U knihovny s Petrem Bílkem č. 6

Email Tisk PDF

U knihovny 06 2017Franz Kafka: Proces (Státní nakladatelství krásné literatury a umění 1965/ překlad Dagmar a Pavel Eisnerovi)

 


Omámen četbou knihy Reinera Stacha Kafka/ Rané roky a kafkovskými eseji Libuše Moníkové potřeboval jsem se ponořit do autentického Kafkova textového prostředí a ověřit si věrohodnost vlastního minulého zážitku v konfrontaci s názory interpretů. „Mnozí si přinesli polštáře, které si dali mezi hlavu a strop síně, aby se neotlačili." Tahle věta z popisu soudního auditoria mi připomněla názor Jiřího Slívy, že Kafka se pro nás bavil. Zaostříme-li pozornost na tuto stránku klasikova psaní, jistě neodejdeme s prázdnou ani od Procesu. „ ‚Stoupněte si beze všeho na postel,' řekl malíř, ,to dělá každý, kdo sem přijde.'" Představuji si, jak Kafka čte takové věty přátelům, čítával rád, a jak ho baví, že je baví. Kdopak by se Kafky bál?

 

Elias Canetti: Druhý proces. Kafkovy dopisy Felici (Prostor 2004/ překlad Viola Fischerová)
Ač mám Canettiho rád, o této knize jsem neměl tušení do okamžiku, kdy jsem ji držel v ruce mezi regály Městské knihovny. Při své neznalosti jsem ji přece nemohl hledat. Tažen záhadnou gravitací překvapil jsem sám sebe. Kdo si to tu se mnou zahrával? Jung o podobných „náhodách" psal, utkvělé myšlení na jedno téma organizuje realitu. Před stovkami stran Kafkových dopisů poprvé vydaných v roce 1967 stojí Canetti s kolegiální zvědavostí a netrpělivostí. Zkoumá, jak se autobiografické momenty přetavovaly v neúprosné předivo Procesu. Jeho psychologické analýzy textů mají pozoruhodnou jemnost, až vzniká dojem, že dochází k fabulaci na druhou. Milostný trojúhelník Franz, Felice, Grete na prahu první světové války.

 

George Orwell: Spisovatelé a leviatan: Eseje IV. (1947 – 1949) (Argo 2016/ překlad Kateřina Hilská)
Úděsné čtení je nejdelší text svazku o příšerném anglickém školském systému na počátku dvacátého století, kde autor popisuje vlastní zážitky. Jinak jde většinou o recenze knih nebo o reflexi situace, v níž se po válce nacházela britská levice. V současném politickém rozpoložení po Brexitu je zajímavé sledovat Orwellovy úvahy o budoucím vývoji socialismu na evropském kontinentu. Zastává názor, že by měl zvítězit na celém území západní Evropy, pokud se Evropa, zvláště Británie nechtějí v budoucnu ocitnout pod nadvládou USA nebo Sovětského svazu. Zklamání působí Orwellova nekomplikovaná estetická kritéria, jak prosvítají za hodnocením zejména románů. Hlavní výtka Greeneovi nad Jádrem věci je nepravděpodobnost děje.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz