Věda v sešitovém vydání

Email Tisk PDF

věda přebal časopisuPřehledně, stručně a srozumitelně. Tak se poznatky bádání na jednotlivých pracovištích Akademie věd snaží zprostředkovávat edice Věda kolem nás. Vydává ji nakladatelství Academia.

 

 

 

Sešity – tenké, ale přesto graficky i textově zajímavé – jsou určeny zejména studentům, u kterých chtějí probouzet zájem o vědu, a jejich učitelům, kterýmveda-kolem-nas ukázka přebal mají k takovému probouzení poskytovat dostatek materiálu. Obecně se tu ale cílí na celou laickou veřejnost, která má zájem i vážnější věci, než je jen televizní zábava. Ty malé svazečky jsou dispozici – a to zdarma – v knihkupectvích nakladatelství Academia či na rozličných akcích pro veřejnost. Ve formátu pdf si je ale můžete stáhnout i přímo ze stránek www.academia.cz nebo www.vedakolemnas.cz. Projekt má také svůj facebookový profil.

 

Zatím vyšlo dvacet brožovaných (či digitalizovaných) knížeček, ale chystají se už další. Kromě odborného obsahu, podávaného i laikovi přístupnou formou, přibližuje každá publikace i zaměření, historii i současnost toho akademického pracoviště, z jehož bádání text vyšel, a aktuální výzkumné programy, kterým se věnuje.

V Akademii i v Academii si zkrátka uvědomili, že věda potřebuje jednoduchou, snadno vstřebatelnou propagaci. Edice by měla být výstavní skříní české vědy i směrem do světa – měla, ale je zatím jen z části. Jeden ze sešitů se dočkal překladu do angličtiny, druhý – věnovaný Orientálnímu ústavu – vyšel pouze v angličtině.

 

Edici zahajoval v dubnu loňského roku sešit se studií Evy Semotanové z Historického ústavu AV ČR s názvem Historická krajina Česka a co po ní zůstalo. Načasován byl skvěle, protože téma souznělo s téměř souběžně vydávanou obří publikací Akademický atlas českých dějin, na které měla autorka výrazný podíl. Publikace o historické krajině zároveň zahajovala v edici řadu nazvanou Prostory společné paměti – edice se totiž dělí do šesti řad. V té o „prostorech paměti“ najdeme sešit o akademických soupisek uměleckých památek, který vznikl na půdě Ústavu dějin umění, jenž se mimo jiné pyšní veleúspěšnou edicí Umělecké památky Čech (přezdívané také někdy „upečenec“).

 

Zatím nejvíce svazků vyšlo v řadě Co to je.... Ta představuje jednotlivé obory, metody či pojmy. Najdeme tu publikaci Historie výzkumu řízené termojaderné fúze, v níž Milan Řípa z Ústavu fyziky plazmatu přibližuje, jak padala fúzová „opona“, vytvořená za studené války mezi Velkou Británií, Spojenými státy a Sovětským svazem, najdeme tu výklad Václava Hořejšího (ze stejného ústavu) o tom, jak (ne) funguje imunita, ale také text Martina Štefka z Ústavu státu a práva o diskriminaci v zaměstnání a způsobech jak se jí bránit. Dozajista praktická příručka.

 

Ještě více ke každodennímu životu jsou vztaženy svazky z řady Pro všední den. Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český přibližuje působení jazykové poradny, která poskytuje soustavné rady a vypracovává expertizy nejrůznějším, často profesionálním uživatelům českého jazyka, mezi něž patří učitelé, redaktoři, korektoři... Václav Cílek (z Geologického ústavu) zase přibližuje, jak bude vypadat „nové počasí“, na které bychom se měli připravit. „Nebýt skleníkového jevu, nejspíš bychom vůbec nežili nebo se tísnili kolem rovníku a bojovali o prostor. Byli bychom chlupatí a špatně vychovaní. Zasahovat do něj však může být nebezpečné, protože i takřka nepostřehnutelné zvýšení teploty o 0,5 °C změní organizaci větrů a přísun vody, což může vést v některých oblastech k extrémním suchům a v jiných k záplavám. Na pochod za vláhou a lepšími životními podmínkami by se tak mohlo vydat kolem půl miliardy lidí,“ čteme v anotaci Cílkovy publikace.

 

V edici se odráží pestrost a šíře bádání pod hlavičkou Akademie věd. Názorně to dávají najevo dvě publikace z řady Výzvy a otázky. Zatímco Ondřej Kučera z Ústavu fotoniky a elektroniky objasňuje vývoj výzkumu elektromagnetického pole živých buněk a jeho přínosy pro praxi, Robert Ibrahim a Petr Plecháč z Ústavu pro českou literaturu společnými silami přibližují spojení, které na první pohled může na leckoho působit překvapivě, totiž spojení básně s počítačem. Přitom užití výpočetní techniky v humanitních vědách má (i u nás) už svou tradici, jak dosvědčují mimo jiné aplikace pro zpracování textů, jako jsou Databáze českých meter, Gunstick, Eufonometr, Hex či Frekvenční slovníky. Ty všechny publikace představuje.

 

Zatím jediný svazek má řada Objevy. Pavel Peterka z Ústavu fotoniky a elektroniky v něm líčí, co se stane, když spojí laser a optické vlákno. Vláknové lasery, které začínají nahrazovat starší typy laserů, otevírají i zcela nové možnosti využití v mnoha oborech od lékařství, měření času, řezání, sváření až po obranné systémy.

 

Čtenářsky vděčné jsou vždy životopisy význačných badatelů. Řada, která se jim věnuje, zatím představila čtyři osobnosti. Dva orientalisty – Bedřicha Hrozného, zakladatele chetitologie, od jejíhož zrodu počítáme v tomto roce přesně sto let, a Aloise Musila, který byl také knězem a cestovatelem a zabýval se biblistikou, kartografií, archeologií, etnografií i kulturní a sociální antropologií. Třetí osobností je odborník z oboru termodynamiky Eduarda Hálu, jehož monografie Rovnováha kapalina–pára byla přeložena do angličtiny a stala se doslova biblí oboru. Zatím nejnovější, čerstve vydaný svazek edice představuje historika Josefa Macůrka, specialistu na raně novověké dějiny střední a východní Evropy, především dějiny Polska, Maďarska a Rumunska.

 

S publikacemi edice Věda kolem nás se ocitáme v rozličných světech. Zavedou nás do vesmíru – Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu se například ve studii Družice a gravitační pole Země pokouší odpovědět na otázku Jak moc a kde přesně je Země šišatá? –, ale také do nitra buňky – to když David Staněk z Ústavu molekulární genetiky přibližuje význam RNA neboli ribonukleové kyseliny, takzvané „temné hmoty“ našich buněk.

 

Edice má – soudě podle ohlášení v jednotlivých svazcích – v zásobě už řadu dalších publikací. Že půjde o publikace atraktivní nejen pro samotné vědce, dávají tušit už některé názvy – Právní ochrana zvířat či Biokompozitní náhrady kostní dřeně. Mne osobně pak nejvíc láká téma Jak se mluví mezi živly.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB