U knihovny s Petrem Bílkem č.35

Email Tisk PDF

U knihovny 35 2017Zbyněk Kašpar: Kruté příběhy sladké Francie (Garamond 2017)

 


Kdo se o historii Francie zajímá, neměl by od této knihy čekat žádné objevy. Jde o opakovací lekci, při které mohou čtenáři naskočit některé nové souvislosti. Za prvořadý cíl solidní publikace považuji inspiraci k výletům, upozornění na místa a děje pro turisty, které už notoricky známé francouzské destinace začínají nudit, i když ani ty zde nechybějí. Autorův styl věru netrpí osobitostí a poměrně často se propadne do průvodcovských klišé a úsloví typických pro tradování historických fám a drbů. Na druhé straně je Kašparovou předností, že nevaří výhradně z přečištěné vody jiných bedekrů, ale že vychází ze solidní osobní zkušenosti a znalosti lokalit, o nichž píše. Užitečné čtení, i když se do Francie nechystáte.

 

 

Mořic Klein: Cikánov (Nová tiskárna Pelhřimov 2017)
Když uvažuji, jak co nejstručněji charakterizovat tuto sbírku, nutí se mi výraz dokumentární poezie. Autor (1976), který už vydal jednu prózu i sbírku básní, v tomto případě rozsekal do veršů patrně autentické dopisy chovanců výchovného ústavu. Dikce mladých kriminálníků působí autenticky a pravděpodobně autentická je, ovšem sama o sobě rovinu konstatování, že takto se vyjadřují, ničím nepřesahuje. Syrovost a brutalita mají šokovat. „Nejvíc/ se těším na to, /jak budu o prázdninách/ zase s tátou krást." Sbírka je sledem drsných konstatování, kde autor nevytváří, nýbrž jen vybírá. Víc než upozornění, že i tato část reality je tu s námi a že se s ní dřív nebo později každý setká, se tu nedá očekávat. Co si Klein myslí, nevíme.

 

 

Tomáš Vlček: Ladislav Sutnar – Venuše (Galerie města Plzně 2015)
Katalog k výstavě, která byla součástí Plzně evropského města kultury, se mi dostal náhodou do ruky až nyní. Vizuálně výživná publikace obsahuje i odborně fundovanou studii o Sutnarovu tvůrčím úsilí ve Spojených státech v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy se plzeňský rodák a klasik moderního designu marně snažil zapojit do dobových výtvarných proudů. Syté barvy a ostré linie v konfrontaci s názvy prací ukazují, jak ironicky a hravě dokázal Sutnar vstřebávat erotiku a sex v atmosféře veřejně odpoutaného libida, ve které se tehdy ocitl. Je škoda, že dnes, kdy je mediální exploatace pornografie mnohonásobně větší, nepracuje mnoho tvůrců podobným způsobem a nenabízí katarzi obdobné umělecké úrovně.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB