Host do domu – Krátký sen o svobodě

Email Tisk PDF

host do domu ilustrace přebalV roce 2005 byl v areálu rajhradského benediktinského kláštera otevřen Památník písemnictví na Moravě jako součásti Muzea Brněnska. Samotný areál kláštera – dílo Jana Blažeje Santiniho-Eichela s dominantou kostela sv. Petra a Pavla osloví již pohledem zvenčí svou majestátností. Rajhradský klášter je nejstarším na Moravě, jeho počátky jsou kladeny do roku 1045, kdy byl údajně založen knížetem Břetislavem I.

 

U toho, kdo měl možnost spatřit chátrající areál v předchozí době, nutně vyvolá obdiv pohled na nádherně restaurované interiéry vybavené moderní výstavní technikou. Náročná rekonstrukce z prostředků Jihomoravského kraje, Norských fondů a Regionálního operačního programu Jihovýchod proměnila historické stavby, již jako by spějící k pozvolnému a neodvratnému zániku, v atraktivní místo v blízkosti Brna, stále více navštěvované turisty.

 

Návštěvníci obdivují kostel s interiérem, v Památníku historickou knihovnu s dvaceti tisíci starými svazky, necelou třetinou všech zachovalých knih. Ve stálé expozici jsou přehledně prezentována díla s Moravou spjatá a na Moravě vzniklá v období 19. a 20. století, představeny jsou osobnosti moravské literatury (namátkou: bratři Mrštíkové, R. Těsnohlídek, P. Bezruč, J. Deml, V. Nezval, J. Skácel, M. Kundera, O. Mikulášek a další, např. také T. G. Masaryk). V roce 2008 přibyla další stálá expozice přibližující staré literární památky od období Velké Moravy.

 

Památník realizuje příležitostné výstavy, kterými připomíná významná výročí a přibližuje přední osobnosti kulturního dění na Moravě. Proběhly např. výstavy věnované bratrům Robertu a Josefu Musilům, Halasům, otci a synovi, Ludvíku Kunderovi, Věře Sládkové, Janu Zahradníčkovi, Jiřímu Kuběnovi...

 

Poslední z výstav měla vernisáž 26. listopadu, potrvá do 14. června 2015 a nese název Host do domu – Sen o svobodě. Věnována je literárnímu časopisu nepříliš dlouhého trvání (1954-1970), který zejména v šedesátých letech dokázal výrazně překročit hranice regionu, stal se významným celorepublikovým fenoménem, periodikem, které osobitou tváří a pojetím dokázalo oslovit nejen čtenáře s vyhraněným zájmem o literaturu a literární dění.

 

U vzniku časopisu stála snaha navrátit Brnu, které po nástupu komunismu pozbylo status zemského hlavního města, platformu, která by vyjádřila kulturní potenciál a přesah Brna. Časopis se zejména v šedesátých letech stal kulturním i společenským symbolem, centrem dění překračujícím status „pouhého literárního periodika". Redakce soustředila spisovatele, básníky, literární kritiky, kreslíře a ilustrátory, přední kulturní osobnosti doby.

 

Zásadním zlomem byl rok 1963, kdy se stal šéfredaktorem Jan Skácel. Se svými spolupracovníky vnesl do podoby časopisu mnoho neotřelých nápadů i rubrik. Nezapomenutelné jsou například Skácelovy „Malé recenze". Časopis je neodmyslitelně spjat se jmény jako Oldřich Bárta, Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Oleg Sus, Milan Uhde, Jaromír Tomeček, Jan Trefulka, ale i s řadou dalších. Značný prostor mělo výtvarné umění, např. Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu.

 

Poslední ze jmenovaných – Jan Trefulka, byl současně posledním šéfredaktorem. Měsíčník se pokusil změnit ve čtrnáctideník při zachování jeho dosavadní tváře. Dopadnout to nemohlo jinak, než jak dopadalo v éře usazující se „normalizace". V roce 1970 bylo vydávání časopisu „až na další", jak vzpomněl v úvodním slovu k výstavě Milan Uhde, tedy navždy, zastaveno.

 

Slavná éra brněnského časopisu skončila jako mnohé jiné, vlastně vše, co souviselo s krátkým snem o svobodě z jara 1968.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB