Takovou svěžest, zaujetí, nasazení a nadhled jsem u českého orchestru už dlouho nezažil. Nedělní koncert Pražské komorní filharmonie pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši v rámci festivalu Dvořákova Praha byl balzámem na duši rozervanou duchovním nihilismem, který se plíživě rozmáhá všude kolem nás. „Už jsme mysleli, že to nejde, a ono jde to," šeptal mi můj šibalsky naladěný vnitřní hlas. Duše plesala, uši se rozplývaly blahem a - světe div se - ústa se každou chvíli mimoděk roztáhla v širokém blaženém úsměvu. Proč jen se, proklatě, klasické hudbě říká v češtině „vážná"?!
Dirigent Jakub Hrůša se mazlil s taktovkou, objímal každou hudební frázi, vyskakoval ve svém fraku a naleštěných polobotkách vysoko nad podlahu slavnostně naladěného Rudolfina. Přitom se lahodně kýval a mával pažemi do rytmu jako rozradostněný, zamilovaný kormorán.
A muzikanti hráli jako o život, pro radost i pro žalost, až z toho běhal mráz po zádech a mysl nechápala, čím to je, že se okolní prostor tak nenadále naplnil čirou a rozdováděnou krásou! Dramaticky rozvichřená byla předehra k Beethovenově Leonoře, drásavě jiskřivé Honeggerovo Letní pastorále, ale zlatý hřeb přišel na konec v podobě skotačivé a zároveň podmanivé Stravinského Pulcinelly. Ty flétny, pohvizdující jako jarně rozněžnění ptáčci! Ty fagoty sametově přizvukující rozdivočelé maškarádě zvuků a tónů! Ten trombón chraplavě komický, kovově rozvibrovaný, drásavě útočící na břišní svalstvo divákovo a pobaveně debatující s rozčepýřenými violoncelly!
Pražská komorní filharmonie si burácivý potlesk, nadšené výkřiky bravo! a ovace na Rudolfinum až nezvykle rozdivočelé, bezpochyby zasloužila.
Díky, pane dirigente, díky, rozparádění muzikanti! Nedělní večer v Rudolfinu byl svátek, na jaké se nezapomíná!
Záznam z nedělního koncertu se mi nikde na internetu nepodařilo najít. Vezměte tedy zavděk alespoň Allegrem z Šostakovičovy 9. symfonie v podání výše opěvaného PKF a Jakuba Hrůši, které si můžete poslechnout zde:







chtel bych Vas velmi pekne poprosit o zaslani odpovedi, co se jednoho Vaseho uverejneneho clanku tyce.
Kdysi jste na/psal v nějakém časopise článek ohledně argentinské politiky, kde byla uverejnena i podobizna argentinske prezidentky - Kirchner - jako klauna, a bylo to na straně 89. Bohužel mám jen poslední stranu tohoto článku, tj. jeho exaktní torzo, a vůbec netuším o jaký časopis či název článku vůbec jde. A velmi rád bych si ho i přečetl celý, ale nevím, kde hledat.
Poslední věta z tohoto článku zní: " V Argentině to mají ještě v živé paměti."
Kdyby se Vám zachtělo, či víte o jaký časopis a článek, byl bych Vám velmi moc vděčen.
S pozdravem
Bonee