Umělec hrobníkem letadel. Roger Hiorns pohřbil v Dolních Břežanech MIG-21

Email Tisk PDF

Mig 21 pohřbívání Roger-Hiorns- foto youtube„Pořád lepší, když Mig  21 skončí v zemi než na šrotišti. Možná jednou vzlétne jako Fénix,“ říká kurátor land artu David Korecký.

 

 

Konceptuální umělec Roger Hiorns (níže na snímku) pojal záměr pohřbít vyřazené vojenské letadlo sovětské konstrukce Mikojan-Gurevič MiG-21 MF (číslo stroje 4313). Dotyčný stroj sloužil do roku 1996 v našich vzdušných silách. Místem předání MiGu půdě posloužil park Výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy. Svébytný „happening“ organizovala Galerie Rudolfinum (viz).

 

 

Akce proběhla u příležitosti sté výstavy pořádané Rudolfinem mimo jeho obvyklé expoziční prostory. Vy jste kurátorem. Úvodem dovolte dotaz: že jde o bývalou vojenskou stíhačku, musí nutně vyvolat řadu nejen uměleckých, ale i politických otázek, případně námitek. Co tím vším chtěl Hiorns vlastně říci? Neměl by tento britský umělec pohřbít raději B-17G, nebo nějaký Lancaster, které se podílely na sklonku II. světové války na bombardování českého průmyslu (viz americko-britské nálety na Kolín, Pardubice, Prahu, Brno, Ústí nad Labem, Zlín, Plzeň, Litvínov, Dobřany, Beroun, Kladno, České Budějovice, Cheb), což si vyžádalo tisíce životů českých občanů. Vámi vybraný MiG-21 MF (č. 4313) se ani neúčastnil žádné vojenské kampaně.
Umělecký záměr Rogera Hiornse je dlouhodobý. Chce pohřbívat různá letadla na různých místech planety. Tato myšlenka je lapidární, jednoduchá. To co jí komplikuje je kontext. Co? Kde? Roger není politický aktivista, nestanovuje konkrétní místo a konkrétní letadlo.


Vybírali jsme z možností, které jsme měli. Nejdříve jsme pátrali po co největším letadle. Protože i samotná monumentálnost aktu, po sochařské stránce, je důležitá. Že jsme zvolili MiG-21 MF má ryze praktické důvody. V České republice velká letadla svou kariéru většinou nekončí, bývají odstavena v servisních hangárech velkých mezinárodních letišť. Nenašli jsme tudíž žádné velké letadlo, jako například bombardér, nebo nějaký dopravní stroj.


Transport jiného letadla po zemi ze zahraničí by byl složitý. Vybírali jsme proto z menších dostupných letadel. Z několika možností jsme nakonec upřednostnili MiG-21. Jde-li o místo k „pohřbení“, volili jsme z několika možností. Nakonec jsme preferovali areál Beamlines, což je nové vědecké centrum AV ČR, místo zasvěcené výzkumu a inovacím.


MiG-21 je legenda historie vojenského letectví. Ve své době reprezentoval inovace. Delta křídlo MiGu je unikátní konstrukce, která poskytla MiGu některé zajímavé letové vlastnosti.  Můžeme konstatovat, že MiG-21 reprezentuje nejvíce vyráběný supersonický typ letadla na světě. Zajímavé je, že daný typ u některých letectev slouží dodnes. Provozuje se déle než půl století. 


Ve skutečnosti jde ze strany Hiornse o pacifistické gesto, což je jeden ze záměrů, na který jste se zeptal. Roger by nejraději pohřbil Airbus A380; Airbus je nedostupná věc, takže má v plánu toto provést s Boeingem 747 „Jumbo Jet“. Pracovali jsme s tím, co jsme měli, a to vyřazené letadlo, v ceně šrotu, které nepředstavuje žádný cenný exemplář. 

 

Roger Hiorns foto prstc video Galerie Rudolfinum

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Říkáte, že MiG-21 je legenda. O tomto letadle se točily i u nás filmy, řada pilotů má s tímto strojem spojen svůj osud, nemluvě o inženýrské práci konstruktérů, která MiG vytvořila. Setkali jste se s ohlasy těch – myslím s ohlasy na Vaši akci – kteří mají k MiGům blíže než my ostatní?
Měli jsme hodně reakcí od fanoušků letectví a příznivců historie aviatiky, a také se nám ozývali piloti, kteří na jedenadvacítkách létali. První reakce byly pobouřené. Jeden z pilotů tvrdil, že je to urážka jeho profese a celoživotní náplně. Mě to mrzelo, že to tak vnímal. Odpověděl jsem mu tím, o čem jsme hovořili s lidmi (sběrateli techniky, pozn.), kteří nám poskytli tento letoun. Odpověď byla, že 90% MiGů-21 za posledních 20 let skončilo na šrotovišti. Tento patří mezi zachráněné z kovošrotu, ale nemá muzeální či sběratelskou hodnotu. Spousta dílů je nepůvodních, je tam poškozená konstrukce.


Neničíme artefakt, který by chyběl v muzeu. Strojů jsou stovky. Poskytnout letadlo pro uložení do země v rámci umělecké akce se mi zdá lepší osud, nežli kdyby se MiG nechat sešrotovat.  MiGů daného typu bylo vyrobeno asi 11 000. Ten pilot odpověděl nakonec: „Aha, takhle jsem o tom neuvažoval.“ Přišlo mi na tom důležité, že lidé o věcech začnou uvažovat jinak poté, co získají více informací.

 


V posledních letech stoupá počet zachráněných – resp. vykopaných letadel z doby II. světové války. Občas se stane, že bažina vydá zachované letadlo ve výborném stavu, které je poté možné i zprovoznit a učinit letuschopným. Zdá se, že se letadla vykopávají a zakopávají. Co je to za fenomén? Co z toho je ona příslovečná próza života – nepředpověditelné události jako katastrofy, zmizení, znovunalezení,… co z toho je umění a jeho zcela svébytná, místy ne zcela srozumitelná autorská licence, v rámci níž umělec záměrně zakope stroj do země?
Pan Zdeněk Svobodník z leteckého muzea Koněšín (vesnice na Vysočině, pozn.), nám vyprávěl příběh, ze kterého prý existuje dokumentace. Traduje se to mezi fanoušky letectví, že ve Kbelích byly stroje, které na konci II. světové války tady přistály a zůstaly v počtu zhruba 70 kusů. Byly to stroje různých armád, tak jak končila válka, došlo na určitý „chaos“. Tyto stroje letečtí mechanici udržovali v provozuschopném stavu, nicméně se s nimi nelétalo.


Po roce 1951 z nějakého důvodu přišel rozkaz.  Před těmito letadly byla vyhrabaná jáma a všechny tyto stroje se zakopaly, zahrnuly se zeminou. Proč? Protože to byla nejjednodušší, nejsnadnější a nejméně nákladná likvidace. Ptal jsem se ho, proč se nikdo nepokusil letadla zachránit pro muzeální účely. Dostal jsem odpověď, že jakmile je jednou něco vojenský prostor, tak je všechno na jeho teritoriu „zakleté“. Ač se mockrát předělala plocha, nikdo nemá zájem do toho kopat. Na téma zakopávání a vykopávání…, je to věc, která není ničím převratně novým, je to věc logická. Roger tvrdí, že určitě není první, kdo zakopává letadlo. Tvrdí, že z různých důvodů se to určitě dělo, děje a bude dít.

 


Roger se ale nechal slyšet, že na místo zakopaného MiGu nebude žádné návěstí, plaketa, zkrátka nic, co by upozornilo na přítomnost artefaktu. Osobně moc nevěřím, že umělec tvoří něco sám pro sebe a nechce navázat komunikaci s příštími věky. Ostatně, až Váš MiG vyhrabou archeologové x-té generace, co si asi pomyslí. Co pro ně bude cenné? Letadlo nebo Rogerova myšlenka vtisknutá do aktu rituálního zakopání MiGu? Není to spíš nějaká bizarní úlitba? Oběť? Komu? Jaká jsou očekávání?
Kdyby stroj „exhumovali“ archeologové v x-tém století? Nejsem věštec, abych odpověděl, co si pomyslí. Jsem rád, že si tuto otázku kladete. Nebavili jsme se s Rogerem, jak lidé budoucnosti budou vnímat případnou „exhumaci“. Taky jsem si tu otázku položil. Možná ti lidé budou překvapeni, že našli něco celistvého. Většinou když kopete, tak najdete smetiště. Dohromady to moc nedává smysl. Vrstva je docela hluboko, celé 4 metry. Když jsme kopali jámu, objevili jsme v hloubce jednoho metru pozůstatky po JZD. Nyní je na onom místě už pět let park.


Náš MiG byl vyčištěn a dekontaminován, a to nejen od kapalin. Dále byly odstraněny přístroje a kabely. Zbyl jen víceméně kov, trochu skla a pryže. Tolik k ekologii. To letadlo bylo navíc zakonzervováno, aby se dovnitř nedostala hlína ani voda. Všechny otvory byly zaslepené a utěsněné. Souhlasím, že by mohlo jít o rituální akt, svým způsobem o mumifikaci.  Každopádně si myslím, že primární motivací umělce nebylo zachovat vzkaz pro budoucí generace, ale vyvolat otázky po způsobu nakládání s věcmi u současníků. Je zajímavé, že letadla se křtí.

 


Odkud jste získali tento MiG-21 MF?
Letoun pochází od soukromého sběratele.

 


Kdo akci zaplatil? Není to nějaká politická zakázka?
Není. Jedná se o iniciativu Galerie Rudolfinum. Obecně získáváme peníze z příspěvků Ministerstva kultury České republiky, výnosů z vlastní činnosti, sponzorských příspěvků a darů – akce s MiGem byla ale vesměs hrazena sponzory.

 


Viktor Šklovskij říká, že umělec nemá parazitovat na realitě. Pokud využívá realitu, měl by k ní něco přidat, něco z emanace vlastního ducha. V tom je umělecké ozvláštnění. Známá věc se prezentuje v novém kabátě, získává osobitý a neotřelý estetický rozměr. V čem vidíte přidanou hodnotu plynoucí ze zakopaného letadla, jemuž Roger určil hrob, který však nevybavil mramorovou deskou a nápisem přiléhavých slov?

 


Přidaná hodnota Rogera? K pohřbenému MiGu? Je v otázkách… Byla to sochařská performance nebo něco jiného?  Jaká je odpověď? Když říkáte, že by umělec měl něco přidat, ten jeho vstup je jakási choreografie, změna běžného nakládání s věcmi. To letadlo by jinak skončilo ve šrotu, umělec ho namísto toho přemístil jinam. Způsob relokace pojmenoval happening. Míra uměleckosti? Akce si nenárokuje být edukativním či politickým počinem. Ani to není aktivistická akce. Přidaná hodnota je generování otázek kolem toho.

 


Není zakopání MiGu potenciálním porušením kontinuity? Elektrotechnici na VUT Brno byli ve své době překvapeni, když byli tázáni, k čemu že bylo dobré relé na katodové lampě. Dejvické divadlo má totiž hru Theremin (Teremin), pojednávající o unikátním hudebním nástroji, součástí kterého bývalo ono relé. Vypadá to, že dnešní technici ztratili pojem kontinuity vlastního oboru. Nehrozí nám, že po budoucích nepředvídatelných kataklyzmatech budeme muset artefakty horečně vykopávat, abychom obnovili vitální funkce civilizace? Nebylo by dobré si pamatovat, kam co zakopeme? Egypťani když mumifikovali mrtvé, věřili, že mumie obživnou a znovu se vrátí do života. Stavěli nepřehlédnutelné značky v podobě pyramid. Je zde tedy namístě podobná analogická myšlenka, jde-li o Váš MiG-21 FM? Vzlétne MiG znovu do nebes jako bájný pták Fénix?
Myslím, že je dobré, jak jste to na závěr shrnul. Je to dobrý závěr rozhovoru.

 


Jak byste charakterizoval Rogera Hiornse, umělecky, žánrově, stylově?
Je to konceptuální umělec, který hledá nové formy v sochařství.

 

 

Galerie Rudolfinum je státní instituce řízená a financovaná Ministerstvem kultury České republiky. Společně s Českou filharmonií, jejíž je součástí, sídlí v historické budově pražského Rudolfina.
Roger Hiorns (1975 v Birminghamu) patří k výrazným představitelům mladé generace mezinárodní umělecké scény. Ve svém umění dokáže rozdrtit na prach letecký motor či kostelní oltář.
MiG-21, stíhačka III. generace, sloužící ve 45 zemích světa. Nejmasovější a nejdéle sloužící supersonik na světě. V naší armádě (ČSSR/ČR) byl tento typ letadla provozován v letech 1961 – 2005. Nejen u nás se stal legendou.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 17 Říjen 2017 07:54 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB