„...symfonie svého druhu..."
Co Čech, to muzikant, platívalo kdysi. A tak není divu, že i v nejzapadlejších koutech zanechala hudební historie nějakou stopu. Zkušený fotograf Otto Dlabola, pro kterého se hudba stala jedním z ústředních témat, po léta objížděl celou republiku a zachycoval černobílým obrazem místa spojená s životem slavných, ale i dnes pozapomenutých skladatelů či interpretů rozličných dob - od středověku až k moderní době. Část této unikátní kolekce vyšla kdysi v knize Průvodce hudební Prahou (1988), další díl přináší nová obrazová publikace z nakladatelství XYZ. Jsou to fotografie, které mají výrazný dokumentární charakter - aniž by ovšem jejich autor opomíjel i estetickou funkci. Zkrátka, kniha nabízí příjemný zážitek pro oko, obsahem je ovšem poučná. Úvodní slovo přirovnává zveřejněný Dlabolův fotografický soubor k symfonii, „v níž se splétají jednotlivé nitky dávné historie české hudby a osudy jejích mistrů s dneškem".
Obrazové části předchází hutný text hudebního publicisty Antonína Matznera. Výchozím bodem se mu stal Sedlec, dnes součást Kutné Hory, a jeho katedrála Nanebevzetí Panny Marie, odkud pochází první česká hudební památka, Sedlecký antifonář. Symbolické putování nejvýznamnějšími místy téměř tisícileté domácí hudební historie končí v samém středu Prahy, u budovy bývalé strojové vodárny vystavěné roku 1883 v novorenesančním stylu Antonínem Wiehlem, v níž od roku 1936 sídlí muzeum Bedřicha Smetany. Mezi tím nás Matzner provede samotami i malými vesničkami, kláštery i aristokratickými sídly, městy... A nepřipomíná vždy jen postavy a děje klasické hudby. Nad soutokem Vltavy s Labem je řeč i o Mělnické polce Ferdinanda Petra, u Zlonic je vzpomenut i zdejší rodák Eduard Ingriš, odvážný cestovatel a autor písničky Teskně hučí Niagara.
Jedinou vadu ta kniha má: rozsah a formát znemožňují vzít si ji s sebou na cesty.
(Čechy hudební. Fotografie Otto Dlabola, text Antonín Matzner. XYZ 2009, 288 str., 599 Kč, ISBN 978-80-7388-167-2)
