György G. Kardos: Sedm dní Avrahama Bogatira

Email Tisk PDF

 

Kardos výřez přebalDěj románu Sedm dní Avrahama Bogatira je zasazen do přelomového období v životě Palestiny, kdy politické i společenské síly zaměřovaly veškeré, i násilné akce na vymanění se ze statutu britského mandátního území a ke vzniku státu Izrael.

 

 

Osou dějově bohatého románu jsou několikadenní události v životě židovského osadníka středních let Avrahama, který pod svou střechu přijme mladého Davida, teroristu na útěku, fanatického stoupence boje za samostatný stát, jemuž po dopadení hrozí smrt. Na tuto osu, která je sama o sobě zdrojem napětí, se napojují osudy mnoha židovských imigrantů, problémy jejich soužití i vztahů s arabským obyvatelstvem, vzpomínky na těžké začátky, nostalgie po opuštění někdejší vlastiKardos přebal i nezvyklý způsob života v novém domově.

 

Z tohoto úspěšného románu o rozjitřeném životě v poválečné Palestině se zrodila trilogie, autor se totiž ve dvou dalších prózách k tématu Palestiny vrátil. Následoval komorněji pojatý příběh převážně polských vojáků tzv. Andersovy armády Kam se poděli vojáci? (Hová tűntek a katonák?, 1971), kde autor sleduje živoření tuberkulózních pacientů v zapomenuté nemocnici na okraji pouště. Jejich životní příběhy jsou utkány ze střípků válečných tažení v Polsku, Africe či Itálii, ze stranických zápasů i ze vzpomínek na nejrůznější místa v Polsku, kde trávili mládí. Tento mikrosvět sleduje čtenář očima arabského chlapce, který pracuje v nemocnici jako ošetřovatel a jemuž jsou strasti a touhy pacientů na hony vzdálené a vlastně nepochopitelné. Třetí část autorových „palestinských próz“ představuje román Konec příběhu (A történet vége, 1977), popisující chaotické poměry v nově vzniklém státě Izrael, které Kardos vnímá očima příslušníka britské armády, jež svou roli v Palestině dohrála a vojáci se stahují ze svých stanovišť do přístavů, aby odpluli domů. Literární i lidské kvality této trilogie neutrpěly ani po letech, která od jejího vydání uplynula, a dnes patří k pevným sloupům maďarské klasické prózy.

 

György G. Kardos (1925–1997) patří k těm, jejichž život vymezilo dvacáté století. Druhá světová válka se tomuto maďarskému prozaikovi postarala o dobrodružné mládí: v roce 1943 maturoval na budapešťském gymnáziu a za rok na to byl povolán do tábora nucených prací v srbském Boru, ale tábor byl přepaden jugoslávskými partyzány a osvobozen. György G. Kardos se poté vydal přes Bulharsko do Turecka a odtamtud do Palestiny, kde vstoupil do britské armády. Po vzniku státu Izrael se vrátil do Evropy, byl demobilizován a roku 1951 se natrvalo usadil ve svém rodném městě, v Budapešti. Nejdříve se živil manuálně, později působil jako dramaturg, redaktor v Maďarském rozhlase, v literárních novinách a byl známý jako ochotný, přátelský kolega, který nezištně dopracoval a vylepšil svými náměty a nápady nejeden filmový scénář. V popřevratových letech se věnoval převážně publicistice. Jeho první román Sedm dní Avrahama Bogatira (Avraham Bogatir hét napja, 1968) se stal literární senzací konce 60. let a počátku 70. let minulého století. Vyšel v mnoha jazycích, v zahraničí zaznamenal nemalý úspěch a v domácím prostředí byl ověnčený cenami. Převážně mladí čtenáři tuto knihu považovalive své době za stěžejní dílo dobové domácí literatury.

 

 

Ukázka z knihy:

Stalo se to loni, roku 1946.

Pár kilometrů od Beér Tuvie se k ganjavnejském mořskému pobřeží přiblížila loď, která přivážela ilegální přistěhovalce.  Místní organizace v noci vozily lidi nákladními auty z okolních osad do Gan-Javne, aby jednak pomáhali při vyloďování, a také proto, aby uprchlíky ubytovávali ve svých domovech, dokud situace nebude pro ně bezpečná.  Ale hlavním cílem tohle nebylo. Mohli si být téměř jistí, že Angličané vyloďování odhalí, už i to byl div, že loď mohla před Gan-Javne zakotvit. Podle předem domluveného plánu všichni nechali své identifikační doklady doma, protože počítali s tím, že přistěhovalci a Palestinci se rychle promísí, a jestli Angličané na ně udeří, až uprchlíci budou už na břehu, budou při identifikaci jednohlasně odpovídat: jsem Žid ze země Izrael. Tím pátrací úřady dokonale zmátnou – domnívali se  – ,ale přinejmenším jim práci ztíží.

 

Když se Avraham dostal na pobřeží, vyloďování už bylo v plném proudu. Mezi lodí a souší napjali lana, uprchlíci nechali všecky věci na lodi, přidržovali se lan a pomalu pomaličku se přibližovali ke břehu. A nadarmo jim nařizovali, aby byli potichu a v klidu,  bezútěšnou temnotou hučelo zmnohonásobené sténání a naříkání. Kolem dokola seděly promočené, rozechvělé, udýchané stíny a chytaly suché kabáty, které jim házeli Palestinci, ti potlačili své sobectví, když viděli tu strašlivou bídu. Avšak ani vlnobití nemohlo přehlušit hukot vzdáleného motoru a kdosi hlásil, že Angličané uzavřeli ganjavnejský úsek pobřeží.  A proto vydali rozkaz, aby se všichni namočili do moře, aby uprchlíky neprozradilo jejich mokré oblečení. Do vln se ponořil také Avraham, ve studené vodě se mu zatajil dech, naskočila mu husí kůže, cvakal zuby a myslel na to, že ti nešťastníci se půl hodiny brodili k souši v ledových vlnách, které šplouchaly kolem nich. Svítalo, když vyloďování skončilo, a už bylo možné rozeznat špalíry vojáků, které se táhly všemi směry. Angličané před sebou drželi v levé ruce kulaté kožené štíty a v pravé gumové obušky. Špalíry se stále přibližovaly, ve vzduchu nad nimi kroužila stíhačka a na moři se objevily dva křižníky. Tlampačem byla zubožená a klející skupina halasně hebrejsky vyzývána, aby se bezpodmínečně vzdala. Na odpor třeba jenom pomyslit nemělo smysl. Nadávali, odplivovali si a táhli čtyři kilometry do blízkého anglického vojenského tábora, kde rovněž s kletbami vypili horký čaj, s nímž je očekávali, a vzali si masové konzervy, které jim rozdával nějaký ospalý voják. Britové se připravili důkladně, ve vyprázdněných ubikacích přivítala společnost dlouhá řada slamníků. Natáhli se na ně rozmrzelí a nervózní. Vedle Avrahama se třásl starý Žid s dlouhým vousem, občas lítostivě zaplakal. Od jednoho konce ubikace ke druhému chodil sem a tam anglický voják. Kdykoli se ocitl ve stejné úrovni se starcem, Žid vykřikl: „Hitler! Gestapo!“ Angličan na něho nechápavě hleděl a později jediným pohybem, jako by si právě uvědomil, co po něm stařec chce, svlékl plášť a přikryl ho. Stařec se až po bradu zahalil do teplého vlněného pláště a vykřikoval dál: „Hitler! Gestapo!“

 

Ráno přijely policejní oddíly C. I. D. se svými vyšetřovateli. Unavená, nevyspaná společnost po skupinách procházela před vyšetřovateli, kteří po několika otázkách téměř neomylně věděli, kdo je uprchlík a kdo Palestinec. Podle toho je rozdělili do dalších dvou skupin, na jednu z nich čekala nelítostná internace. Vyšetřovatelé mluvili výborně hebrejsky, byli dokonale informovaní a zmýlili se pouze v několika vzácných případech, kdy mluvil hebrejsky i utečenec, anebo když dávný obyvatel Palestiny už jazyk Písma dobře neovládal. Avraham kráčel v řadě za starcem, který se ve vlhkých šatech stále ještě třásl. Vyšetřovatel s ním neměl mnoho práce, po dvou otázkách už pokynul, aby se postavil mezi uprchlíky. Stařec se nepohnul, jako by nerozuměl, a mumlal názvy několika palestinských měst, ale vyšetřovatel se už zabýval Avrahamem.

 

„Kde bydlíte?“

„V Beér Tuvii.“

„Rychle mi jmenujte obce před Beér Tuvií a za ní.“

 

„Rehovot, Gedéra, Beér Tuvia, Masmijje, Džulis.“

 

„Stačí. Kde odbočuje cesta na Jeruzalém?“

 

„U Masmijje a Latrunu.“

 

„All right. Postavte se tam,“ ukázal ke skupině Palestinců.

 

Vtom stařec prosebně popadl důstojníka za paži a s tou politováníhodnou výslovností, s níž se polský Žid snaží přeměnit jidiš na němčinu, spustil:

„Herr Officer. Eh bin alt. Zer alt. Herr Officer. Buchenwald…“ *Herr. Officer. Eh bin alt. Zer alt. Herr Officer.“ – Pane důstojníku. Jsem starý. Moc starý. Pane důstojníku…(jidiš)

 

Vyšetřovatel smetl ze své paže starcovu ruku pohybem snad hrubějším, než měl v úmyslu. Stařec zakopl a ošklivě se natáhl. Vyšetřovatel měl rudé vlasy a byl pihovatý.

 

 

přeložila Anna Valentová

nakladatelství Havran 2017

ISBN: 978-80-87341-36-0

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 13 Říjen 2017 10:20 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB