U knihovny s Petrem Bílkem č. 21

Email Tisk PDF

 

U knihovny 21 2017Anna Bolavá: Ke dnu (Odeon 2017)

 


Druhý díl vodňanské ságy rozvíjí únavnou mátožnost světa první prózy nazvané Do tmy. Pro většinu postav od dětí až po dědečky znamená život jedno velké neštěstí a vyhnout se mu se daří jen lidem povrchním nebo podivínům. Autorčin (1981) oznamovací způsob evokuje chlad, vlhko, mlhu a plesnivění. Rozkládající se mrtvola v močálu, jako by značkovala svým zápachem celou krajinu. Úporně budovaný metaforický plán se bohužel v detailistických popisech pracovního procesu v drůbežárně a při rozvláčných záznamech nakupování prolamuje a zaznívají z něj satirické tóny, což ruší stylovou sourodost celku. Tato próza se odehrává v zóně, kde se umírá a kde se nedaří rodit děti. Ještě že je dost kuřat!

 

Přemysl Rut: Parlando cantabile. Od řeči ke zpěvu a zpět (Brkola 2017)
Číst tuto studii múzického profesora se vyplatí, i když zrovna nepomýšlíte udělat kariéru jako písničkář. Hudební a textařský laik tu má příležitost nahlédnout do řemeslnické dílny a podívat se na hlasivky Jiřího Suchého nebo V+W, jako kdyby stál v údivu v truhlářské dílně a sledoval, jak se rodí židle. Rut ukazuje, jak působivé a užitečné je, když zkušený praktik je mocen teoretického přemýšlení o tom, co dělá. Zobecnění je přesvědčivé, když má po ruce důkaz, že to tak skutečně funguje (součástí publikace je CD se třemi cykly Rutových písní). Rut mimo jiné charakterizuje autorský zpěv šestnácti interpretů, a když píše třeba o Rudolfu Pellarovi, je najednou vidět, že skrze hlas našel originální způsob, jak portrétovat osobnost.

 

Paul Heyse: Jsme kapkou v moři života (Prostor 2017/ překlad Zlata Kufnerová)
Myslím, že u nás málokdo ví, že Heyse (1830–1914) se stal roku 1910 prvním německým nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Tento výbor básní nabízí rychlý průřez jeho celoživotním dílem. Příležitostná poezie těžící většinou z cestovatelských zážitků nezáří originalitou a ze stoletého odstupu působí spíše pohasle. Intimní lyrika si zakládá na formální přesnosti, a proto preferuje sonet. Sdělnost vyhýbající se experimentu, klasicistní harmoničnost. „Pohlédni na sonet! Chápeš to souznění,/ to podobenství ve čtyřverší jeho slok,/ obraz dvou lidských dvojic? Na způsob:/ rodiče, děti – úzce spříznění." Nad znělkovými profily básníků člověka napadne, že zveršovat se dá všechno, když se chce. A tady se chce.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 05 Červen 2017 09:33 )  

banner Pidivadlo

Partneři