Česko-čínská kulturní výměna a Nová Hedvábná cesta

Email Tisk PDF

 

one belt one roadKonference listů  Guangming Ribao, Literárních novin a velvyslanectví Čínské lidové republiky.

 

 

 

 

Ve dnech 26. až 29. dubna navštívila Českou republiku delegace významného čínského deníku Guangming ribao, vedená šéfredaktorem Du Fwijinem. V rámci této návštěvy se mimo jiné konala konference na téma Čínsko-česká kulturní výměna a souvislosti s politikou Nové Hedvábné cesty (níže fotografie z konference). Organizátory této konference byl zmíněný deník Guangming ribao, Literární noviny a velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice.

Mezi účastníky konference byla velvyslankyně ČLZ paní Ma Keqing, šéfredaktor listu Guangnubg ribao Du Feijin, vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel a další hosté. S úvodními projevy vystoupili velvyslankyně Ma Keqing, šéfredaktor Du Feijin a vydavatel Miroslav Pavel.

 

 

záběr z konference

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z vystoupení velvyslankyně Čínské lidové republiky paní Ma Keqing

Mezikulturní výměna a vzájemná reflexe je důležitou hnací silou pro pokrok lidské civilizace a rozvoj světového míru, řekla úvodem paní Ma Keqing. Před dvěma tisíci lety vytvořili naši předkové v nesmírně velvyslanyně Ma Keqingnáročných podmínkách model mezikulturní výměny prostřednictvím Hedvábné stezky. Na starověké Hedvábné stezce spolu různé národy po staletí uskutečňovaly dodnes tradovaný epos přátelství a zanechaly nám tak cenné dědictví principů rovnoprávnosti a vzájemného prospěchu, inkluze, a vzájemné reflexe a spolupráce za účelem společného zisku.

Před třemi léty vyhlásil čínský prezident Si Ťin-pchng iniciativu Pásmo a stezka, která je moderní interpretací propojení lidstva a mezikulturní výměny. Sbližování mezi lidmi je jedním z pěti hlavních cílů iniciativy Pásmo a stezka. Klade si za cíl posílit přátelskou výměnu mezi zapojenými národy a podpořit tak porozumění a tradiční přátelství, aby se lidé různých národností, žijící v různých oblastech a zemích, dále sbližovali a propojovali. Chráněná značka této iniciativy patří Číně, ale její účinek přináší prospěch celému světu. Za více než tři roky od vyhlášení iniciativy jí vyjádřilo podporu již více než sto zemí a mezinárodních organizací, více než čtyřicet zemí a mezinárodních organizací podepsalo s Čínou dohody o spolupráci. Kruh přátel iniciativy Pásmo a stezka se neustále rozšiřuje. Investice čínských firem v zemích, zapojených do iniciativy, dosáhly výše 50 miliard amerických dolarů a řada velkých projektů se slibně rozvíjí. Díky tomu se povzbudil rozvoj ekonomik všech zúčastněných zemí a vzniklo mnoho pracovních příležitostí.

Výměna mezi Čínou a Českou republikou v oblasti kultury, vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastech má dlouhou tradici. Již v 18. století přicestoval do Číny a působil zde český misionář, matematik, astronom a hudebník Karel Slavíček, který pak Evropanům ze svých cest živě popisoval čínské zvyky a důležité úspěchy v oblasti matematiky a astronomie. V třicátých létech minulého století se pod vedením profesora Jaroslava Průška proslavila v Evropě česká sinologie a vznikla její slavná pražská škola. V padesátých létech minulého století navštívil Čínu slavný český malíř Zdeněk Sklenář, jehož přáteli se stali například čínští mistři Wu zuoren a Qa Baisyhi. Po návratu vytvořil Sklenář množství ilustrací ke knize o opičím králi Sunolvi. Krtkova dobrodružství jsou první zahraniční animovaný seriál, který byl promítán v Číně. Roztomilá, dobrotivá a zároveň odvážná kreslená postavička si v Číně získala velkou oblibu u dětského publika. V Číně je také dobře známý skladatel Bedřich Smetana a jeho symfonická báseň Má vlast, nebo spisovatel Jaroslav Hašek a jeho Dobrý voják Švejk.

V rámci iniciativy Pásmo a stezka se česko-čínská výměna v oblasti kultury, vzdělávání, zdravotnictví, cestovního ruchu a sportu nadále rozšiřuje a připravuje půdu pro rozvoj vztahů mezi oběma zeměmi. V březnu 2016 se konala státní návštěva prezidenta Xi Jinpinga v České republice, což dále podpořilo rozvoj výměna a spolupráce mezi oběma zeměmi. V roce 2016 dosáhl celkový počet čínských turistů v Česku rekordních více než 355 tisíc. Akce k uvítání nového čínského roku, pořádaná v Praze již třetím rokem, si získala oblibu u české veřejnosti. Čínsko-česká spolupráce v oblasti filmu a televize roste. Po úspěchu seriálu Krtek a panda a filmu Jen my víme kde, se v Číně na jednom z hlavních televizních kanálů právě promítá seriál Poslední vízum. Tento seriál, který byl natočen v koprodukci obou zemí a u čínského publika vyvolal kladný ohlas, zpracovává námět z druhé světové války. Čínští diplomaté tehdy pomohli k záchraně mnoha pronásledovaným židům. Kromě toho v České republice vzniklo první státem podporované centrum čínské medicíny ve střední a východní Evropě. Obě země také podporují překlady literárních děl a návštěvy mezi sinology. Pomocí kontaktů se Čína mění ze vzdálené země s obtížným písmem a bohatou historií a kulturou na blízkého partnera pro kulturní výměnu.

Nesmíme ale přehlédnout, že vnitřní podmínky a systémy v obou zemích jsou rozdílné a kulturní a historické tradice se liší. Vzájemné poznání zatím není dostatečné, v některých otázkách ještě přetrvávají nedorozumění a dokonce nepochopení a obavy. Proto máme před sebou ještě náročné úkoly a dlouhou cestu.

Česká republika leží v srdci Evropy a je proto důležitou zemí v rámci iniciativy Pásmo a stezka. Představuje místo setkávání různých kultur. Čína a Česko mají bohatou kulturní tradici. Obě země sdílejí ušlechtilou touhu po prosperující a rozvíjející se lidské civilizaci, obě země mohou poskytnout k výměně bohaté kulturní zdroje. Mezi Čínou a Českou republikou bylo navázáno strategické partnerství a já upřímně doufám, že obě země budou vystupovat nejen na základě rovnosti a vzájemné důvěry v oblasti politiky a rozvíjet oboustranně výhodnou ekonomickou spolupráci, ale také rozšiřovat kulturní výměnu, obohacovat a prohlubovat význam strategického partnerství, upevňovat tradiční přátelské vztahy mezi oběma zeměmi, a to i na úrovni veřejného mínění ve společnosti.

 

Z vystoupení Du Feijina, šéfredaktora listu Guangming ribao

Dávní čínští mudrci říkali: Když přijde mnoho mudrců, shromáždí se všichni mladí i staří. Tímto rčením chtěli vytvořit metaforu pro šťastné a významné setkání nad myšlenkou jít stejnou cestou ke vzájemnémušéfredaktor Du Feijin prospěchu, mít stejné ideály a vzájemně si pomáhat. Bylo to podobenství o partnerech, kteří společně nesou velké břemeno. Tato slova plně vystihují moje osobní pocity. Díky budování Pásma a stezky je možné propojit vody Vltavy a Žluté řeky, lze propojit rozsáhlé území střední Evropy s čínskou civilizací. Aby se mohly setkávat dávné kultury Číny a Česka, abychom se dnes mohli zde setkat i my!

Čína a Česká republika mají dlouhou historii a slavnou kulturu. Výměna v oblasti kultury a umění a vzájemné kulturní reflexe jsou dalekosáhlé a dlouhodobé. Před třemi sty léty vstoupil na čínskou půdu český jezuita Slavíček. Započal svoji osmnáctiletou kulturní pouť a otevřel bránu mezi asijskou a evropskou kulturou. Ze svého pobytu v Číně posílal do své vlasti mnoho knih a dopisů, kde Evropanům popisoval, co na svých cestách viděl a slyšel. Psal také o místní situaci a zvycích. Později byly dopisy uspořádány v knihu „Listy z Číny“, která se po svém vydání stala živým svědectvím česko-čínské kulturní výměny. Téměř před sto léty přijel do Pekingu zakladatel pražské sinologické školy Jaroslav Průšek. Osobně zažil modernizaci Číny a její společenské a kulturní proměny, přeložil mnoho starých i modernějších literárních děl a v Praze založil Lu Sünovu knihovnu. Představil českému publiku obraz Číny, země s bohatou kulturou a minulostí, která právě jako fénix vstala z popela a rozpíná svá křídla.

V posledních několika desetiletích se mezi Českem a Čínou kulturní výměna neustále prohlubuje. Mnoho děl čínských moderních spisovatelů, například Čang Aj-ling, Su Tchung, Mo Jen, Jü Chua, a Liou Čen-jün, je překládáno a představováno českému čtenáři. Stále více tak Češi mají možnost pocítit duchovní dimenze čínské literatury a její estetickou a uměleckou koncepci. Českým kulturním velikánům světové třídy – od hudebních skladatelů Smetany a Dvořáka, přes spisovatele, jako jsou Kafka, Kundera, Hašek, Seifert a Hrabal – se v Číně dostává vřelého přijetí. Fučíkova Reportáž psaná na oprátce a Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka jsou mezi čínským lidem velmi dobře známé. Probuzený národní duch v těžké době a národní čest člověka ohromují. Kafkův Zámek a Metamorfóza a Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí mají v Číně obrovské množství čtenářů. Filozofická hloubka, které dosahují a jejich hluboká reflexe skutečného lidského života je již dávno zařadily do společného světového bohatství.

I v dalších oblastech kultury a umění Čína a Česká republika rozšiřují výměnu. V Číně a v Praze se odehrává romantický film „Jen my víme kde“. V česko-čínské produkci natočený film „Poslední vízum“ s protifašistickým tématem umožňuje divákům pocítit napříč národy a zeměmi společný osud lidstva. Animovaný seriál Krtek a panda, který čínská centrální televize CCTV vyrobila společně s českým partnerem Little Mole, umožňuje navrátit se do dětské nevinnosti a poetičnosti a zažít ideální mezilidské vztahy. U těchto druhů spolupráce se z malého skládá velké, neustále se zde z různých úhlů ukazuje humanistický duch, který je také obsažen v politice Pásu a stezky. Vysvětlují se hluboké zásadní hodnoty osudového lidského společenství.

Odcizení a odmítání je často doprovázeno ignoranstvím. Proto pouze výměna a vzájemná reflexe může přinést světlo civilizace. Média jsou nositelem a kanálem šíření informací a kulturní výměny, jako například deník Guanming ribao, Literární noviny a nakladatelství Verzone. Nesou na bedrech   břímě zvláštní mise, zahrnující proces prohloubení mezikulturní výměny a vzájemné reflexe mezi Českem a Čínou. Aby ještě lépe mohly plnit toto poslání, dovolím si zde přednést tři návrhy:

Za prvé: Prohloubit vzájemnou kulturní reflexi v obou zemích prostřednictvím kultury. Kultura se díky výměně stává pestřejší, díky vzájemné reflexi se stává bohatší. Jakákoliv kultura, bez ohledu na to, v jaké zemi vznikla, ve společenském podhoubí kteréhokoliv národa, je vždy v pohybu a je otevřená. To je důležitá zákonitost šíření a vývoje kultury. Česko i Čína jsou kulturní velmoci, měly by proto ve strategické rovině a v dlouhodobé perspektivě vědomě podporovat kulturní výměnu mezi oběma zeměmi prostřednictvím vysoké kultury, vzájemné kulturní reflexe a vzájemného učení se.

My jako lidé z médií musíme vytvářet ideály a cíle osudového lidského společenství, ještě více vědomě stát v předvoji vývoje, stát v první linii vzájemné reflex a učení se. V oblasti kulturní výměny mezi Čínou a Českem, mezi Čínou a Evropou, nám musí záležet  na současném stavu a trendech vzájemné reflexe v oblasti kulturní výměny .

Za druhé: Prostřednictvím těsné spolupráce na poli literární výměny musíme podporovat vzájemné sdílení kultury obou zemí. Literatura vyjadřuje temperament národa, literatura je světový jazyk. Věnujeme-li pozornost duchu, temperamentu a tvůrčím konceptům nějakého národa, vždy se jako první zaměřujeme na literaturu. Hrabal upřímně miloval Knihu o Tao a ctnosti od Lao – c´. Několik let před svou smrtí napsal: Když jsem začínal s psaním, chtěl jsem se naučit psát. Ale až teď jsem zcela pochopil „nečinit a přesto dosáhnout všeho činění“, jak říkal Lao – c´.  Je evidentní, že čínské klasické dílo jej hluboce ovlivnilo. A v mnoha vynikajících literárních dílech českých spisovatelů tak čínští čtenáři pocítili nevšední temperament a přitažlivost Česka jako země a českého národa. Jako lidé z médií musíme nést břímě odpovědnosti a aktivity v oblasti podpory světového míru a harmonie. Měli bychom dát prostor síle institucí pro šíření kultury hlavního proudu a podpořit založení čínsko-českého fondu pro literární výměnu, zvýšit kvalitu a úroveň literárních překladů a prohloubit spolupráci na poli literatury, při níž obě strany vyhrávají. Měli bychom společně podpořit vybudování pobytové a tvůrčí základny pro spisovatele, pozvat čínské spisovatele, aby zažili český život a české spisovatele, aby zakusili život v Číně.

Za třetí: Média hrají důležitou a nezastupitelnou roli v šíření idejí, hlubším porozumění a ve vzájemném poznání. Posílení mediální spolupráce a plné rozvinutí funkce médií pro šíření informací a propojování kultur je nepostradatelným předpokladem budování „měkké“ infrastruktury Pásu a stezky. V loňském roce byl v České televizi vysílán rozsáhlý čínský dokumentární film Třetí pól, představující harmonické soužití člověka a přírody v tibetsko-čching-chajské náhorní plošině. Mnoho diváků hluboce zaujaly ve filmu zobrazené skutečnosti a zvyky. Účinně to zvýšilo porozumění pro Čínu a její poznání.

V posledních dvou letech deník Guangming ribao uveřejnil řadu významných reportáží jako například „Hrabal: smutný král české literatury“, které živě odrážejí přitažlivost českých dějin a kultury a které dosáhly velké obliby mezi čínskými čtenáři a uživateli internetu. Jakožto mediální instituce hlavního proudu bychom měli aktivně podporovat prohloubení čínsko-české mediální spolupráce, pohotově, komplexně, objektivně a do hloubky informovat o úspěších ekonomického a společenského rozvoje v obou zemích a také při budování Pásu a stezky. V Česku vyprávět čínské příběhy, v Číně vyprávět české příběhy. Měli bychom inovovat formy mediální spolupráce, vytvořit mechanismy pro vzájemnou výměnu novinářských a informačních produktů, rozšířit výměnu pracovníků, prohloubit dialog a spolupráci v oblasti vývoje tradičních i nových médií, podporovat, aby se média obou zemí stala blízkými partnery a aby se lidé obou zemí stali blízkými přáteli.

Milan Kundera řekl: Život je strom, který roste podle mnoha možností. V posledních třech létech dosáhla iniciativa Pás a stezka vývoje a úspěchů, které předčily očekávání. Spolu s tím, jak poskytuje zúčastněným zemím a oblastem jejich lidu neomezené příležitosti k rozvoji a ekonomickému zabezpečení, nabízí zároveň nové možnosti k výměně mezi lidskými civilizacemi. Přiložme ruce k dílu, rozvíjejme čínsko-českou kulturní výměnu, podporujme iniciativu Pásu a stezky, buďme společně svědky nové kapitoly lidské civilizace 21. století, buďme těmi, kdo ji osobně zažijí a napíší!

 

Z vystoupení Miroslava Pavla, vydavatele Literárních novin

Dovolte, abych začal citátem. André Malraux, francouzský spisovatel, esejista a politik, který žil v minulém století, jednou řekl: Kultura je to, co způsobilo, že člověk je něčím víc než jen náhodnouvydavatel M Pavel hříčkou přírody.

Pokusme se společně zamyslet nad tím, co se všechno skrývá pod slovem kultura.

Myslím si, že je to v prvé řadě kultura vnímání, kultura vidění. Ano, jistě máme všichni stejný pohled, jsme příslušníky stejného biologického druhu. Ale to nám nebrání vidět svět velmi různě. Jinak ho vidí spisovatel, jinak malíř, jinak sochař, jinak hudebník. A jinak svět kolem sebe vidí Čech, Číňan, Američan, Rus. A tak bych mohl pokračovat. Nekonečná variabilita uměleckých pohledů na svět je  velmi vzrušující a nekončící záležitostí.

Tato variabilita ovšem vyžaduje kulturu pochopení a porozumění. Musíme být schopni tuto různorodost uměleckých pohledů na svět nejen vnímat, ale snažit se ji také pochopit a porozumět jí. Pochopíme-li a porozumíme-li jiné kultuře, jsme na dobré cestě k tomu, pochopit i národní a historické kořeny, ze kterých ta která kultura vyrůstá.

A pak už  zbývá poslední, velmi náročný krok k tomu, abychom zvládli kulturu spolužití a koexistence. Kulturu respektu k tomu, jak svět svýma očima vidí ti druzí.

A je to právě tato kultura respektu, která bude v dnešním rozpolceném světě hrát zřejmě klíčovou roli. Neobvykle významnou roli v tom mají média, která mohou, ale také nemusejí, ke kultuře pochopení a porozumění a ke kultuře respektu přispět. Jistě, světem cloumají různé politické, ekonomické a vojenské zájmy. Pokud si ovšem neosvojíme kulturu respektu, čeká tento svět nepříliš radostná perspektiva.

Dovolte, abych – jako jsem začal – použil i na závěr citát. Tentokrát je jeho autorem literát Lin Kchuan z doby Tchang z let 618–906. „Neříkej, že jen na hřbetě koně ovládneš zem, odedávna všichni hrdinové rozuměli též básním“.

 

Deník Guangming ribao s článkem o pražské konferenci

noviny brief

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozdrav prezidenta republiky:

 

prezident M Zeman pozdrav prezident M Zeman pozdrav 2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 18 Květen 2017 09:30 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz