Orwell a média zvířat

Email Tisk PDF


osmy den ilustracePaní Kateřina Hilská vyprávěla, jak se dostala k překládání esejů George Orwella. Její manžel Martin Hilský se jako houslový virtuóz strunami probíral Orwellovými argumenty proti Tolstého zničujícímu odsudku Shakespeara. A redaktor nakladatelství Argo Martin Svoboda vysvětloval, proč se pustili do vydávání Orwellovy publicistiky. Připomněl autorovu bohatou novinářskou činnost a zmínil se o knížce Cesta k Wigan Pier, kde Orwell zpracoval své osobní zážitky z pobytu a práce mezi britskými horníky a vyložil svůj vztah k socialismu. Jak se za osmdesát let změnila žurnalistika!

 


Četli jste v poslední době v našich novinách nebo časopisech zevrubnou reportáž o tom, jak žijí, pracují a co si myslí horníci v kolabujících OKD? Vysílala některá televize dokument o postojích a názorech těchto lidí na současnou českou a nejen českou společnost? Jak se oni cítí v údajně bohatnoucí společnosti? Jak se dívají na to, co čeká je a jejich děti? Místo pohledu na živé lidi nabízejí média šarvátky proklamací. Kupuje se a prodává za korunu majetek v hodnotě miliard a nikomu z ministerských a oligarchických licitátorů ani na mysl nepřijde, že rozhodují o osudech svých spoluobčanů, reálných otců, matek a dětí, lidských bytostí cítících a myslících stejně jako oni a mnohdy hlouběji a bystřeji než oni. Ne, neříkejme tomu cynismus, protože dnes to slovo ztratilo obsah. Živel moci a peněz zavaluje společnost jako lavina, a koho strhne, vytluče z něj zázračnou rychlostí schopnost empatie, vydlabe mu ze srdce pojem o solidaritě a pak o sebe nechá duté lidi narážet ve zběsilých půtkách, jejichž dunění přehluší pláč postižených. Média se podbídla tomuto dunění a šíří je ozvěnou znásobovanou odrazy mezi hladkými zdmi mediálních domů. Nakonec to vypadá, jako by nešlo o nic jiného než o přehlušení skromných a konkrétních zvuků životního dne. A ono o to opravdu jde.
Jak jinak vidí svět a život novinář, který jako Orwell zápasí s nářadím v dole, než jeho kolega na noblesní tiskové konferenci podmazaný přinejmenším štědrým pohoštěním. Jak nesrovnatelně jinou osobnostní sílu prokazují. Jak k sobě nemohou patřit jako kolegové. Ale tohle téma jsme při debatě o knize měsíce Literárních novin v Literární kavárně v Řetězové ulici v Praze už dále nerozvíjeli. Pustili jsme se s profesorem Hilským a ostatními pozvanými do posuzování Orwellových literárních sympatií a antipatií, protože značnou část čtvrtého svazku esejů nazvaných Spisovatelé a leviatan zaujímají recenze soudobých knih. Někteří z přítomných se mi pak po diskusi přiznali, že si uvědomili, jak omezené jsou jejich vědomosti o klasikovi, když si mysleli, že napsal jen román Devatenáct set osmdesát čtyři, Farmu zvířat a jinak nic moc. A to jsme ještě ve sklepě Literární kavárny nechali stranou Hold Katalánsku s Orwellovými zkušenostmi ze španělské občanské války a ani o Na dně v Paříži a Londýně jsme nemluvili.
Další z pravidelných setkání nad knihou měsíce Literárních novin se odehraje na stejném místě 29. března v 19.00. Ke slovu se dostane zejména Marie Jirásková, editorka monumentálního výboru z díla Mileny Jesenské nazvaného Křižovatky. Unikátní publikaci vydalo nakladatelství Torst a za tým jeho spolupracovníků promluví Jan Šulc.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz