Pražská bezpečnostní konference: Budeme mostem, nebo pod válcem?

Email Tisk PDF

 

logo pražská bezp konference 11Když kterákoli organizace má za sebou deset konferencí a na konci té podle mínění většiny účastníků mimořádně zdařilé další, s přednášejícími z devíti zemí a tří kontinentů, avizuje přípravu dvanácté, musí to mít, obrazně řečeno, něco do sebe.

 

 

 

Poslední 11. pražskou bezpečnostní konferenci věnovalo Středisko bezpečnostní politiky Univerzity Karlovy tématu „Evropská unie - Česko - Asie: Výzvy a příležitosti pro ekonomiku, obchod a bezpečnost“.  Umístění naší země v názvu mezi dva kolosy evokuje otázku, zda organizátoři předpokládají, že budeme poněkud vznešeně řečeno mezi nimi mostem, nebo nás dříve či později převálcují?

Ačkoli to žádný z přednášejících explicitně neformuloval, ani pojem přesněji nedefinoval, základní myšlenkou konference bylo budování nového světového řádu. Posluchačům s kritickým myšlením a životní zkušeností při vyslovení podobného pojmu většinou naskočí husí kůže.

První námětek ministra zahraničních věcí Petr Drulák tuto globální tendenci vidí v probíhajícím přechodu od unipolárního světa k multipolárnímu. Už nebude dominovat spojenectví atlantické, ale čelit pomalu se integrujícímu pacifickému a euroasijskému. Ostatně z multipolarity světa vychází i naše koncepce zahraniční politiky.

 Je to dáno vzestupem kdysi tzv. rozvojových zemí. Čína sílí především ekonomicky, ztrácí ale již status světové továrny a dohání USA i v jiných oblastech. Čína přispěla i k jisté emancipaci Evropy, když se mnohé evropské země při nezájmu USA staly zakládajícími členy asijské investiční banky AIIB.

Zjevný je i vzestup Indie, i když se mu nevěnuje stejná pozornost jako Číně a sama tato země se na světové scéně moc neprosazuje. Škoda, že mezi těmito dvěma asijskými zeměmi panuje napětí. Indie bude mít brzo nejvíc obyvatel na světě. Podobný demografický růst je možné pozorovat i v dalších asijských zemích, Je to pro nás signál, že bychom se neměli zajímat jen o Čínu, ale o celou Asii.

Překvapivé je, že asijští představitelé chápou Rusko jako evropskou zemi. Rusům se to moc nelíbí, chtěli by být vnímáni i jako asijská země. Asi i proto, že Sibiř těžko zmodernizují bez čínské pomoci. Jenže zatímco Rusko míří na východ, Čína na západ.

Vážným problémem pro demokratické země je vyrovnat se rychlejším a mnohdy efektivnějším rozhodovacím procesům, které se autokraticky řízeným zemím při zajištění budoucnosti daří lépe. Příkladem našich neadekvátních strategických rozhodnutí může být ukrajinská, řecká a migrační krize včetně reakce na dění kolem Sýrie.

Není proto překvapivé, když se začíná diskutovat o tom, že společné zájmy by mohly být důležitější než společné hodnoty. Ostatně reálně to tak většinou je. Není možné přehlédnout, že ve světě averze vůči způsobu prosazování západních hodnot sílí. Setkáváme se proto s výroky, že evropský duch odhodlání zmizel a odstěhoval se do Asie. 

Přemýšlení o novém světovém řádu je pravděpodobně podmíněno i tím, že většina světových institucí není schopna zvládnout narůstající problémy. Nejpatrnější je tomu u OSN. Ani NATO nereaguje na ISIL.

I přes existující problémy se svět rozvíjí, a to právě na východ od nás. Musíme se s tím vyrovnat. Je to pro nás výzva i příležitost. Mohli bychom se ocitnout pod tlakem svářících se společenství. Podle mínění některých politiků ale zatím máme naší čínskou politikou nakročeno stát se i jistým prostředníkem mezi těmito světy.

Mostem by se mohl stát grandiózní projekt Hedvábné stezky. Už jen samotný fakt, že kdyby o ní chtěl někdo zasvěceně psát, na internetu o něm najde pět miliónů informací. Nemělo by proto rozhodně platit Kiplingovo Východ je východ a západ je západ, a nikdy se nesetkají.

 

Autor je sociolog.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 18 Listopad 2015 15:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz