Pochybností kolem církevních nároků na majetek přibývá

Email Tisk PDF

(foto Michal Stavrev LtN)Spisovatelka Lenka Procházková a dokumentarista Václav Dvořák v pondělí podali trestní oznámení kvůli vydávání poutního kostela sv.Jana Nepomuckého na Zelené hoře. O kostel projevila zájem římskokatolická církev, přestože jí nepatřil. Oba aktivisté to oznámili na dnešní tiskové konferenci před budovou České televize na Kavčích horách.


„Ředitelka Národního památkového ústavu ing. arch. Naděžda Goryczková se rozhodla, že jim ho vydá, čemuž se snažíme zabránit,“ uvedla Lenka Procházková. Kostel, který je nyní na seznamu UNESCO a patří mezi národní památky, byl totiž podle zjištění aktivistů kdysi součástí žďárského cisterciáckého kláštera, který byl Josefem II. zrušen a jeho majetek přešel do Náboženské matice. Ta byla zrušena v roce 1826 a její majetek byl privatizován. Po řadě soukromých majitelů se v roce Kostel sv. Jana Nepomuckého (foto NPÚ)1930 vlastníkem stala Eleanora Kinská, přičemž podle názoru aktivistů kostel na Zelené hoře, dílo slavného architekta Santiniho, patřil rodu Kinských až do znárodňovacích dekretů prezidenta Beneše v roce 1945. „Kinští dnes mají v držení velký obraz zakladatele kostela opata Vejmluvy, který byl vždy součástí kostela,“ uvedl Václav Dvořák. „Ptáme se tedy, jak je možné, že katolická církev se uchází o kostel, který byl v soukromém držení šlechticů a který do dnešní krásné podoby zrestauroval stát.“ Ředitelka NPÚ přitom sama prohlásila, že je poslední instancí v rozhodování o vydání majetku. „Nemáme tak jinou možnost, než podat trestní oznámení na paní ředitelku a na neznámé pachatele,“ prohlásil Václav Dvořák. „Pokud totiž ředitelka NPÚ tvrdí, že jí církev dodala jakési z roku 1953, který mají stvrzovat její nárok, máme za to, že ony dokumenty nejsou v pořádku.“

Na tiskové konferenci promluvil také bývalý hajný Jan Bouček, který se v rámci iniciativy proti „církevním restitucím“ věnuje otázkám lesů a půdy. „Stát nefunguje, jak by měl, a tak se ve věci musíme vrtat my, občané,“ konstatoval s tím, že už před časem iniciativa předala podnět Lesům České republiky s poukazem na skutečnost, že Broumovský klášter byl znárodněn Benešovými dekrety, a proto by na něj církev neměla mít nárok. Na základě upozornění aktivistů pak Lesy ČR odmítly benediktinům vydat 221 hektarů lesa, což lze považovat za první úspěch snah aktivistů.

Další podivným příkladem je řád premonstrátů Strahov, který nakoupil nemovitý majetek z pozůstalosti po knížeti JUDr. Klementu z Metternichu, a to podle kupní smlouvy uložené dnes v archivu v Chebu. Z této smlouvy je patrné, že církev hospodařila ve zvláštním režimu, neboť je výslovně uvedeno, že podle ministerského nařízení není námitek proti koupi. Obchod byl uzavřen 1. listopadu 1934 a majetek byl v držení církve do počátku října 1939, kdy premonstráti prodali celý majetek Konradu Henleinovi. Za premonstráty smlouvu podepsal opat Strahovský Metod Zaoral, převor Vít Hůlka a podpřevor Vojtěch Frejka. Aktivisté zdůrazňují termín „prodali“, protože ostatním Němci majetek bez náhrady zabavili. „Po válce se premonstráti domáhali zestátněného majetku do svého vlastnictví, něco málo dostali, ale většina zůstala v majetku státu,“ připomněl Jan Bouček. „Nyní požadují po našem státě majetek celý, přesto že za něho už dostali zaplaceno od Henleina.“ Problém visí i nad klášterem ve Vyšším Brodě, který zabavil Adolf Hitler a v roce 1945 byl znárodněn. „Do loňska byl tento klášter vedený na Hitlera, jak nám na základě informací z ministerstva zemědělství z roku 2008 potvrdil tiskový odbor Lesů ČR,“ dodal Bouček s tím, že studie agentury Ernst & Young, která byla zveřejněna na webu ministerstva kultury ČR, došla k závěru, že církev uspokojivě nedoložila – buď nedostatečně nebo vůbec -- 59 procent všech svých „restitučních“ nároků.

„Je příznačné, že ani příslušný zákon nepoužívá pojem restituce,“ shrnul Václav Dvořák. „Jsme zkrátka svědky toho, že stát daruje církvím majetek, který jí nepatřil nejméně 250 let.“  

Související: Národní galerie: Otazníky nad madonami

Proti současné podobě „církevních restitucí“ vystupuje i čerstvě vládní sociální demokracie. „V kontaktu s nimi nejsme, ale líbí se mi, že alespoň Alena Gajdůšková se snaží bránit Pražský hrad,“ řekla pro web Literárek Lenka Procházková. „To je velmi symbolické.“ Větší naději na spolupráci spisovatelka nicméně vidí s Úsvitem přímé demokracie Tomia Okamury, které prosazuje institut referenda. „Vláda sice komunistům nedávno zamítla návrh referenda, ale to neznamená, že tato otázka do sněmovny nepřijde. A bude to zásadní hlasování. Pokud to parlament zamítne, bude už vše a všem jasné.“

A proč se tiskovka konala před budovou ČT? Důvod je prý prostý. „Vždy, když jsme jako nezávislá iniciativa organizovali tiskovou konferenci, televize většinou nepřišly. Řekli jsme si tedy, že tentokrát vyjdeme vstříc té naší veřejnoprávní televizi, kterou si všichni platíme, a postavíme se před její vchod,“ vysvětlila Lenka Procházková. „V případě, že by někdo z nich měl zájem a vyšel s kamerou, tak by si nás mohl rovnou natočit a ani by si nemusel oblékat kabát.“

Nikdo takový se ale neukázal.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 23 Leden 2014 14:56 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB