zbavili všech Zemanových lidí!“ Z odborného zájmu jsem si prohlédl jeho veřejnosti neznámou tvář. Byl to typický do vyšší funkce vyzdvižený zvedač ruky – prázdná hlava.“

 

K prázdné hlavě lze na závěr podotknout, a to se týká nejen ČSSD, že klasické strany se svým aparátem a centrem působí tak, že jejich hlavy nestačí absorbovat rychlé společenské změny, růst dalších a dalších různých ideologických proudů. Vývoj je natolik dynamický, že mocenské centrum nestačí na to ani reagovat, natož připravit koncepci pro budoucnost strany.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 15 Únor 2018 08:43 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB