Gorbačov o roce 1968: V životě jsem nezažil větší dilema

Email Tisk PDF

Gorabcov obal knihy Mlynar Gorabacov rozhovoryZnámý, žijící dlouhá léta na Ukrajině a v Rusku na dotaz, proč lidé ze Západu jsou v restauracích hlučnější než my, odpověděl, že v bývalém SSSR je to ještě markantnější.
Zajímavé vysvětlení určité doby. Co si myslí Rusové, když překazili v Československu určitý politicko-ekonomický vývoj v roce 1968. Ptají se po něčem? Jsou tišší a tišší, než kdokoliv jiný. Zajímavá souvislost vlivu politiky na ruch v restauraci...

 

 

Těžko uslyšíme z úst Rusů slova upřímné omluvy, mimo známých slov některých ruských disidentských intelektuálů (Natalia Gorbaněvská, Pavel Litvinov – odsouzen k 5 letům vězení, Ukrajinec Viktor Fajmberg a další) nebo oficiálních osobností jako například od Borise Jelcina („Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí." - 1993) nebo naposledy od Vladimíra Putina v březnu 2006 („Neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je").

 

Pětice omluv roce 1989
Prvním, kdo přišel s omluvou za osmašedesátý, bylo 11. srpna 1989 Maďarsko. Tehdy Maďarská socialistická dělnická strana veřejně publikovala svůj názor o fundamentálně nesprávném rozhodnutí k invazi do Československa. Sněmovna národního shromáždění Polska v roce 1989 přímo v den 21. výročí vojenské intervence přijala rezoluci odsuzující ozbrojenou intervenci. Další omluvnou rezoluci přijalo 1. prosince 1989 Lidové shromáždění NDR a omluvilo se československému lidu za svoji účast ve vojenské intervenci. 2. prosince přišla omluva z Bulharska.
4. prosince 1989 pak vedoucí představitelé pěti států Varšavské smlouvy na společné schůzce v Moskvě vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. Tím zazněla i určitá sovětská omluva, když ji předcházela Gorbačovova prohlášení o „nepřiměřené akci". K nim došlo rovněž během summitu USA-SSSR na Maltě, který se konal 2. až 3. prosince 1989.
Znění oficiálního prohlášení ze zasedání v Moskvě: „Vedoucí představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a Sovětského svazu na setkání v Moskvě 4. prosince t.r. prohlásili, že vstup vojsk jejich států do Československa v roce 1968 znamenal vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu a musí být odsouzen.
Tento protiprávní zásah přerušil demokratickou obnovu v Československu a měl dlouhodobě nepříznivé důsledky. Dějiny potvrdily, jak důležité je i v nejsložitější mezinárodní situaci použít politické prostředky k urovnání všech problémů a ve vztazích mezi státy přísně dodržovat zásady svrchovanosti, nezávislosti a nevměšování do vnitřních záležitostí, což je v souladu s ustanoveními Varšavské smlouvy."

NOVÉ: Dnešní omluva anonymů v Bulharsku. Ti na dnešní noc přebarvili v Sofii stojící památník Rudé armády na růžovo s nápisem na jedné straně "Bulharsko se omlouvá!" a na straně druhé "Omluvte se!" "Praha 68".

Gorbačova udivili lidé v pražských ulicích
Zasedáním v Moskvě byla role Gorabčova s ohledem na srpnové události vyčerpána, navíc ještě s dodatkem o stažení vojsk z území Československa a jejich nevměšování do vnitřních záležitostí země. Nebylo divu, neboť v hlavě Michaila Gorbačova se tenkrát honily podstatnější záležitosti z vrcholné schůzky na Maltě - jako například sjednocení Německa.
Základní vztah Gorabčovův k Československu se odehrál mnohem dříve. Ve své knize „Život a reformy" píše: „Z paměti mi nevymizely dojmy z cesty do Československa v roce 1969:... Pro mé osobní hodnocení měla velký význam československá postava číslo jedna - Husák: Slavný anti-fašista, jeden z vůdců Slovenského národního povstání, politik hovořící odvážně... byl jeden z horlivých stoupenců demokratizačního procesu v prosinci 1967 a lednu 1968. K "pozvání" vojsk Varšavské smlouvy neměl žádný vztah ... v roce 1969 nastoupil k tíživé roli odpovědnosti ke společnosti a vytažení země z akutní politické krize... Zdálo se mi, že československé vedení včele s Husákem, je schopné se vydat na cestu demokratizace a reforem. Události z roku 1968 posoudí, až nadejdou určité objektivní podmínky."
U Gorbačova lze také vysledovat, jak sovětské vedení tehdy chápalo další vývoj takzvanou normalizaci u nás. Lze pozorovat, jak sovětští představitelé přešli od důvěry v Husákovo křídlo (kde se jevily aspoň náznaky určitých reforem) k sázce na Jakeše. Gorbačov ve své knize píše: „Vývoj událostí ukázal, že Husák a jeho stoupenci neměli reálné šance se pokusit o změnu kurzu, trvajícího čtvrt století, Neměli dostatek energie, odhodlání.... Tón vedení strany udávali zastánci tvrdé linie seskupení kolem Vasila Bilaka. Zvítězil nad nimi syndrom osmašedesátého."
V té době si Gorbačov teprve budoval oblastní kariéru ve Stavropolsku. Až v roce 1970 byl jmenován tajemníkem KSSS za stavropolskou oblast a v roce 1971 se stal nejmladším členem ÚV KSSS. Jako generální tajemník strany se do Prahy dostal v roce 1985, ale tato návštěva se mu nevryla tak do paměti jako další z dubna 1987: „Opět nás vítali srdečně...a první věc, která mne upoutala, byla nálada ve společnosti a připravenost země na změnu. Bylo těžké vyjádřit, co se dělo v Praze na ulicích a náměstích, kde jsme se mohli přímo setkat s občany Československa. Lidé skandovali "Gorbačov" "Gorbačov" a vystavovali podomácku zhotovené plakáty s nápisem "Michaeli, zůstaň tu rok, nebo aspoň pár měsíců!"
Pro doprovod domácích straníků to byl viditelně nepříjemný vzkaz od jejich lidu, který takto vyjadřoval touhu po reformě – tehdy „perestrojce", která byla v Československu tabu.
Gorbačov se ale dostal do nepříjemné situace, když se jej občané ptali na rok 1968. Co na to tehdejší generální tajemník SSSR?
„Byla to nejtěžší otázka. Navíc nepříjemná pro politika, který byl vázán politbyrem v Moskvě na domluvě o charakteru pražské návštěvy. Jak to lidem vysvětlit? Cítil jsem, jak mi visí na rtech. V životě jsem nezažil větší dilema, jako v té chvíli."
Pochopitelně, že Gorbačov dal přednost řešení úkolů daných politbyrem KSSS, kterými bylo řešit s Československem a NDR vědeckotechnickou spolupráci, která by oživila socialistickou ekonomiku a podepsat smlouvy o společných česko-sovětských podnicích.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 21 Srpen 2013 14:35 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz