Becky Chambersová: V mých knihách najdete mnoho z teorie červích děr

Email Tisk PDF

Becky ChambersováNakladatelství Host v těchto dnech vydává románovou prvotinu americké autorky Becky Chambersová Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu. Nová hvězda sci-fi žánru vyrůstala v rodině se silným zájmem o kosmické vědy a umění. Živila se mimo jiné tvorbou technické dokumentace, jako barmanka nebo asistentka produkce. Její první román se mimo jiné dostal do užšího výběru na Arthur C. Clarke Award (2016). Druhý díl série Poutníci A Closed and Common Orbit (2016; česky vyjde na jaře 2018) byl nominován na cenu Hugo.

 

 

 

Ukázku z knihy Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu najdete ZDE

 

Následující rozhovor poskytla Becky Cahmbersová poněkud obskurnímu webu culturedvultures.com, který se kromě wrestlingu věnuje také popkultuře.

 

Jak to všechno začalo?

Dlouhou cestu na malou, rozzlobenou planetu jsem začala psát v roce 2012. V té době jsem praco­vala na volné noze.

Hlavní zdroj mých příjmů vyschl a já se musela rozhodnout, jestli to se svou knihou vzdám a budu se soustředit jen na práci, nebo se vyhecuju a knihu dokončím. S psaním jsem přestat nechtěla, a tak jsem se rozhodla založit kampaň na Kickstarteru, abych byla na pár měsíců zajištěná, mohla knihu dokončit, zredigovat a poslat nakladatelům.

Pár lidí, kteří si přáli, abych knihu dokončila, se nakonec objevilo. Vybrala jsem dost peněz a mohla v psaní pokračovat. Našla jsem si agenta a začala knihu rozesílat nakladatelům. Můj agent si ale brzy našel novou práci a já se ocitla zase na začátku. A tak jsem se v roce 2014 rozhodla knihu vydat sama.

Po pár měsících mi zavolal jeden člověk, kterého jsem potkala na WorldConu v Londýně (pozn. každo­roční mezinárodní setkání fanoušků SF a příbuzných žánrů), a ukázalo se, že pracuje jako redaktor v na­kladatelství Hodder & Stoughton a že by rádi mou knihu vydali.

 

Požadovalo nakladatelství Hodder & Stoughton nějaké změny v textu?

Nic měnit nechtěli a kniha šla rovnou k zredigování a k úpravě do britské angličtiny, protože my Ame­ričané máme ve zvyku používat méně samohlásek. Legrační je, že jsem knihu napsala v americké angličtině, pak ji pro vydání v Anglii „přeložili“ do britské angličtiny a pak ji nakladatelství Harper Voyager ve Státech opět „přeložilo“ do americké angličtiny.

 

Co podle tebe nejvíc ovlivnilo tvé psaní?

Seriál Star Trek: Nová generace se začal vysílat, když mi byly tři roky, a stal se zásadní součástí mého života. A obávám se, že to je na mně vidět. Dlouhé hodiny jsem schopná mluvit také o seriálu Farscape.

Značně mě ovlivnil Carl Sagan, v mých knihách najdete mnoho z teorie červích děr. Pocházím z vědecké rodiny, moje matka je astrobioložka a hodně z vědy v Poutníkově vesmíru pochází od ní. Popravdě jsem musela občas ubrat, protože jsem chtěla, aby kniha byla přístupná pro každého.

 

Podporuješ čtenáře, kteří píší fan fiction a kreslí fan art?

Ano! Jeden z největších komplimentů pro mě je, když mi někdo poví, že napsal příběh s mými posta­vami. Fan art si velmi ráda prohlížím, hodně z nich bývá velice povedených.

Ačkoliv fan fiction spisovatele podporuji, žádám je, aby mi nic neposílali. Ne že bych si jejich pří­běhy nepřečetla ráda, ale může to přinést řadu právních problémů, včetně plagiátorství.

Jedna z věcí, které mě upřímně děsí, je kryptomnézie. To je, když se k vám myšlenka, kterou jste někde slyšeli, bez kontextu vrátí a vy si myslíte, že je vaše vlastní, a přitom je vlastně někoho jiného.

Takže, pište fan fiction, ale neposílejte mi ji!

 

Je některá z tvých postav inspirována někým ze skutečného života?

Kizzy jsem napsala podle někoho, koho jsem znala. Nebyla technička, ale umělkyně. Věděla jsem, že Poutník potřebuje technika, ale nechtěla jsem, aby to byl profesionál z Hvězdné flotily, který by mohl zpaměti odvykládat technickou příručku. Chtěla jsem někoho, kdo by pravděpodobně napoprvé vy­letěl ze zkoušek. Říkala jsem si, kdyby se mělo všechno rozpadnout, kdo je poslední člověk, kterého bych pověřila opravou? Odpovědí byla tato osoba, a tak vznikla Kizzy.

Některé charakterové rysy románových postav jsou inspirovány lidmi z mého okolí, například Corbin, ten je podobný jednomu mému… náročnějšímu… kolegovi. Ale Kizzy, ta je přesně taková jako její reálná předloha.

 

Jako žena píšící sci-fi, myslíš si, že je to žánr ženám méně přístupný?

Nemohu mluvit za někoho jiného, protože mám jen svou vlastní zkušenost a ta je kladná. Moje re­daktorka je žena, to pomáhá. A moje čtenářstvo je úžasné.

Když mluvím s lidmi z komunity a řeknu jim, že píšu sci-fi, nevypadají překvapeně. To ale neplatí, po­kud mluvím s někým mimo obor. Setkávám se i s domněnkou, že píšu knihy pro děti. Je to zvláštní.

 

V Dlouhé cestě na malou, rozzlobenou planetu je devět hlavních postav. V čem se druhý díl liší?

V druhém díle jsou jen dvě hlavní postavy, obě se objevily i v první knize. Jde o něco trochu jiného. V Dlouhé cestě na malou, rozzlobenou planetu jsem se snažila vytvořit otevřenou a rozmanitou ga­laxii, ve které bych sama chtěla žít. Druhý díl je hlavně o lidech, kteří jsou více… politicky nedůležití? Je o tom, jak těžce musí pracovat, aby přežili.

Stejně jako v Dlouhé cestě na malou rozzlobenou planetu jsem si chtěla být jistá, že postavy jsou přístupné pro všechny. Posádka Poutníka nejsou žádní hrdinové, prostě dělají svou práci. Hrdinské postavy mám ráda, ale neumím to s nimi, protože já sama jsem strašný zbabělec.

 

Čeká nás více příběhů z Poutníkova vesmíru?

Ano… zrovna na něčem pracuji. A je toho tolik, co chci vyprávět, určitě se na něco můžete těšit velmi brzo.

 

Zdroj: https://culturedvultures.com/interview-author-becky-chambers/

FOTO: Host

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB