40 let českých kmenů

Email Tisk PDF

 

Anarchismus 1 máj 1996 foto F LábNa počátku byla kniha. Vyšla v roce 2011, nesla název Kmeny a kolektiv autorů pod vedením Vladimira 518 a Karla Veselého se v ní pokoušel zmapovat historii i současnost vybraných tuzemských městských subkultur. Objemná publikace čítající přes pět set stran představila celkem 26 komunit, pro něž se vžilo označení (české) kmeny, a to nejen slovem, nýbrž i obrazem – prostřednictvím více než tří stovek fotografií Tomáše Součka. Kniha vydaná ve spolupráci se studiem Yinachi a labelem BiggBoss slavila nevídaný čtenářský úspěch. Zrodil se nový fenomén...

 

 

Pár let po prvním vydání Kmenů, jež se dočkaly několika dotisků, vznikl v České televizi stejnojmenný dokumentární cyklus, který počínaje březnem 2015 přiblížil divákům 16 z šestadvaceti městských subkultur pojednaných v knižní předloze. Na šestnácti dílech se podílelo 10 mladých režisérů, reprezentujících nastupující generaci tuzemských dokumentaristů – kupříkladu Jan Látal (Hipsteři, Rainbow), Bohdan Bláhovec (Rap, Goths), Jan Zajíček (Hackeři) nebo Pavel Abrahám (Graffiti, Motorkáři, Straight Edge) –, jejichž snímky jsou dosud ke zhlédnutí na webových stránkách projektu (www.kmeny.tv). 

Mezitím však v roce 2013 vyšla druhá kniha o českých kmenech, ještě rozsáhlejší (přes 700 stran) a nazvaná tentokrát Kmeny 0, jejímž těžištěm je období Kmeny přebaltzv. normalizace (1969–1989) a podoba 25 tehdejších městských subkultur a nezávislých společenských proudů. Z hlediska formální stránky došlo k jistému posunu – tvůrci již nemohli z pochopitelných příčin spoléhat na obrazový materiál jediného autora, a tak se obrátili na pamětníky. Nakonec se jim podařilo sestavit velmi pestrou a historicky cennou fotografickou koláž, v níž se vedle snímků profesionálních fotografů objevily četné záběry z domácích archivů. 

Neplánovanou trilogii pak letos završilo dokonce osmisetstránkové pokračování s názvem Kmeny 90, které vyplnilo pomyslnou mezeru mezi oběma díly předešlými, konkrétně obraz vybraných 25 českých kmenů v letech devadesátých. Přestože však otec celého projektu, výtvarník a hudebník Vladimir 518, vydání dalšího dílu již neplánuje, historie Kmenů touto knihou rozhodně nekončí. Již 9. února 2017 bude mít v brněnské Redutě premiéru divadelní adaptace původních Kmenů z roku 2011. Inscenace v podání činohry Národního divadla Brno a v režii Braňa Holička bude vznikat formou kolektivních improvizací a divákům prý nabídne hravé a tak trochu „drzé“ divadlo – zážitek osvěžující napříč všemi kmeny. Moravská galerie v Brně zase v návaznosti na Kmeny 90 chystá stejnojmennou výstavu pro své Uměleckoprůmyslové muzeum, doprovázenou kulturními happeningy a koncerty, která bude zachycovat důsledky dramatických proměn po listopadu 1989.

Knižní triptych o tuzemských městských subkulturách nespojuje pouze jméno jejich editora Vladimira 518, jednotnou grafickou podobu vtiskl celé trojici svazků Jan Havel. Neměnné zůstalo i kompoziční řešení textových portrétů jednotlivých kmenů, které se skládají z úvodní stati z pera vybraného autora – obvykle zasvěceného člena dotyčné komunity –, a jednoho nebo více rozhovorů s někdejšími či současnými příslušníky reflektované subkultury (je překvapující, jak málo žen figuruje mezi autory i respondenty). O výpovědi pamětníků se ovšem mnohdy opírají i pisatelé zmíněných statí, které přes důkladnou obeznámenost autorů s tématem jen zřídkakdy nabývají monologické podoby odborné studie nebo eseje (k takovým patří zvláště texty ostřílených publicistů a dlouholetých badatelů v daném oboru). 

Pokud jde o samotné městské subkultury, o jejichž historii anebo současné podobě jeden a někdy i více dílů pojednává, existence některých z nich může být pro řadu čtenářů překvapením. Starším generacím patrně mnoho neřeknou společenství pojmenovaná Sneakers, MMORPG, Otaku / Cosplay nebo Straight Edge, současná mládež si zase možná nikoho nepředstaví za kmenovými názvy, jako jsou Máničky, Disent či Veksláci. Napříč trojicí svazků pak můžeme sledovat i postupný vývoj některých subkultur – vedle jejich vzniku často i postupnou proměnu a někdy též zánik. Samotný pojem kmen/subkultura je přitom užíván poměrně volně a leckdy jsou pod něj zahrnuty komunity vymezené jinak než sdíleným zájmem, kupříkladu sexuální orientací („členové kmene, kteří si nevybrali“, píše JQr v Kmenech 90), vykonávanou profesí či provozovaným sportem. 

S odstupem času se příběh českých kmenů jeví veskrze nadějeplným. Je totiž příběhem svobodného ducha vzdorujícího tlaku totality, ale také příběhem splněných snů popřevratové společnosti, stejně jako příběhem originality a nezávislosti vzkvétající i v dnešní éře konzumu. Ačkoliv se jedná o kategorii značně prostupnou a proměnlivou, představují podobné subkultury trvalý a nadmíru pozitivní příklad lidské imaginace, tvořivosti a vášně. Přejme proto českým kmenům, které „jsou ve světě směřujícím k homogenizaci života vzácnými ostrůvky jinakosti“ (Karel Veselý), ať i v budoucnu zpestřují šedavé pole mainstreamu desítkami pestrých výhonků alternativní kultury.  

 

Vladimir 518 a kol.: Kmeny 90. Městské subkultury a nezávislé společenské proudy v letech 1989–2000 (BiggBoss Books 2016)

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 02 Leden 2017 10:50 )  


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB