Co vedlo Gerharda Richtera k autoikonoklasmu?

Email Tisk PDF
AddThis Social Bookmark Button

Richter Gerhard barvaObraz válečné lodi, na kterou se řítí torpédo, portrét klokana, portrét Adolfa Hitlera...odborníci pohřešovali okolo šedesáti obrazů Gerharda Richtera, které se kdysi objevily na výstavách a od té doby je nikdo neviděl. Osmdesátiletý Richter nedávno představil veřejnosti kolekci fotografií obrazů, které sám zničil, a při té příležitosti se rozhovořil o důvodech, které ho k ničení vedly. Některá plátna rozřezal, jiná spálil spolu s odpadky.

Od roku 1972, kdy získal Zlatého lva na Benátském Bienále, je německý malíř Gerhard Richter (1932) považován za nejvlivnějšího a také nejdražšího německého malíře současnosti. Vzhledem k tomu se cena zničených děl odhahuje na stovky miliónů Eur.

Richterův smysl pro humor je pověstný. S potutelným výrazem ve tváři se svěřil: „Někdy, když se na ty fotografie dívám, říkám si, sakra, to je docela škoda, fakt jsem je neměl ničit. Pamatuji si ale, že to byl pro mě v tu chvíli velmi osvobozující pocit."

Richter si prý velmi dobře pamatuje myšlenky, které ho při každém aktu ničení provázely.

„Ta loď byla prostě moc chytlavá a líbivá. To mě štvalo. A ten klokan...byl legrační, nic víc, jen legrační. To je přece málo, ne?" popisuje umělec obrazy, které vytvořil v době, kdy pro sebe objevil techniku „překreslování" fotografií z časopisů a novin. Portrét Hitlera vznikl na škole, kde se učila malba ve stylu socialistického realismu. V té době se málokterý umělec odhodlal k takovému námětu.

„Štvalo mě, že obraz funguje jen na principu spektáklu..."

Richter o sobě také prohlašuje, že tvoří bez závislosti na jakémkoli stylu a bez toho, aby vlastně vůbec měl nějakou důležitou myšlenku ke sdělení. Tento výrok si trochu odporuje s důvody, kterými Richter vysvtělil ničení. Zároveň ale koresponduje s potutelným úsměvem, který se mu na tváři objevuje, když odborníci bědují na škodami, jež svým ničením světu umění způsobil.

Kunsthistorici se svorně shodují, že kdyby Richter díla nezničil, zapsala by se pravděpodobně do historie umění tučným písmem.Richter ale nakonec i při svém smyslu pro nadsázku připustil, že mu obrazů také bylo líto, a proto je před zničením vyfotil. Také popsal, že někdy svá díla sám před sebou schovává.

„V roce 2005 jsem měl velké nutknání zničit obraz hořícího World trade center, tak jsem radši o svém rodícím se záměru informoval muzeum a obraz k nim do bezpečí uložil."

K příležitosti Richterových osmdesátých narozenin chystá Archiv Gerharda Richtera v Drážďanech umělcovu velkou retrospektivní výstavu, která se následně přesune do Národní galerie v Berlíně a poté do Centre Pompidou v Paříži. Zde bude k vidění většina jeho děl, včetně zmiňovaných fotografií.

Richter své svěřování uzavřel slovy: „ Někdy člověk tvoří s nějakým záměrem a ono z toho nakonec vzejde něco úplně jiného. To ale nemusí znamenat, že je to špatně. Možná se vyplatí chvíli počkat, než vezmete do ruky sirky nebo nůž."

Galerie fotoobrazů:


 

Komentářů (0)
Přidat komentář
Your Contact Details:
Komentářů:
Security
Prosím, vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana).
Aktualizováno ( Středa, 08 Únor 2012 12:16 )