Nové vedení Českého literárního centra zveřejnilo svou koncepci

Email Tisk PDF

 

Buddeus Ondřej foto youtubeJakousi symbolickou tečkou za letošním 23. ročníkem mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy Praha se stala diskuse nad koncepcí nedávno založeného Českého literárního centra. Proběhla v neděli 15. května ve Studiu Alta, tedy nedaleko Výstaviště a Průmyslového paláce, kde právě skončil čtyřdenní knižní hodokvas.

 

 

Čtěte: AS má nové vedení. Hodí se Kahuda za předsedu?

 

Vznik instituce, která oficiálně funguje coby samostatná sekce Moravské zemské knihovny, příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR, již od 1. ledna 2017, od samého počátku provázejí kritické ohlasy, čemuž rozhodně nenapomohla rezignace vedoucího ČLC Petra Janyšky po pěti týdnech ve funkci. Po něm převzal pomyslné žezlo druhý finalista původního výběrového řízení Ondřej Buddeus, třiatřicetiletý básník a překladatel, jenž během zmíněného večera představil několikačlenný tým svých spolupracovníků a návrh koncepce ČLC, který společně připravili. Neopomněl zdůraznit, že se ve finální sestavě sešli teprve před měsícem, konkrétně 10. dubna, zároveň však vyjádřil uspokojení nad tím, jak se jim podařilo za tu nedlouhou dobu uvést věci do pohybu. Vedle zveřejnění nabídky prvních rezidenčních pobytů pro zájemce o českou literaturu a kulturu s plánovaným zahájením od září 2017, vypsaných primárně pro Prahu a Brno, je však předložený koncepční materiál prvním hmatatelným přínosem této státní literární agentury, použijeme-li označení jejího nového vedoucího.

Buddeus nejprve v krátkosti představil sebe i své kolegy, respektive kolegyně (figuruje mezi nimi jediný muž), a jejich případné jazykové kompetence (řada z nich se věnuje překladatelské činnosti): Ondřej Buddeus – skandinávské země, správce webu Czechlit.cz Jack Coling – anglosaská oblast, Šárka Krtková – německojazyčná oblast, Sára Vybíralová – frankofonní oblast, Alžběta Zmrzlíková – iberorománská oblast, grafička Anežka Hrubá Ciglerová. (Plný úvazek z nich ovšem mají pouze Ondřej Buddeus a Šárka Krtková.) Dále se zmínil o „docela zajímavém rozpočtu“ ČLC, který by měl činit ročně zhruba 4,5 až 5,5 milionu korun (jedná se o částku určenou přímo na aktivity centra, tedy nikoliv na platy zaměstnanců apod.), a pomalu přešel k aktuálním úkolům, které si vytyčili pro nejbližší období. K nim patří zajištění několikadenního pobytu pro oceněné překladatele z řad účastníků soutěže o Cenu Susanny Roth, zmapování současného stavu a potřeb bohemistických pracovišť v zahraničí nebo podpora exportu české literatury do německojazyčné oblasti s ohledem na blížící se prezentaci České republiky coby čestného hosta na Lipském knižním veletrhu v roce 2019 (nemělo by přitom zůstat „jen“ u veletrhu a literatury, nýbrž půjde přímo o lipský „český rok“, v jehož rámci se představí též další oblasti české kultury). Samotná prezentace na zmíněném veletrhu ovšem i nadále spadá pod Moravskou zemskou knihovnu a jejím hlavním koordinátorem je Martin Krafl, současný vedoucí Českého centra ve Vídni.

 

Diskuzi nad koncepcí završí konference

Vedoucí ČLC dále přislíbil brzké jednání se zástupci literárních časopisů, institucí apod. a připomněl, že samotná koncepce je otevřena veřejné diskuzi až do 15. června, kdy se bude v konírně Nosticova paláce konat odborná konference na téma státní podpory literatury, na které by kromě Buddeuse – který zde svou koncepci zveřejní k připomínkování – měli vystoupit též náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová, nakladatel a organizátor Měsíce autorského čtení Petr Minařík, ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček spolu s již zmíněným Martinem Kraflem nebo ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková. (O průběhu a případných výsledcích konference vás budeme informovat v dalším čísle Biblia). Poté se již Buddeus pustil do představování samotné koncepce a bližšího osvětlování jejích vybraných bodů.

V prvním z trojice hlavních bodů koncepce si pracovníci ČLC kladou za cíl pojmenovat roli literatury a knižní kultury jako takové a zajistit její fungování v širším (nejen domácím) kontextu. Stěžejní úlohou ČLC je podle nich role zprostředkovatelská. Druhý bod pak popisuje konkrétní pracovní náplň centra: poskytování informací o české literatuře a možnostech její podpory, již zmiňovanou mediaci, propagaci tuzemské literatury, zajišťování rezidenčních pobytů, spolupráci s literárními agenturami, zahraničními překladateli, nakladateli ad. i podporu zahraničních bohemistických pracovišť. Literaturu hodlá ČLC pojímat v širším smyslu, jako knižní kulturu obecně, kam spadá nejen beletrie, ale též další literární žánry, výtvarná stránka knih či nové podoby literární komunikace. V třetí části koncepce je nastíněn harmonogram s výhledem na několik příštích let, kam spadá mimo jiné podíl na připomínkách výročí vzniku Československa v příštím roce, příprava na Lipský knižní veletrh v roce 2019, vytvoření české sekce zaměřené na propagaci literatury u nás doma nebo zřízení druhého pracoviště v Brně.

 

První podněty i nesouhlasné reakce

Nutno říci, že dotyčný text, jehož vytištěný exemplář dostali před zahájením večera všichni přítomní, působí na první pohled velmi přehledně a srozumitelně, což ovšem neznamená, že by nevyvolal četné otázky. Právě naopak, možnost přihlásit se třeba i opakovaně o slovo nakonec využila valná část publika, mezi nimiž nechyběl nový předseda Asociace spisovatelů Václav Kahuda (viz článek AS má nové vedení. Hodí se Kahuda za předsedu? v květnovém Bibliu a na webu Literárek). Právě jeho a další dva přítomné reprezentanty literární branže – překladatele a zakladatele diskuzního fóra Czechlist.cz Melvyna Clarka a nakladatele Joachima Dvořáka – nadto Buddeus již předem poprosil o vyjádření k čerstvě zveřejněnému materiálu (jeho plné znění naleznete na internetových stránkách ČLC).

Zatímco Václav Kahuda přispěl pouze několika spíše marginálními dotazy a Melvyn Clarke zase především odprezentoval vlastní projekt, Dvořákův projev měl nejen hlavu a patu, ale obsahoval i zajímavé podněty, pročež jej zbylí účastníci diskuze ocenili dokonce potleskem. Majitel nakladatelství Labyrint také neskrýval sympatie k předloženým záměrům Ondřeje Buddeuse a jeho týmu, současně je však varoval před spřádáním příliš velkých plánů, které se pak nemusí podařit zrealizovat. Snad jedinou nesouhlasnou reakci vyvolalo prohlášení Ondřeje Buddeuse týkající se vize vlastního literárního domu. Projevil totiž přesvědčení – které však nikomu nevnucoval, – že za současného stavu vlastně ani nejsme schopni nějaký literární dům provozovat, neboť prý u nás citelně chybí profese „literárního manažera“, byť několik literátů či nakladatelů schopných organizace většího podniku typu časopisu, literární kavárny apod. tu samozřejmě máme. Přitom však projevil odhodlání hledat lepší prostory pro ČLC namísto stávajících kanceláří v Národním domě na Vinohradech a zmínil se v té souvislosti o jednání s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy ohledně možného využití jejího nového projektu – kulturního kampusu v Hybernské ulici. Závěrem pak Ondřej Buddeus ocenil množství podnětů, jichž se mu v průběhu celého večera dostalo. Doufejme, že v čele Českého literárního centra vydrží dost dlouho na to, aby mohl svá slova proměnit v činy.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 13 Červen 2017 12:39 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz